Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar nebo Ivan Bella jako hosté na 12. ročníku Astrofilmu v Piešťanech

Jiří Grygar nebo Ivan Bella jako hosté na 12. ročníku Astrofilmu v Piešťanech

Astrofilm Piešťany 2018.
Autor: Astrofilm Piešťany.

Již 12. ročník mezinárodního festivalu Astrofilm v lázeňských Piešťanech na západě Slovenska se uskutečnil v půli října tohoto roku. Mimořádnost tomuto festivalu dodalo hned několik významných výročí, zejména 100 let počátků československé astronomie ale rovněž 20 let kosmického letu Ivana Belly. Celý ročník se nesl v hlubokém duchu česko-slovenské sounáležitosti, což velice příjemnou formou připomněl i přední český popularizátor astronomie Jiří Grygar svou vzpomínkou na počátky natáčení legendárního pořadu „Okna vesmíru dokořán“.

Festival Astrofilm v kině Fontána je již 12 let zavedený pojem, který sdružuje nadšence do popularizace astronomie formou filmové či lektorské tvorby. O jeho oblibu na mezinárodní úrovni se každým rokem starají zejména pracovníci Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově, ale rovněž zástupci města Piešťany a samozřejmě pracovníci samotného kina. Vždy v půli října od úterka do čtvrtka se mohou návštěvníci z řad veřejnosti pokochat amatérskými i profesionálními filmovými počiny s astronomickou tematikou, poslechnout si zajímavé přednášky a často si i prohlédnout unikátní výstavu. Program myslí i na ty nejmenší, a tak zpravidla v dopoledních hodinách probíhají bloky interaktivních besed pro školy – zejména fyzikální show nebo prohlídky oblohy v nafukovacím planetáriu. Letošní ročník byl ale v mnohém jedinečný, především pak vystoupením dvou nesmírně vážených hostů: kpt. Ivana Belly (prvního slovenského kosmonauta) za slovenský stát a dr. Jiřího Grygara za Českou republiku.

Video: Televizní reportáž z 12. ročníku Astrofilmu Piešťany
(Zdroj: TV Kapraty)

Festival slavnostně zahájil 9. října proslov Mariána Vidovenece, generálního ředitele SUH v Hurbanově, a Marty Jurčové, ředitelky MsKS v Peišťanech. Oba dva připomněli zejména význam festivalu coby jednoho z největších svátků popularizace astronomie (nejen) na Slovensku. Vzápětí byla odhalena výstava „Nebeské symfonie“, která si s sebou nesla i příběh šťastného konce: Pravděpodobně by totiž vůbec nevznikla, neboť velká část uvedených fotografií byla (stejně jako obsah stejnojmenné knihy) ukradena v roce 2017 během loupeže v Argentině. Naštěstí mnoho dobrých duší, zejména z Púchovského Eko-Astro Klubu, které fotografie vlastnili ve vysoké kvalitě z dřívější spolupráce, snímky dodali a Nebeské symfonie byly zachráněny. První projekce pak pařila dokumentárnímu filmu Dušana Trančíka s názvem Svetlé miesto, které zejména v prostředí lázeňských Luhačovic připomnělo velice citlivou cestou sounáležitost Čechu a Slováků stejně jako nesmyslné rozdělení Československa na dva samostatné státy v roce 1993. To vše za osobní přítomnosti režiséra samotného.

Středa 10. října byla věnována zejména dětem, pochopitelně pak soutěžním filmům, ale i současnému raketovému vývoji technologie i činnosti planetárií po celém světě. Tohoto tématu se hostili Marián Vidovenec, Tomáš Dobrovodský nebo Petr Valehrach, kteří na sklonku svého povídání pozvali hosty po malých skupinkách do „rodinného zázemí“ instalovaného nafukovacího planetária. No, zážitek to byl jednoznačně obrovský. Díky přízni počasí se ale nezůstalo jen u umělé oblohy, po setmění se přímo před budovou kina pozorovala planeta Mars i vzdálenější objekty hvězdářskými dalekohledy. Vskutku interaktivní festival!

Nafukovací planetrium na Astrofilmu Piešťany 2018. Autor: Astrofilm.
Nafukovací planetrium na Astrofilmu Piešťany 2018.
Autor: Astrofilm.

Vstupte do planetária v kinosále. To zažijete jen v Piešťanech. Autor: Astrofilm Piešťany.
Vstupte do planetária v kinosále. To zažijete jen v Piešťanech.
Autor: Astrofilm Piešťany.

Jiří Grygar vzpomína na Okna vesmíru dokořán v kině Fontána. Autor: Astrofilm Piešťany.
Jiří Grygar vzpomína na Okna vesmíru dokořán v kině Fontána.
Autor: Astrofilm Piešťany.
Zaslouženě největšími lákadly celého festivalu ovšem byla vystoupení dvou celosvětově uznávaných ikon v třetí den festivalu, tedy čtvrtek 11. října. V dopoledních hodinách vystoupil čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar, který nejprve velice citlivou a pokornou cestou zavzpomínal na vznik legendárního seriálu „Okna vesmíru dokořán“ na půdě bratislavského studia Československé televize ve spolupráci s Janou Plichtovou nebo Vladimírem Železným. Poté následovala velice pestrá přednáška o nejúspěšnějších družicových misích zkoumajících vybrané objekty Sluneční soustavy. Grygar s vášní jemu vlastní se sám přiznal, že za dob tvorby svého populárního pořadu nebylo tak těžké shrnout nejzajímavější objevy (populárně formou článků „Žně objevů“), neboť to dalo na několik normostran, nicméně dnes má velké problémy vybrat aspoň 10 procent toho nejzajímavějšího, aby dodržel stejný rozsah. Zkrátka výzkum vesmíru jde kupředu raketovým tempem a je otázka, zda se odpovědí na nejpalčivější otázky v astronomii nedočkáme už třeba zítra…

Naprosto bezkonkurenčním povídáním ovšem ukončil prezentační den první slovenský kosmonaut Ivan Bella. Ač z patra, bez využití projekce, dokázal na téměř dvě hodiny strhnout prakticky nedýchající zaplněný kinosál svým povídáním o kosmonautickém tréningu a vzápětí letu do vesmíru na stanici Mir v roce 1998. Velice barvitě tak trochu nepřímo uvedl i film První člověk, který měl toho dne celosvětovou premiéru právě i v sále Fontány.

Ivan Bella (vlevo) a Marián Vidovenec na Astrofilmu Piešťany 2018. Autor: Astrofilm Piešťany.
Ivan Bella (vlevo) a Marián Vidovenec na Astrofilmu Piešťany 2018.
Autor: Astrofilm Piešťany.

Závěr festivalu kromě vyhodnocení filmů přinesl i jedno velice zasloužené ocenění. Toho se dočkal dlouholetý ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě, nesmírně skromný a přitom svou činností široce nápomocný astronom dr. Paľo Rapavý, který je čtenářům Astro.cz znám zejména jako jeden z aktivních porotců České astrofotografie měsíce. Rapavý si odnesl Csereho cenu Slovenskej astronomickej spoločnosti za celoživotní zásluhy v oblasti popularizace astronomie na Slovensku, potažmo v Československu.

Paľo Rapavý (druhý zleva) přebírá Csereho cenu za celoživotní dílo na Astrofilmu Piešťany 2018. Autor: Astrofilm Piešťany.
Paľo Rapavý (druhý zleva) přebírá Csereho cenu za celoživotní dílo na Astrofilmu Piešťany 2018.
Autor: Astrofilm Piešťany.

Astrofotograf Petr Horálek (vlevo) předává kosmonautu Ivanu Bellovi svůj kalendář a knihu Nebeské symfonie jako akt pokračující česko-slovenské sounáležitosti. Ivan Bella je mimo jiné patronem Parku Tmavé oblohy Poloniny a Petr Horálek má zase slovenské předky. Vše se tedy krásně doplňuje. Autor: Astrofilm Piešťany.
Astrofotograf Petr Horálek (vlevo) předává kosmonautu Ivanu Bellovi svůj kalendář a knihu Nebeské symfonie jako akt pokračující česko-slovenské sounáležitosti. Ivan Bella je mimo jiné patronem Parku Tmavé oblohy Poloniny a Petr Horálek má zase slovenské předky. Vše se tedy krásně doplňuje.
Autor: Astrofilm Piešťany.

Pořadatelé s humorem vlastním doufají, že příští 13. ročník nebude i přes své pořadové číslo v žádném případě nešťastný, ba naopak opět sdruží mnoho nadšenců do astronomie, zejména pak filmové tvorby v této oblasti. Pakliže patříte do skupiny režisérů dokumentárních filmů (a nemusíte být za každou cenu věhlasnými profesionály), určitě popřemýšlejte o své účasti na tomto čím dál více prestižním festivalu v příštím roce!

Jiří Grygar (vlevo) a Paľo Rapavý (vpravo) v kině Fontána. Autor: Astrofilm Piešťany.
Jiří Grygar (vlevo) a Paľo Rapavý (vpravo) v kině Fontána.
Autor: Astrofilm Piešťany.

Ivan Bella (vlevo) a Paľo Rapavý na Astrofilmu Piešťany 2018. Autor: Astrofilm Piešťany.
Ivan Bella (vlevo) a Paľo Rapavý na Astrofilmu Piešťany 2018.
Autor: Astrofilm Piešťany.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astrofilm Piešťany 2018: Co dodat?
[2] Astrofilm Piešťany 2018: Fotogalerie
[3] Ivan Bella - Wikipedia
[4] Dr. Pavol Rapavý převzal Csereho cenu Slovenské astronomické společnosti



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Astrofilm Piešťany


47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »