Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prémie Jana Friče za rok 2021 udělena Galině Motorině

Prémie Jana Friče za rok 2021 udělena Galině Motorině

Galina Motorina, Ph.D., Sluneční oddělení AsÚ AV ČR

V pondělí 24. ledna 2022 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2021. Laureátkou je Galina Motorina, Ph.D., ze Slunečního oddělení, která získává toto ocenění za soubor prací „Mnohakanálové studium slunečních erupcí a souvisejících jevů“. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Při příležitosti předání Prémie Jana Friče přednese Galina Motorina na dané téma přednášku (v angličtině), která bude přístupná také veřejnosti na facebooku Astronomického ústavu AV ČR.

Přednáška  je, včetně slavnostního aktu předání Prémie, přístupná i novinářům, i když online. Srdečně zvou RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. – předseda Rady Astronomického ústavu AV ČR a prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. – ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Prémie Jana Friče je pojmenována po mladším z bratrů Fričových, který se společného snu vybudování hvězdárny v Ondřejově nedožil. Prémie se každoročně uděluje k  datu blízkému nenadálému úmrtí Jana Friče, tedy k 21. lednu. Astronomický ústav AV ČR tak zároveň uctívá jeho památku.

Jan Frič (13. února  1863Paříž – 21. ledna 1897Praha) byl nejenom fyzik a chemik, ale také podnikatel. S  bratrem  Josefem Fričem  založili továrnu na výrobu opticko-mechanických přístrojů Josef a Jan Frič. Společně se věnovali také astronomii, především astronomické fotografii. Hvězdárnu v Ondřejově už ale v roce 1898 založil pouze Josef Frič, protože jeho mladší bratr v roce 1897 zemřel ve svých 34 letech na pooperační komplikace.

Abstrakt laureátské přednášky:

Mnohakanálové studium slunečních erupcí a souvisejících jevů

Přednáška je věnována studiu slunečních erupcí ve více vlnových délkách na základě jejich současného pozorování v rentgenovém, EUV a rádiovém záření. Jedná se o významný směr výzkumu slunečních erupcí, neboť „vícevlnné“ informace jsou schopny rozlišit nejasnosti v interpretaci některých jevů, které obvykle vznikají při pozorování na základě jednoho kanálu. Tuto metodiku – včetně vlastního příspěvku k jejímu vývoji - kandidátka uplatnila při diagnostice erupčního plazmatu a urychlených elektronů. Odhalené parametry nám mohou pomoci rozlišit mezi různými konkurenčními modely procesů ve slunečních erupcích. Metodika totiž umožňuje rekonstrukci energetických distribucí urychlených elektronů, diagnostiku vzplanutí plazmatu, stanovení energetického rozpočtu a prostorového a časového rozložení energie. Studie poskytuje vhled do energetizace elektronů, pochopení celkové energetiky vzplanutí (erupcí) a poskytuje důležitá omezení pro navrhované mechanismy uvolňování energie ze slunečních erupcí.

Kontakt a bližší informace:

Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR – suchan@astro.cz, 737 322 815

Kontakt na laureátku:

Galina Motorina, Ph.D. – galina.motorina@asu.cas.cz, telefon 323 620 314

Odkazy:

Více o Janu Fričovi, jehož jméno Prémie nese: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ludv%C3%ADk_Fri%C4%8D

Laureátská přednáška bude pronesena na https://cesnet.zoom.us/j/93034946376?pwd=dGk0UXQyV2pvckFRQzBDUmRJc0xEZz09




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Galina Motorina, Prémie Jana Friče


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »