Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Dubnové výročí: Andrej Ivanovič Borisenko

Dubnové výročí: Andrej Ivanovič Borisenko

Andrej Ivanovič Borisenko Autor: http://www.spacefacts.de/
Andrej Ivanovič Borisenko
Autor: http://www.spacefacts.de/
Své padesáté narozeniny oslaví letošního 17. dubna ruský kosmonaut Andrej Borisenko. Zatím uskutečnil pouze jeden kosmický let, ale protože je stále aktivní, možná se do kosmického prostoru vypraví znovu. Na oběžné dráze Země strávil více než 164 dní.

Na svět přišel malý Andrej v městě, které se v té době jmenovalo Leningrad. Dnes se mu říká Sankt Petěrburg nebo Petrohrad. Zde po základní škole nastoupil na Matematicko-fyzikální školu (lyceum) č. 30, kterou dokončil roku 1981. Následujících šest let studoval na Leningradském vojenském mechanickém institutu, kde získal kvalifikaci v oboru dynamika letu a řízení. Poté byl dva roky zaměstnán u vojenského námořnictva.

Ke kosmonautice se Borisenko dostal roku 1989, kdy nastoupil do Raketové a kosmické korporace Eněrgija S. P. Koroljova (RKK Eněrgia). Postupně se vypracoval na pozici vedoucího směny ve středisku řízení letů Roskosmosu. Nejprve se staral o vesmírnou stanici Mir, později o Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Borisenkovi však časem nestačilo sledovat dění na oběžné dráze z řídícího střediska, ale chtěl se jej zúčastnit osobně. Přihlásil se proto do výběru kosmonautů a v září 2002 získal souhlasné stanovisko od lékařské komise. V lednu následujícího roku úspěšně složil požadované zkoušky a 29. května byl díky doporučení Státní meziresortní komise přijat do oddílu kosmonautů. Od června 2003 prodělal dvouletý výcvik, který zakončil 27. června 2005 s výborným hodnocením. Nedlouho poté mu byla přiznána kvalifikace "zkušební kosmonaut".

Na oběžnou dráhu se Borisenko vydal kosmickou lodí Sojuz TMA-21, nesoucí jméno Jurij Gagarin. Start se uskutečnil 4. dubna 2011, jen několik dní před tím, než si celý svět připomněl padesáté výročí od prvního kosmického letu. Dalšími členy posádky byli Alexandr Samokuťajev a Ronald Garan.

Po dvou dnech se loď připojila k ISS a kosmonauté do ní přestoupili. Zde s třemi kolegy, kteří již na palubě stanice pobývali, utvořili tzv. Expedici 27, což bylo pojmenování posádky v období březen až květen 2011. Borisenko v ní pracoval jako palubní inženýr, tedy na stejné pozici jako v Sojuzu. Poté, co se původní trojice vrátila na Zem a vystřídali ji další tři kosmonauté, začala Expedice 28, kde Borisenko působil již jako velitel. V této době ISS naposledy navštívil americký raketoplán Atlantis během mise STS-135, což byl úplně poslední let programu Space Shuttle.

Borisenko, Samokuťajev a Garan svoji kosmickou výpravu ukončili 16. září 2011, kdy nasedli do stejného Sojuzu, jaký je v dubnu dopravil na oběžnou dráhu a po necelých 3,5 hodinách letu přistáli v Kazachstánu, asi 150 km od města Džezkazgan.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »