Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Igor Dmitrijevič Novikov

Listopadové výročí: Igor Dmitrijevič Novikov

Igor Dmitrijevič Novikov

Letošního 10. listopadu oslaví kulaté osmdesátiny ruský kosmolog, teoretický fyzik a astrofyzik Igor Novikov. Studoval například relativistické jevy, černé díry nebo se zajímal o možnosti cestování časem.

Narodil se v Moskvě a jeho dětství provázely neblahé okolnosti. Matka byla vězněna dva roky v nápravně-pracovním táboře (gulagu), otec zmizel v průběhu stalinských čistek. Rozvíjet svůj talent mohl jen díky tomu, že jej podporoval Jakov Zeldovič, významný ruský fyzik, jenž se podílel i na vývoji jaderných zbraní.

Nejprve studoval astronomii na Moskevské státní univerzitě, kterou ukončil roku 1959 a získal titul magistr. Dále pokračoval v postgraduálním studiu na Státním astronomickém ústavu Paula Sternberga, kde obdržel doktorandský titul.

Od roku 1963 pracoval jedenáct let v Ústavu aplikované matematiky, poté se stal vedoucím na oddělení relativistické astrofyziky v Ústavu kosmických výzkumů Akademie věd Sovětského svazu. O něco později začal působit jako profesor – nejprve na Pedagogické univerzitě, později i na Moskevské státní univerzitě. Mezi roky 1990 a 1997 zastával funkci vedoucího katedry teoretické astrofyziky v Lebeděvově fyzikálním ústavu.

Roku 1991 přijal Novikov pozvání Královské dánské akademie věd a začal pracovat jako profesor na Kodaňské univerzitě a zároveň na Severském ústavu pro teoretickou fyziku v Kodani. O tři roky později se stal tamtéž ředitelem Střediska teoretické astrofyziky. Od roku 2005, tj. od svých 70. narozenin na Kodaňské univerzitě působí jako emeritní profesor.

Z jeho prací je zajímavý například článek z roku 1964, ve kterém předpověděl existenci reliktního záření a navrhl, jakými přístroji by bylo možné jej detekovat. Toto záření bylo opravdu nedlouho poté objeveno pomocí radioteleskopu.

Další svá studia zaměřil převážně na černé díry a jevy s nimi spojené. Určil, jakými parametry se dají tyto exotické objekty popsat, přišel též s myšlenkou, že by mohly být mimořádně silnými zdroji rentgenového záření. Zkoumal gravitační vlivy těchto objektů, hledal souvislosti mezi nimi a kvasary a také se zabýval přenosem hmoty mezi černými dírami a blízkými hvězdami pomocí akrečního disku.

Novikov napsal velké množství vědeckých článků a podílel se též na vzniku několika odborných knih, pojednávajících o astrofyzice či kosmologii. Napsal ale také knihy určené široké veřejnosti. Zřejmě nejznámější z nich vyšla i v češtině a jmenuje se Černé díry a vesmír.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.

 




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Osobnost, Kosmologie, Fyzik


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »