Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Cenu Neuron pro mladé vědce 2019 získal astronom Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha
Autor: Nadační fond Neuron

Člen Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Co pro vás znamená získání ceny?
Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci.

Jak byste laikovi třemi větami vysvětlil, čím se zabýváte?
Ve svém výzkumu se snažím pochopit procesy, které způsobují proměnnost hvězd ve vesmíru. Mým hlavním zájmem jsou silné interakce dvojitých hvězd a jejich případné splynutí, což je jeden ze zásadních kroků, který ovlivňuje vznik a vývoj objektů, jako jsou bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a černé díry. Je to jedna z nutných událostí pro vznik některých prvků těžších než vodík a hélium ve vesmíru.

Jaký byl váš zatím nejodvážnější krok v životě?
Nejspíš přestěhování za doktorátem v USA, kdy jsem věděl relativně velmi málo o tamějších lidech a kultuře.

Kdyby se o vás psalo v učebnici, co by tam mělo být?
Pokud se mi vůbec někdy podaří vytvořit něco vhodného do učebnic, tak jsem si téměř jistý, že tento objev bude výsledkem předchozího přemýšlení a prozkoumávání spousty různých menších problémů a úkolů. Učebnice by měly reflektovat, že většina velkých objevů se nezrodila bezbolestně ani přímočaře.

Kdo je vaším vzorem?
Můj vedoucí doktorátu profesor Todd Thompson z Ohio State University, a to kvůli jeho originalitě a houževnatosti při řešení problémů, šíři odborných zájmů a lidskosti.

Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl tím, čím jste?
Od malička jsem chtěl být astronomem, takže vymýšlením alternativ jsem věnoval docela málo času. Ale pohrával jsem si s myšlenkami stát se pracovníkem reklamní agentury, lingvistou nebo ekonomem.

Co byste na světě změnil, kdybyste měl tu schopnost?
Práce astronomů by se výrazně zjednodušila, kdyby neexistoval mezihvězdný prach, který až „zákeřně“ zeslabuje světelné signály přicházející z vesmíru. Ale pokud se omezíme na svět lidí, tak bych uvítal více racionality v debatách o společenských záležitostech.

Čeho se v budoucnosti obáváte?
Nejvíc se obávám o zdraví svých blízkých.

S kým byste chtěl strávit desetihodinový let?
Dlouhé lety se většinou snažím využít k odpočinku s četbou nebo sledovánín filmu, při němž preferuju samotu. Ale kdyby zábavní systém nefungoval, tak bych rád seděl vedle mé manželky. Kromě příjemné debaty by vzhledem ke své profesi klimatoložky dokázala dopodrobna okomentovat dění venku na obloze.

Jakou knihu právě čtete?
Kromě dětských pohádek nemám zrovna žádnou knihu rozečtenou, ale nedávno jsem dočetl příběh polárníka Ernesta Shackletona.

 



Převzato: Nadační fond Neuron



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Ondřej Pejcha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »