Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2018 Vladimíru Remkovi Autor: Astronautická sekce ČAS
Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný.
Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.
Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2018 obdržel pan Vladimír Remek, československý kosmonaut, který od svého letu do vesmíru v roce 1978 významně a intenzivně podporuje všechny aktivity, které vedou ke zvýšení veřejného povědomí o kosmonautice, jako oboru, který pomáhá lidem na celém světě v jejich každodenním životě.
Jan Myška, jakožto správce Ceny Antonína Vítka, předává ocenění Vladimíru Remkovi za Astronautickou sekci ČAS Autor: Český rozhlas, RadioservisDlouhodobě podporuje dětské a studentské vzdělávací programy zaměřené na podporu vědy a techniky s kosmonautikou související. Je dlouholetým patronem mezinárodní studentské soutěže Expedice Mars, která hledá již 15 roků nadějné mladé české a slovenské studenty, kteří se věnují kosmonautice a vědě a technice s kosmonautikou spojenými. Na besedách a přednáškách, stejně tak jako při televizních nebo rozhlasových vystoupeních, ukazuje krásy kosmonautiky široké veřejnosti od nejmladších dětí až po seniory. Svým osobním příkladem a aktivním přístupem již 40 roků pomáhá vychovávat nové zájemce o kosmonautiku, vědu a techniku a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.
Cena Antonína Vítka Autor: Astronautická sekce ČASCenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2018 předali Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti a Jan Myška, člen Astronautické sekce ČAS a správce Ceny Antonína Vítka.
Moderátorem představení knihy, následedné besedy a předání Ceny Antonína Vítka 2018 byl pan David Šťáhlavský.
Symbolický Krteček – astronaut Autor: Astronautická sekce ČASKromě diplomu, obdržel laureát, jako symbolické ocenění, také figurku Krtečka – astronauta, který je již od roku 2011, kdy si tuto postavičku s sebou vzal na vesmírný let americký astronaut Andrew Feustel, symbolem propojení dětského světa a světa složité vesmírné vědy a techniky. V tuto chvíli 400 kilometrů nad našimi hlavami, na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS, létá spolu s astronautem Andrewem Feustelem již druhý Krteček – astronaut.
Laureát Ceny Antonína Vítka 2018, Vladimír Remek, s organizátory a zvanými osobnostmi. Zleva: David Šťáhlavský, Český rozhlas, Milan Halousek a Jan Kolář, Česká kosmická kancelář, Michal Fulier, náhradník prvního slovenského kosmonauta Ivana Belly, Stanislav Kužel, publicista v oblasti historie kosmonautiky, Vladimír Remek, první československý kosmonaut a Jan Myška, správce Ceny Antonína Vítka. Autor: Český rozhlas, RadioservisLaureát Ceny Antonína Vítka, pan Vladimír Remek, dále obdržel od Astronautické sekce České astronomické společnosti ocenění v podobě poukázek na nákup knih v hodnotě 2 000 Kč. Ovšem zároveň byl požádán, aby tyto knižní poukázky věnoval jako symbolickou podporu svým budoucím následovníkům a mladým pokračovatelům v oblasti popularizace kosmonautiky a vědy v České republice. Ten tak s radostí učinil, když poukázky věnoval organizátorům mezinárodní vzdělávací soutěže „Expedice Mars“, se kterou dlouhodobě spolupracuje. A ke knižním poukázkám ještě přidal další osobní dar ve výši 1 000 Kč. Kromě toho publicista Stanislav Kužel, v rámci jehož autorského čtení na Veletrhu Svět knihy 2018 se slavnostní akt předání Ceny Antonína Vítka konal, přidal jako svůj dar „Expedici Mars“ dvě knihy o kosmonautice, jejichž je autorem (Kosmonautika za oponou a Kosmonauti Nula).
Velmi milou a příjemnou a zároveň důstojnou kulisu předání ceny utvořila řada diváků a posluchačů v sále.
Děkujeme tímto Českému rozhlasu, Radioservisu a panu Stanislavu Kuželovi, že nám předání Ceny Antonína Vítka 2018 v rámci jejich programu umožnili. Velký dík patří rovněž pozvaným osobnostem, kterými byli pan Michal Fulier, náhradník slovenského kosmonauta Ivana Belly, Jan Kolář z České Kosmické kanceláře a autor knih Stanislav Kužel.
Připravil: Ing. Jan Myška, myska (zavináč) astro (tečka) cz
Z předávání Ceny Antonína Vítka Vladimíru Remkovi Autor: Český rozhlas, Radioservis
Vladimír Kužel během proslovu při předávání Ceny Antonína Vítka vedle sedícímu Vladimíru Remkovi Autor: Český rozhlas, Radioservis
Vladimír Remek se symbolickým Krtečkem - astronautem a Milan Halousek se symbolickým darem pro organizátory soutěže Expedice Mars Autor: Český rozhlas, Radioservis
Diplom laureáta Ceny Antonína Vítka pro rok 2018 Autor: Astronautická sekce ČAS
Symbolický šek pro účastníky soutěže Expedice Mars Autor: Astronautická sekce ČAS
Věnování Hvězdárně v Mladé Boleslavi od laureáta první Ceny Antonína Vítka za rok 2018 Autor: Hvězdárna Mladá Boleslav
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4