Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Nikolaj Genadijevič Basov

Prosincové výročí: Nikolaj Genadijevič Basov

Nikolaj Genadijevič Basov Autor: http://www.leopoldina.org
Nikolaj Genadijevič Basov
Autor: http://www.leopoldina.org
Letošního 14. prosince by se dožil devadesáti let sovětský fyzik N. G. Basov, jenž se zabýval převážně kvantovou elektronikou. Jeho práce významně pomohla k sestrojení maseru a laseru.

Mladý Basov vstoupil roku 1936 do Komsomolu (Komunistický svaz mládeže), kde setrval čtrnáct let. Střední školu ukončil roku 1941 a poté byl povolán do vojenské služby. Navštěvoval Kujbyševskou vojenskou zdravotní akademii, kde získával znalosti, aby se mohl stát asistentem lékaře. V letech 1943 až 1945 se aktivně zúčastnil druhé světové války jako člen Rudé armády.

Po demobilizaci začal studovat teoretickou a experimentální fyziku na Moskevském inženýrsko - fyzikálním institutu. Řádné studium ukončil roku 1950 a poté pokračoval v postgraduálním. Na diplomové práci pracoval v Lebedědově Fyzikálním institutu Akademie věd pod vedením profesorů Leontoviče a Prochorova. Roku 1953 získal titul kandidát věd a o tři roky později úspěšně obhájil disertační práci na téma molekulární oscilátor. Stal se tak nositelem titulu doktor věd.

Již od roku 1952 pracoval v oblasti kvantové radiofyziky, prováděl experimenty, společně s Prochorovem navrhoval a stavěl oscilátory. Zabývali se vlivy, které působily na frekvenci oscilátoru, a snažili se zvýšit jeho stabilitu. Popsali princip zařízení, které dokáže generovat a zesilovat mikrovlny pomocí stimulované emise záření. To je známé pod názvem maser. Zjistili také, jakým způsobem jej provozovat ve spojitém režimu - použitím více než dvou energetických hladin.

Později se Basov zaměřil na oscilátory v optické oblasti. Spolu s dalšími vědci zjišťoval, zda je vhodné při jejich konstrukci použít polovodiče.

Roku 1963 založil Laboratoře kvantové radiofyziky a byl v jejich vedení po zbytek života, jisté období zastával funkci ředitele. Také byl členem Akademie věd SSSR. Nejprve jako člen-korespondent, později řádný člen a nakonec dlouholetý člen předsednictva. Zároveň s tím byl čestným členem Mezinárodní akademie věd.

Kromě několika vyznamenání, získaných v SSSR (Leninova cena, Leninův řád, Státní cena SSSR a 2x Hrdina socialistické práce) se stal roku 1964 nositelem Nobelovy ceny za fyziku. Získal ji spolu s A. M. Prochorovem a Ch. H. Townesem za výzkum v oblasti kvantové elektroniky.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Maser, Basov, Laser, Výročí


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »