Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Willem de Sitter

Listopadové výročí: Willem de Sitter

Willem de Sitter Autor: Yerkes Observatory, University of Chicago
Willem de Sitter
Autor: Yerkes Observatory, University of Chicago
Letošního 20. listopadu uplyne osmdesát let od smrti holandského fyzika, matematika a astronoma Willema de Sittera. Jeho nejznámější teoretické práce se týkaly fyzikální kosmologie, v praktické astronomii se věnoval například pozorování měsíců Jupitera.

Sitter se narodil v holandském městečku Sneek do rodiny soudce a jméno získal po svém dědečkovi, který zastával post senátora a starosty Groningenu. V tomto městě také získal vyšší vzdělání, protože zde studoval fyziku a matematiku na místní univerzitě.

Již během studií se začal zajímat o kosmologii. Záhy začal pracovat s daty, jež získal jiný holandský astronom, Jacobus Cornelius Kapteyn. Při své činnosti se setkal s Davidem Gilem, který byl v té době ředitelem astronomické observatoře v Kapském městě, a ten mu nabídl, aby za ním přijel na dlouhodobou stáž. Sitter nabídku přijal a mezi roky 1897 a 1899 na observatoři prováděl kosmologické analýzy.

Roku 1901 Sitter úspěšně zakončil doktorské studium a získal odpovídající titul. Ve své disertační práci se zaměřil na pozorování jupiterových měsíců heliometrem. Také se věnoval výpočtům vzájemného gravitačního působení měsíců a samotného Jupitera.

O sedm let později se stal profesorem a zároveň vedoucím katedry astronomie na Leidenské univerzitě. Roku 1919 získal funkci ředitele na Leidenské astronomické observatoři a tento post zastával až do své smrti. Další významnou pozici měl v letech 1925 až 1928, kdy byl prezidentem Mezinárodní astronomické unie (IAU).

Jak už bylo řečeno, Sitter se nejvíce věnoval kosmologii. Při formulaci některých teorií spolupracoval s profesorem Ehrenferstem, na jiných se podílel spolu s Albertem Einsteinem. Zřejmě nejvýznamnější práci vydal roku 1932 právě s tímto slavným fyzikem a vyslovili v ní domněnku, že ve vesmíru existuje velké množství hmoty, jež nevydává žádné záření. Její existence je v současnosti všeobecně přijímána a říká se jí "temná hmota".

V jiné práci, na které se rovněž podílel s Einsteinem a vycházela z jeho teorie relativity, navrhl kosmologický model, který neobsahoval žádnou hmotu a exponenciálně se rozpínal. Dnes se tomuto modelu podle svých tvůrců říká Einstein-de Sitterův nebo jen Sitterův vesmír.

Za své zásluhy na poli vědy získal několik ocenění, například zlatou medaili od Královské astronomické společnosti nebo medaili Jamese Craiga Watsona. Jeho jméno najdeme i na dvou kosmických tělesech. Na Měsíci se po Sitterovi jmenuje kráter v severní polární oblasti a v hlavním pásu planetek se nachází asteroid, nesoucí jméno (1686) De Sitter.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »