Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  František Nušl – 151

František Nušl – 151

František Nušl

V sobotu 24. listopadu 2018 proběhl v Jindřichově Hradci odborný seminář, který připomněl 151. výročí narození prof. Františka Nušla. V loňském roce jsme si prof. Nušla připomněli při pražských oslavách 100. výročí založení České astronomické společnosti, a to jak položením květin na rodinné hrobce, která se nachází na břevnovském hřbitově, tak pak i v podobě “oživlého” profesora. Ten doprovázel po celou dobu slavnostní schůzi ČAS v Karolinu. Letos bylo tedy nezbytné se vydat do Nušlova rodného města – Jindřichova Hradce – a jeho odkaz připomenout i zde.

Seminář společnými silami připravily hvězdárny Františka Nušla (Jindřichův Hradec) a Františka Pešty (Sezimovo Ústí) ve spolupráci s Odbornou skupinou pro historii astronomie České astronomické společnosti. Hlavními hosty semináře byli RNDr. Jiří Grygar, CSc. a Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr. h. c. Jiří Grygar zasadil působení a význam prof. Františka Nušla do celkového obrazu stoleté České astronomické společnosti a osobností, které se na jejím rozvoji podíleli. Jan Vondrák pak podal vyčerpávající pohled na vznik a vývoj klíčového vynálezu prof. Františka Nušla a zakladatele ondřejovské observatoře Josefa Jana Friče – cirkumzenitálu. To je optický přístroj k určování polohy na zemském povrchu s velkou přesností (zhruba na 1,5 metru). Dr. Vondrák ukázal, jak se základní myšlenky původního cirkumzenitálu objevovaly v pozdějších přístrojích nových generací. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné polohy.

Starosta města Stanislav Mrvka a čestný předseda ČAS Jiří Grygar při odhalení pamětní desky Fr. Nušla v Jindřichově Hradci Autor: Petr Bartoš
Starosta města Stanislav Mrvka a čestný předseda ČAS Jiří Grygar při odhalení pamětní desky Fr. Nušla v Jindřichově Hradci
Autor: Petr Bartoš
V dalších příspěvcích jsme se například s Mgr. Janou Jirků vydali po stopách historie jindřichohradecké hvězdárny z roku 1961 (ta dnes nese Nušlovo jméno), která v současné době prochází rozsáhlou přístavbou a rekonstrukcí. Je to radostná vyhlídka, protože hvězdárna měla nejprve ve druhé polovině 80. let ustoupit rozšiřujícímu se panelovému sídlišti. To se sice nestalo, ale následně jindřichohradečtí astronomové museli v letech 1992–1994 doslova bojovat proti zvůli města, které hvězdárnu předalo k výstavbě fitness centra.

Petr Bartoš nás provedl digitalizovaným archivem obsahujícím nejen korespondenci mezi Františkem Nušlem a Josefem Janem Fričem, ale také ručně psanou kroniku Ančy Fričové, fotografie z výstavby a provozu ondřejovské hvězdárny či četné astrofotografie. Na semináři pak také zazněly úryvky ze zmíněné kroniky a část vzpomínek na dědečka Františka Nušla od prof. Jana Sokola.

Seminář se konal v nádherném prostoru Muzea Jindřichohradecka, který zaplnilo na šedesát zájemců o historii astronomie. Nemalou část tvořili studenti místního gymnázia. Společně jsme v průběhu semináře v těsné blízkosti muzea odhalili pamětní desku prof. Františku Nušlovi, která od soboty 24. listopadu 2018 bude všem kolemjdoucím připomínat, kde zakladatel moderní české astronomie strávil dětství a mládí. Slavnostního odhalení desky se ujali starosta města Ing. Stanislav Mrvka a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Všem zúčastněným je třeba poděkovat za krásnou atmosféru, která celý seminář provázela. Bylo to opravdu důstojné připomenutí mimořádné osobnosti české astronomie.




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: František Nušl


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »