Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha
Autor: Nadační fond Neuron

Člen Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Co pro vás znamená získání ceny?
Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci.

Jak byste laikovi třemi větami vysvětlil, čím se zabýváte?
Ve svém výzkumu se snažím pochopit procesy, které způsobují proměnnost hvězd ve vesmíru. Mým hlavním zájmem jsou silné interakce dvojitých hvězd a jejich případné splynutí, což je jeden ze zásadních kroků, který ovlivňuje vznik a vývoj objektů, jako jsou bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a černé díry. Je to jedna z nutných událostí pro vznik některých prvků těžších než vodík a hélium ve vesmíru.

Jaký byl váš zatím nejodvážnější krok v životě?
Nejspíš přestěhování za doktorátem v USA, kdy jsem věděl relativně velmi málo o tamějších lidech a kultuře.

Kdyby se o vás psalo v učebnici, co by tam mělo být?
Pokud se mi vůbec někdy podaří vytvořit něco vhodného do učebnic, tak jsem si téměř jistý, že tento objev bude výsledkem předchozího přemýšlení a prozkoumávání spousty různých menších problémů a úkolů. Učebnice by měly reflektovat, že většina velkých objevů se nezrodila bezbolestně ani přímočaře.

Kdo je vaším vzorem?
Můj vedoucí doktorátu profesor Todd Thompson z Ohio State University, a to kvůli jeho originalitě a houževnatosti při řešení problémů, šíři odborných zájmů a lidskosti.

Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl tím, čím jste?
Od malička jsem chtěl být astronomem, takže vymýšlením alternativ jsem věnoval docela málo času. Ale pohrával jsem si s myšlenkami stát se pracovníkem reklamní agentury, lingvistou nebo ekonomem.

Co byste na světě změnil, kdybyste měl tu schopnost?
Práce astronomů by se výrazně zjednodušila, kdyby neexistoval mezihvězdný prach, který až „zákeřně“ zeslabuje světelné signály přicházející z vesmíru. Ale pokud se omezíme na svět lidí, tak bych uvítal více racionality v debatách o společenských záležitostech.

Čeho se v budoucnosti obáváte?
Nejvíc se obávám o zdraví svých blízkých.

S kým byste chtěl strávit desetihodinový let?
Dlouhé lety se většinou snažím využít k odpočinku s četbou nebo sledovánín filmu, při němž preferuju samotu. Ale kdyby zábavní systém nefungoval, tak bych rád seděl vedle mé manželky. Kromě příjemné debaty by vzhledem ke své profesi klimatoložky dokázala dopodrobna okomentovat dění venku na obloze.

Jakou knihu právě čtete?
Kromě dětských pohádek nemám zrovna žádnou knihu rozečtenou, ale nedávno jsem dočetl příběh polárníka Ernesta Shackletona.

 



Převzato: Nadační fond Neuron



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Ondřej Pejcha


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »