Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor: Daniela Korčáková a prémie za hvězdná spektra

Rozhovor: Daniela Korčáková a prémie za hvězdná spektra

Spektrum Vegy
Spektrum Vegy
Daniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.

Co pro vás ocenění znamená?
Bylo to pro mě velké překvapení a musím říct, že si téhle ceny opravdu velmi vážím, protože to znamená ocenění mé dlouholeté práce.

Čemu se ve svém výzkumu věnujete?
Zabývám se především přenosem záření v pohybujících se prostředích. V podstatě se nejedná o nic jiného, než že se snažím spočítat spektrum hvězdy, jak vypadá, když se její atmosféra rozpíná. Je to velmi důležité, protože je to jediná cesta, která nám může něco říci o tom, co se děje ve hvězdných větrech. Hvězdný vítr se vyskytuje jak u hladinách hvězd, například i naše Slunce má sluneční vítr, ale ten je hodně pomalý a slabý. No a potom se zejména vyskytuje u hodně horkých hvězd. A právě u těchto hvězd se snažím spočítat spektru, abychom mohli zjistit, jaké fyzikální procesy tam panují.

Dá se určit co hvězdný vítr způsobuje a proč je právě u horkých hvězd rychlejší?
U horkých hvězd je hvězdný vítr způsoben tlakem záření. Ono se to nezdá, ale fotony mají přeci jen nějakou hybnost a když interagují s částicemi atmosféry, s ionty a atomy, tak kromě své energie jim předají i hybnost a tím je trošku postrčí. U normálních hvězd je tento efekt zanedbatelný. Ale horké hvězdy mají velký zářivý výkon a záření je schopno tu atmosféru částečně „odvanout“ od hvězdy.

Má ten silný hvězdný vítr vliv také na vývoj hvězdy?
Ano, u hmotných hvězd má podstatný vliv. Protože během života hvězdy je značná část hmoty hvězdy vyfouknuta do okolního prostředí. Například, kdyby hvězda neměla hvězdný vítr, byla by dost hmotná nato, aby vybuchla jako supernova. Ale díky tomu, že během svého života ztratí třeba i třetinu své hmotnosti, tak potom už ani jako supernova nemusí skončit.

Eta Carinae
Eta Carinae
Kdyby v okolí takovéto hmotné hvězdy se silným větrem byla třeba planeta nebo jiná hvězda, jakým způsobem by ji to dokázalo ovlivnit?
Jeden z takových velmi pěkných příkladů, které můžeme na obloze vidět, je třeba hvězda Eta Carinae na jižní obloze. Tam dochází k tomu, že jsou vedle sebe dvě velmi hmotné hvězdy, jedna má hmotnost asi 120 hmotností Slunce a druhá asi 30 hmotností Slunce. Obě mají silný hvězdný vítr a dochází tam k jejich interakci. Když se hvězdy dostanou blízko sebe, tak je interakce silnější a v oblasti střetu dvou hvězdných větrů dochází i k emisi rentgenového záření.

Říkala jste, že se snažíte modelovat, počítat hvězdná spektra. Je to náročná matematika?
Je to náročná matematika. Do výpočtu musíte zahrnout celou cesta fotonu z hlubokých vrstev atmosféry až úplně do horních vrstev atmosféry ke kraji rozsáhlé obálky hvězdy. To znamená, že musíte podchytit jeho interakci s atomy a ionty stejně jako s elektrony.

Má tohle počítání spekter hvězd u nás dlouhou tradici?
Ano, u nás má dlouholetou tradici. Začalo ses snad před 20 roky na Stelárním oddělení v Ondřejově a zároveň i na Slunečním oddělení. Na Stelárním oddělení tento výzkum začal dr. Ivan Hubený, který v současné době pracuje na univerzitě v Arizoně. Jemu se podařilo vytvořit numerický model, numerický kód, který je jedním z těch nejpoužívanějších počítačových programů na světě. Na Slunečním oddělení v této práci pokračoval doc. Petr Heinzel, který je v současné době ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.

Takže jste si našli, i když máte jiné oblasti zájmu, takový společný problém, na kterém můžete pracovat?
Ano, ty principy jsou stejné jak u Slunce, tak u hvězd, takže řešíme třeba trošku odlišné problémy, ale principiálně stejné.

Z toho, co jste zatím řekla, to možná vypadá, že vaše práce je více matematika než astronomie. Jak to vnímáte vy?
Já se snažím mít obě oblasti, jak teorii tak pozorování, v rovnováze. Protože teorie bez pozorování nemá smysl a pozorování samo o sobě nám toho zase až tak moc neřekne. Proto nejen počítám, ale i pozoruji ondřejovským dvoumetrovým dalekohledem. Mám svůj vlastní program, který je zaměřen na horké hvězdy se zakázanými emisními čarami.

Na otázky Petra Sobotky odpovídala Daniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Převzato z - www.asu.cas.cz




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Daniela Korčáková, Osobnost


42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Smetanova vyhlídka

panorama na známém meandru Vltavy

Další informace »