Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červnové výročí: Heinrich Louis d’Arrest

Červnové výročí: Heinrich Louis d’Arrest

Heinrich Louis d’Arrest
Autor: National Library of Denmark

Letošního 14. června uplynulo kulatých 140 let od doby, kdy zemřel německý astronom Heinrich Louis d'Arrest. Jeho jméno je nejčastěji spojováno s objevem planety Neptun.

d’Arrestovi předci byli francouzští protestanti, ale Heinrich se narodil v Berlíně, kam utekli před pronásledováním. Na místní univerzitě také získal odborné vzdělání. Jeho oborem byla matematika.

Už během těchto studií se věnoval astronomii, a to jak teoretickým výpočtům, tak i praktickému pozorování. Při sledování oblohy 9. července 1844 nalezl novou kometu, ale objev mu nemohl být přiznán. Stejný objekt totiž již o dva dny dříve pozoroval francouzský astronom Victor Mauvais. Další kometu d’Arrest objevil ještě téhož roku, konkrétně 28. prosince.

Roku 1845 nastoupil na astronomickou observatoř v Berlíně, kde působil jako asistent. Právě zde se podílel na nejvýznamnější události svého života. V té době bylo známo jen sedm planet Sluneční soustavy a poslední z nich, Uran, vykazovala odchylky od vypočítané dráhy. Protože jednou z možností, jak jev objasnit, bylo působení dalšího tělesa za drahou Uranu, pustili se dva astronomové do výpočtu dráhy tohoto objektu. Jeden z nich, Urbain Le Verrier, zaslal své výsledky také na berlínskou hvězdárnu. Dopis přišel na observatoř 23. září 1846 a ještě ten večer začal Johann Gottfried Galle s hledáním objektu. Nebyl však na to sám, pomáhal mu s tím právě d’Arrest. Už po necelé hodině objevili nedaleko vypočítané pozice „něco“, co na hvězdné mapě nebylo zakresleno. Další pozorování ukázala, že se jedná o novou planetu, která později získala jméno Neptun.

Dva roky po tomto objevu změnil d’Arrest působiště a začal pracovat na hvězdárně v Pleißenburgu. Zde se soustředil na pozorování objektů vzdáleného vesmíru. Nezanedbával však ani malá tělesa Sluneční soustavy. Vydal práci o drahách planetek a objevil další kometu.

Roku 1857 se přestěhoval do Kodaně, kde pokračoval ve sledování mlhavých objektů na obloze. Během této práce objevil více než tři sta mlhovin, galaxiíhvězdokup. Několik let zasvětil podrobnému zkoumání skupiny galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky. Také se pokoušel najít měsíce Marsu, ale v tom nebyl úspěšný. Zato se mu podařilo objevit planetku, kterou pojmenoval po bohyni ze severské mytologie (76) Freia.

d’Arrestova životní pouť se uzavřela také v Kodani, když zde 14. června 1875 zemřel na srdeční selhání. Bylo mu v té době necelých 53 let.

Se jménem tohoto astronoma se můžeme setkat na několika vesmírných objektech. Nesou jej krátery na Měsíci, Phobosu a také planetka s číslem 9133.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronom, Neptun, Osobnost


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »