Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Předání Nušlovy ceny prof. Druckmüllerovi

Předání Nušlovy ceny prof. Druckmüllerovi

Miloslav Druckmüller
Autor: ČAM

Česká astronomická společnost udělí na Hvězdárně a planetáriu v Brně v pondělí 4. prosince v 18 hodin své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu prof. Miloslavu Druckmülerovi za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce. Následovat bude laureátská přednáška. Před předáním v 17 hodin bude promítnut dokumentární film HELIOS o prof. Druckmülerovi.

Výsledky pozorování a následné numerické zpracování snímků sluneční korony numerickou technikou vypracovanou prof. Druckmüllerem dnes uznává již celá odborná veřejnost v oblasti fyziky Slunce. Aplikace jeho numerických filtrů na série snímků s různou expoziční dobou  přinesla zásadně nové poznatky o jemné struktuře sluneční korony, o propojení jednotlivých paprsků a výtrysků a o dynamice vývoje.

Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce
Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Na konkretních datech přesvědčil odbornou veřejnost, že vedle radiálních struktur ve sluneční koroně existují i slabé struktury s tvarem oblouků orientovaných tangenciálně, což studium slunečního magnetického pole sice předvídalo, ale dosud aplikované radiální filtry tyto oblouky numericky potlačovaly. Výsledky publikované prof. Druckmüllerem v odborných časopisech si ve světě získaly vážnost a dělají dobré jméno jak české vědě tak i České astronomické společnosti.     

Ještě před slavnostním předáním Nušlovy ceny proběhne v sále planetária od 17 hodin promítání filmu Helios, který je dokumentem zachycujícím práci profesora Miloše Druckmüllera.

Neuvěřitelný příběh původně amatérského fotografa slunečního zatmění Miloslava Druckmüllera, který svou vytrvalostí a invencí způsobil světový průlom ve výzkumu Slunce... Pro vědce Slunce není jen zářící koule na obloze, která nám dává světlo a teplo, je to vesmírné těleso, jehož bouřlivé procesy mohou zničit naši civilizaci. Zkoumání mechanismů magnetického pole Slunce je možné jen v momentu úplného zatmění. Je tu ale háček. Zatmění trvá jen pár minut, během kterých je nutno co nejlépe všechno zaznamenat a potom výsledky matematicky zpracovat.

Ačkoli by chování Slunce mohlo zničit energetickou síť, na níž závisíme, jeho výzkum se díky tomuto problému dlouho nehýbal z místa. Pak ale přišel brněnský profesor matematiky Miloslav Druckmüller s neobyčejným nápadem, který všechno změnil. Co bylo zpočátku jen osobním koníčkem provozovaným o dovolených, změnilo se ve spolupráci s vědci celého světa i NASA – a také ve slavné vizuálně fascinující záběry. Dokumentární film Helios zachycující neuvěřitelný příběh českého vědce je zároveň portrétem, populárně vědeckým filmem i road movie po americkém Západě, kde se v roce 2017 sledování „Velkého amerického zatmění“ stalo společenským fenoménem.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Miloslav Druckmüller


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »