Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Littera Astronomica za rok 2015 udělena

Cena Littera Astronomica za rok 2015 udělena

Mgr. Jana Olivová
Autor: Mirek Dočekal

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2015 Mgr. Janu Olivovou z redakce Akademického bulletinu (Akademie věd České republiky), a to především za její dlouholetou činnost v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním  důrazem  na  astronomii a astrofyziku.  Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2015 v 17:00 na 25. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 laureátka bude odpovídat na dotazy Dr. Jiřího Grygara nejen o zákulisí rozhlasové popularizace vědy a představí rozhovory s nejzajímavějšími lidmi, se kterými se setkala.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 214 z 9. 10. 2015.

Laureátka převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 25. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara, CSc. Laudatio přednese předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.hc. 

Cena Littera Astronomica

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.  z  Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy,  RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z  Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd ČR, Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT,  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno a František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Leureátka Mgr. Jana Olivová

Mgr. Jana Olivová se narodila 19. ledna 1960. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor překladatelství - tlumočnictví. V letech 1984 – 1992 pracovala v Československém rozhlase, od roku 1993 do roku 2002 v Českém rozhlase, z toho převážnou část doby v redakci Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, kde připravovala mimo jiné pořady zabývající se popularizací vědy, informovala posluchače o nejnovějším pokroku ve vědě a technice u nás i v zahraničí, přičemž značnou část věnovala právě astronomii. Za zavedení a přípravu těchto pořadů byla v roce 2001 odměněna cenou programového ředitele Českého rozhlasu. V roce 1999 se v USA zúčastnila stáže amerického ministerstva zahraničí zaměřené na problematiku životního prostředí a oteplování klimatu. V roce 2002 přešla do Tiskového odboru Akademie věd ČR, kde se podílela na přípravě akcí popularizujících vědu (např. Týden mozku, Týden vědy a techniky) a psala články do Akademického bulletinu. V roce 2003 se opět vrátila do Českého rozhlasu na stanici Vltava, kde připravovala až do počátku r. 2015 v Tvůrčí skupině popularizace vědy a techniky pořady popularizující vědu, např. pravidelně připravovala rubriku o vědě Mozaika pro Český rozhlas Vltava a spolupodílela se na přípravě pořadu Magazín Leonardo na stanici Český rozhlas Plus. Rubrika „Ze světa vědy“ obsahuje již více než 2000 pětiminutových relací. Mezi úspěšné projekty většího rozsahu mj. patří též pořady u příležitosti  Mezinárodního roku astronomie 2009.  Natáčela a zpracovávala rozhovory s vědci a dalšími odborníky z různých zemí, včetně cca 20 nositelů Nobelových cen. Mezi její zájmy patří především astronomie a fyzika, je dlouholetou členkou České astronomické společnosti, kde působí v Pražské pobočce a kde byla po řadu let velice aktivní jako redaktorka v jejím měsíčníku Corona Pragensis. Je rovněž členkou Rady pro popularizaci vědy AV ČR. V roce 2004 se v rámci národního organizačního výboru podílela na rozsáhlém evropském vzdělávacím projektu Venus Transit 2004. V roce 2006 působila v redakci novin Dissertatio cum nuncio sidereo III, vydávaných během Valného zasedání IAU v Praze. V té době také pořídila řadu interview s významnými světovými astronomy. Byla členkou organizačního výboru Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (IHY 2007) v ČR a podílela se na přípravě podkladových materiálů národního kola soutěže, která byla v rámci IHY 2007 vyhlášena. Mezi další její popularizační aktivity patří příspěvky do časopisů Vesmír, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Corona Pragensis (měsíčník Pražské pobočky České astronomické společnosti), překlady některých článků do české verze časopisu Scientific American apod. Mgr. Jana Olivová získala v roce 2007 ocenění od České fyzikální společnosti za významný čin v popularizaci fyziky za soubor rozhlasových pořadů a článků věnovaných fyzice, v roce 2014 pak získala od AV ČR Čestnou oborovou medaili Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy.

Za dlouholetou činnost Jany Olivové v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním důrazem na astronomii a astrofyziku jí nyní Česká astronomická společnost udělila cenu Littera astronomica.

Dr. Jiří Grygar, který bude cenu spolu s dalšími předávat a povede rozhovor s laureátkou, říká: „V životě jsem potkal jen dva novináře, kteří mně dokázali právem sepsout. První byl někdejší výkonný redaktor časopisu Vesmír  Bohumil Bílek, který mi můj článek o objevu kvasaru v r. 1963 poručil celý přepsat. A druhou byla v rádiu právě Jana Olivová, která se mnou točila ve studiu rozhlasu kolikrát na záznam, sama si to téma vyžádala a pak klidně v půlce záznam stopla, řekla „takhle ne“ a musel jsem začít znovu a lépe.“

Kontakt na laureátku: E-mail: olivova@ssc.cas.cz

25. Podzimní knižní veletrh

Veletrh se  koná  ve  dnech  9.  –  10. října 2015  v  Kulturním  domě  Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 25. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na http://www.hejkal.cz/trh/.  Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po čtrnácté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 25. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu

Stánek České astronomické společnosti nabízí prodej knih.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 10 – 19, v sobotu 9 – 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 9. října 2015

17:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2015. V Salonku 1 v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod. Cenu předá knihkupec Jan Kanzelsberger, ředitelka Podzimního knižního  veletrhu  PhDr. Markéta Hejkalová, předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.hc. a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

17:15 rozhovor mezi Dr. Jiřím Grygarem a laureátkou nejen o zákulisí rozhlasové popularizace vědy a ukázky rozhovorů s nejzajímavějšími lidmi, se kterými se laureátka setkala. V Salonku 1 v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod.

Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě spolupracuje Nakladatelství Aldebaran (nva@nva.cz) a Jihlavská astronomická společnost (http://www.jiast.cz/).  Více informací o 25. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout na ve formátu DOC a PDF.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Littera astronomica, Tiskové prohlášení, Podzimní knižní veletrh


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »