Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Čestný přednáškový den ČAS

Čestný přednáškový den ČAS

Logo ČAS
Autor: ČAS

Zveme vás hned na tři přednášky, které pronesou laureáti cen ČAS. Doc. Petr Hadrava na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách. Koná se v sobotu 22. 10. 2022 v Planetáriu Praha od 14 hodin. Vstup na akci je zdarma a není třeba rezervace.

14:00 - 14:45
Kvízova cena 2022
laureát: Bc. Martin Mašek

Název přednášky: Proměnné hvězdy, komety a planetky

Abstrakt: Přednáška se bude zabývat pozorováním různých typů objektů. Laureát Kvízovy ceny za rok 2022 se věnuje především proměnným hvězdám, kometám, planetkám a měření světelného znečištění. Budou představeny zajímavé výsledky z pozorování.

15:00 - 16:15
Kopalova přednáška 2022
Mgr. Jan Jurčák, Ph.D.

Název přednášky: Stabilita slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole

Abstrakt: Sluneční skvrny jsou nejdéle známým projevem sluneční aktivity. Už od roku 1908 je známo, že jejich vznik je způsoben silným magnetickým polem. V přednášce budou shrnuty naše současné poznatky o vlastnostech magnetického pole v jemných strukturách slunečních skvrn a o tom, jak vlastnosti magnetického pole ovlivňují stabilitu těchto útvarů na slunečním povrchu. Pozornost bude věnována zejména vlastnostem magnetického pole, které určují ostré intenzitní rozhraní mezi umbrou a penumbrou slunečních skvrn, a které určují viditelný okraj slunečních skvrn, tedy rozhraní mezi penumbrou a klidným Slunce.

16:30 - 17:45
Nušlova cena
doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (2020) a in memoriam RNDr. Stanislav Štefl, CSc. (2021)

Název přednášky: Je radostí kráčet po vysokých hvězdách...

Abstrakt: Přednáška stručně shrne výsledky práce autora v oborech relativistické a stelární astrofyziky. V relativistické astrofyzice se jedná především o formulaci teorie přenosu záření v refraktivním a disperzním prostředí v zakřiveném prostoročase a také o výpočet  pozorovatelných efektů záření objektů obíhajících kolem černých děr. Ve stelární astrofyzice pak jde hlavně o metodiku zpracování spektroskopických a fotometrických pozorování dvojhvězd a vícenásobných hvězdných systémů, zejména o metodu tzv. rozmotávání spekter. Tuto metodu uplatnili autoři z celého světa ve stovkách prací, z nichž budou uvedeny alespoň vybrané příklady (např. Cyg X-1).
K propagátorům této metody patřil i dr. Stanislav Štefl, který byl průkopníkem mezi českými astronomy pracujícími na observatořích ESO v Chile. Plánoval, že po jeho návratu do Ondřejova budeme pokračovat ve spolupráci a metodiku rozšíříme ještě o interferometrii. V tom mu však zabránila tragická autonehoda. Výsledky nedávných studií (např. nu Gem, HR 6819) ve spolupráci s jeho dřívejšími kolegy přesto ukazují, že s odstupem času stejně postupně dochází k naplnění jeho myšlenek a odkazu oceněného Nušlovou cenou.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Přednáška 


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »