Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha
Autor: Nadační fond Neuron

Člen Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Co pro vás znamená získání ceny?
Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci.

Jak byste laikovi třemi větami vysvětlil, čím se zabýváte?
Ve svém výzkumu se snažím pochopit procesy, které způsobují proměnnost hvězd ve vesmíru. Mým hlavním zájmem jsou silné interakce dvojitých hvězd a jejich případné splynutí, což je jeden ze zásadních kroků, který ovlivňuje vznik a vývoj objektů, jako jsou bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a černé díry. Je to jedna z nutných událostí pro vznik některých prvků těžších než vodík a hélium ve vesmíru.

Jaký byl váš zatím nejodvážnější krok v životě?
Nejspíš přestěhování za doktorátem v USA, kdy jsem věděl relativně velmi málo o tamějších lidech a kultuře.

Kdyby se o vás psalo v učebnici, co by tam mělo být?
Pokud se mi vůbec někdy podaří vytvořit něco vhodného do učebnic, tak jsem si téměř jistý, že tento objev bude výsledkem předchozího přemýšlení a prozkoumávání spousty různých menších problémů a úkolů. Učebnice by měly reflektovat, že většina velkých objevů se nezrodila bezbolestně ani přímočaře.

Kdo je vaším vzorem?
Můj vedoucí doktorátu profesor Todd Thompson z Ohio State University, a to kvůli jeho originalitě a houževnatosti při řešení problémů, šíři odborných zájmů a lidskosti.

Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl tím, čím jste?
Od malička jsem chtěl být astronomem, takže vymýšlením alternativ jsem věnoval docela málo času. Ale pohrával jsem si s myšlenkami stát se pracovníkem reklamní agentury, lingvistou nebo ekonomem.

Co byste na světě změnil, kdybyste měl tu schopnost?
Práce astronomů by se výrazně zjednodušila, kdyby neexistoval mezihvězdný prach, který až „zákeřně“ zeslabuje světelné signály přicházející z vesmíru. Ale pokud se omezíme na svět lidí, tak bych uvítal více racionality v debatách o společenských záležitostech.

Čeho se v budoucnosti obáváte?
Nejvíc se obávám o zdraví svých blízkých.

S kým byste chtěl strávit desetihodinový let?
Dlouhé lety se většinou snažím využít k odpočinku s četbou nebo sledovánín filmu, při němž preferuju samotu. Ale kdyby zábavní systém nefungoval, tak bych rád seděl vedle mé manželky. Kromě příjemné debaty by vzhledem ke své profesi klimatoložky dokázala dopodrobna okomentovat dění venku na obloze.

Jakou knihu právě čtete?
Kromě dětských pohádek nemám zrovna žádnou knihu rozečtenou, ale nedávno jsem dočetl příběh polárníka Ernesta Shackletona.

 



Převzato: Nadační fond Neuron



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Ondřej Pejcha


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »