Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Srpnové výročí: Světlana Jevgeňjevna Savická

Srpnové výročí: Světlana Jevgeňjevna Savická

Světlana Jevgeňjevna Savická Autor: http://www.gctc.ru
Světlana Jevgeňjevna Savická
Autor: http://www.gctc.ru

Dne 8. srpna 2013 oslaví půlkulaté životní jubileum sovětská kosmonautka Světlana Jevgeňjevna Savická. Ta se v roce 1982 stala po Valentině Těreškovové teprve druhou ženou, která se dostala do kosmického prostoru. Ačkoli u žen se to obvykle nepovažuje za slušné, uděláme tentokrát výjimku a prozradíme její věk - bude jí letos 65 let.

Světlana měla k létání blízko již od dětství, protože se narodila do rodiny slavného vojenského letce Jevgenije Jakovleviče Savického, který se aktivně zúčastnil leteckých bitev 2. světové války. Působil jako stíhač a během bojů sestřelil více než dvě desítky nepřátelských letadel. Za své zásluhy obdržel roku 1961 hodnost maršál.

Od svých šestnácti let se věnovala parašutismu, nejprve dokonce tajně, bez vědomí rodičů. Když to otec později zjistil, začal ji v této aktivitě podporovat. Jen do svých sedmnáctin se jí podařilo absolvovat kolem 450 seskoků. Poté, co odmaturovala, pokračovala studiem Moskevského leteckého institutu a paralelně s tím se učila létat. Brzy dosahovala vynikajících výsledků, například v letech na vrtulových letadlech se stala absolutní mistryní světa. Díky tomu se mohla stát zkušebním pilotem. Stala se několikanásobnou rekordmankou v parašutismu i v některých leteckých disciplínách.

Roku 1980 se dostala do týmu sovětských kosmonautů. Poté, co absolvovala náročný výcvik, byla vybrána do funkce kosmonauta-výzkumníka na kosmické lodi Sojuz T-7. Zbytek posádky tvořili dva muži - Leonid Popov jako velitel a Alexandr Serebrov ve funkci palubního inženýra. Let začal 19. srpna 1982 a jeho cílem byla orbitální stanice Saljut 7, se kterou se loď spojila o 25 hodin později. Na oběžné dráze Země strávila Světlana Savická týden, během kterého uskutečnila řadu experimentů. Poté se spolu se zbytkem posádky přesunula do lodi Sojuz T-5, která byla k Saljutu 7 připojena již dříve a tou se vrátila zpět na zemi.

Druhý vesmírný let uskutečnila Savická o dva roky po zději, odstartovala 17. července 1984. Do kosmického prostoru ji vynesla kosmická loď Sojuz T-12 a i tentokrát zamířila k Saljutu 7. Dalšími členy posádky byli Vladimir Džanibekov a Igor Volk. Během tohoto letu uskutečnila jako první žena na světě výstup do volného kosmu, který trval 3,5 hodiny. Během něj vyzkoušela svařování pomocí laserového paprsku.

Podle plánu měla Savická uskutečnit další let, a to koncem roku 1985. Na palubě Sojuzu T-15 se měla nacházet čistě ženská posádka, které by velela právě Savická. Vyskytlo se však několik komplikací a let byl odložen. Definitivní konec ženské posádce udělalo těhotenství budoucí velitelky. Místo tří žen se do kosmu vydala dvojice mužů. Světlaně Savické se v říjnu 1986 narodil syn Konstantin a její kariéra kosmonautky skončila.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »