Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červnové výročí: Ulf Dietrich Merbold

Červnové výročí: Ulf Dietrich Merbold

Ulf Dietrich Merbold

Právě dnes, 20. června 2016, oslaví 75. narozeniny německý fyzik a kosmonaut Ulf Merbold. Během své aktivní kariéry uskutečnil tři kosmické lety, při kterých pobýval na palubě dvou raketoplánů, dvou kosmických lodí Sojuz i orbitální stanice Mir.

Narodil se v městě Greiz, ležícím v Durynsku, necelých 40 km od hranic s Českou republikou. Jeho rodiče působili jako učitelé a Ulf byl jejich jediným dítětem. Nejprve žil v malé vesničce Wellsdorf, od roku 1945 pak v obci Kurtschau.

Po absolvování základní školy a gymnázia chtěl pokračovat ve studiu na vysoké škole. Vyskytly se však politické problémy, kvůli kterým nakonec roku 1960 opustil tehdejší Německou demokratickou republiku a přes Západní Berlín se dostal do Spolkové republiky Německo. Zde studoval fyziku na univerzitě ve Stuttgartu. Vysokoškolský titul získal roku 1968 a o osm let později úspěšně složil i doktorát.

Roku 1977 zahájila Evropská kosmická agentura (ESA) výběr prvních kosmonautů do svého oddílu a Merbold se stal jedním z nich. Spolu s dalšími kandidáty se začal připravovat na kosmický let.

Poprvé vzlétl na orbitu raketoplánem Columbia při misi STS-9, která proběhla od 28. října do 8. prosince 1983. Hlavním cílem výpravy byly experimenty v evropské kosmické laboratoři Spacelab a Merbold v posádce zastával post specialisty pro užitečné zatížení.

Díky tomuto letu se stal 131. člověkem, který se dostal na oběžnou dráhu Země a zároveň si připsal jedno prvenství. Byl prvním cizím státním příslušníkem, kterého do kosmického prostoru vynesl americký kosmický dopravní prostředek.

Druhý Merboldův kosmický let nesl označení STS-42 a na palubě raketoplánu Discovery jej uskutečnil v lednu 1992. I tentokrát byla v nákladovém prostoru laboratoř Spacelab, ve které bylo velké množství vědeckých přístrojů. Zkoumaly se zejména vlivy mikrogravitace na různé jevy.

Třetí, nejdelší let absolvoval Merbold roku 1994. Odstartoval 3. října v ruské kosmické lodi Sojuz TM-20, která jej dopravila k orbitální stanici Mir. Zde pracoval déle než měsíc a jeho pobyt je označován jako 12. návštěvní expedice. Zpět na zemský povrch jej 4. listopadu dopravil Sojuz TM-19.

Ze skupiny kosmonautů Merbold odešel roku 2004. Stále však udržuje kontakt s ESA a přednáší například na téma Věda ve vesmíru. V jednom rozhovoru prohlásil, že jedním z důležitých milníků, kterého by mělo lidstvo dosáhnout v 21. století, je přistání pilotované výpravy na Marsu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny a planetária Plzeň

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Fyzik, Kosmonaut, Ulf Dietrich Merbold, Osobnost, Astronaut


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »