Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červnové výročí: Ulf Dietrich Merbold

Červnové výročí: Ulf Dietrich Merbold

Ulf Dietrich Merbold

Právě dnes, 20. června 2016, oslaví 75. narozeniny německý fyzik a kosmonaut Ulf Merbold. Během své aktivní kariéry uskutečnil tři kosmické lety, při kterých pobýval na palubě dvou raketoplánů, dvou kosmických lodí Sojuz i orbitální stanice Mir.

Narodil se v městě Greiz, ležícím v Durynsku, necelých 40 km od hranic s Českou republikou. Jeho rodiče působili jako učitelé a Ulf byl jejich jediným dítětem. Nejprve žil v malé vesničce Wellsdorf, od roku 1945 pak v obci Kurtschau.

Po absolvování základní školy a gymnázia chtěl pokračovat ve studiu na vysoké škole. Vyskytly se však politické problémy, kvůli kterým nakonec roku 1960 opustil tehdejší Německou demokratickou republiku a přes Západní Berlín se dostal do Spolkové republiky Německo. Zde studoval fyziku na univerzitě ve Stuttgartu. Vysokoškolský titul získal roku 1968 a o osm let později úspěšně složil i doktorát.

Roku 1977 zahájila Evropská kosmická agentura (ESA) výběr prvních kosmonautů do svého oddílu a Merbold se stal jedním z nich. Spolu s dalšími kandidáty se začal připravovat na kosmický let.

Poprvé vzlétl na orbitu raketoplánem Columbia při misi STS-9, která proběhla od 28. října do 8. prosince 1983. Hlavním cílem výpravy byly experimenty v evropské kosmické laboratoři Spacelab a Merbold v posádce zastával post specialisty pro užitečné zatížení.

Díky tomuto letu se stal 131. člověkem, který se dostal na oběžnou dráhu Země a zároveň si připsal jedno prvenství. Byl prvním cizím státním příslušníkem, kterého do kosmického prostoru vynesl americký kosmický dopravní prostředek.

Druhý Merboldův kosmický let nesl označení STS-42 a na palubě raketoplánu Discovery jej uskutečnil v lednu 1992. I tentokrát byla v nákladovém prostoru laboratoř Spacelab, ve které bylo velké množství vědeckých přístrojů. Zkoumaly se zejména vlivy mikrogravitace na různé jevy.

Třetí, nejdelší let absolvoval Merbold roku 1994. Odstartoval 3. října v ruské kosmické lodi Sojuz TM-20, která jej dopravila k orbitální stanici Mir. Zde pracoval déle než měsíc a jeho pobyt je označován jako 12. návštěvní expedice. Zpět na zemský povrch jej 4. listopadu dopravil Sojuz TM-19.

Ze skupiny kosmonautů Merbold odešel roku 2004. Stále však udržuje kontakt s ESA a přednáší například na téma Věda ve vesmíru. V jednom rozhovoru prohlásil, že jedním z důležitých milníků, kterého by mělo lidstvo dosáhnout v 21. století, je přistání pilotované výpravy na Marsu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny a planetária Plzeň

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Fyzik, Kosmonaut, Ulf Dietrich Merbold, Osobnost, Astronaut


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »