Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Nikolaj Genadijevič Basov

Prosincové výročí: Nikolaj Genadijevič Basov

Nikolaj Genadijevič Basov Autor: http://www.leopoldina.org
Nikolaj Genadijevič Basov
Autor: http://www.leopoldina.org
Letošního 14. prosince by se dožil devadesáti let sovětský fyzik N. G. Basov, jenž se zabýval převážně kvantovou elektronikou. Jeho práce významně pomohla k sestrojení maseru a laseru.

Mladý Basov vstoupil roku 1936 do Komsomolu (Komunistický svaz mládeže), kde setrval čtrnáct let. Střední školu ukončil roku 1941 a poté byl povolán do vojenské služby. Navštěvoval Kujbyševskou vojenskou zdravotní akademii, kde získával znalosti, aby se mohl stát asistentem lékaře. V letech 1943 až 1945 se aktivně zúčastnil druhé světové války jako člen Rudé armády.

Po demobilizaci začal studovat teoretickou a experimentální fyziku na Moskevském inženýrsko - fyzikálním institutu. Řádné studium ukončil roku 1950 a poté pokračoval v postgraduálním. Na diplomové práci pracoval v Lebedědově Fyzikálním institutu Akademie věd pod vedením profesorů Leontoviče a Prochorova. Roku 1953 získal titul kandidát věd a o tři roky později úspěšně obhájil disertační práci na téma molekulární oscilátor. Stal se tak nositelem titulu doktor věd.

Již od roku 1952 pracoval v oblasti kvantové radiofyziky, prováděl experimenty, společně s Prochorovem navrhoval a stavěl oscilátory. Zabývali se vlivy, které působily na frekvenci oscilátoru, a snažili se zvýšit jeho stabilitu. Popsali princip zařízení, které dokáže generovat a zesilovat mikrovlny pomocí stimulované emise záření. To je známé pod názvem maser. Zjistili také, jakým způsobem jej provozovat ve spojitém režimu - použitím více než dvou energetických hladin.

Později se Basov zaměřil na oscilátory v optické oblasti. Spolu s dalšími vědci zjišťoval, zda je vhodné při jejich konstrukci použít polovodiče.

Roku 1963 založil Laboratoře kvantové radiofyziky a byl v jejich vedení po zbytek života, jisté období zastával funkci ředitele. Také byl členem Akademie věd SSSR. Nejprve jako člen-korespondent, později řádný člen a nakonec dlouholetý člen předsednictva. Zároveň s tím byl čestným členem Mezinárodní akademie věd.

Kromě několika vyznamenání, získaných v SSSR (Leninova cena, Leninův řád, Státní cena SSSR a 2x Hrdina socialistické práce) se stal roku 1964 nositelem Nobelovy ceny za fyziku. Získal ji spolu s A. M. Prochorovem a Ch. H. Townesem za výzkum v oblasti kvantové elektroniky.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Maser, Basov, Laser, Výročí


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »