Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Srpnové výročí: Světlana Jevgeňjevna Savická

Srpnové výročí: Světlana Jevgeňjevna Savická

Světlana Jevgeňjevna Savická Autor: http://www.gctc.ru
Světlana Jevgeňjevna Savická
Autor: http://www.gctc.ru

Dne 8. srpna 2013 oslaví půlkulaté životní jubileum sovětská kosmonautka Světlana Jevgeňjevna Savická. Ta se v roce 1982 stala po Valentině Těreškovové teprve druhou ženou, která se dostala do kosmického prostoru. Ačkoli u žen se to obvykle nepovažuje za slušné, uděláme tentokrát výjimku a prozradíme její věk - bude jí letos 65 let.

Světlana měla k létání blízko již od dětství, protože se narodila do rodiny slavného vojenského letce Jevgenije Jakovleviče Savického, který se aktivně zúčastnil leteckých bitev 2. světové války. Působil jako stíhač a během bojů sestřelil více než dvě desítky nepřátelských letadel. Za své zásluhy obdržel roku 1961 hodnost maršál.

Od svých šestnácti let se věnovala parašutismu, nejprve dokonce tajně, bez vědomí rodičů. Když to otec později zjistil, začal ji v této aktivitě podporovat. Jen do svých sedmnáctin se jí podařilo absolvovat kolem 450 seskoků. Poté, co odmaturovala, pokračovala studiem Moskevského leteckého institutu a paralelně s tím se učila létat. Brzy dosahovala vynikajících výsledků, například v letech na vrtulových letadlech se stala absolutní mistryní světa. Díky tomu se mohla stát zkušebním pilotem. Stala se několikanásobnou rekordmankou v parašutismu i v některých leteckých disciplínách.

Roku 1980 se dostala do týmu sovětských kosmonautů. Poté, co absolvovala náročný výcvik, byla vybrána do funkce kosmonauta-výzkumníka na kosmické lodi Sojuz T-7. Zbytek posádky tvořili dva muži - Leonid Popov jako velitel a Alexandr Serebrov ve funkci palubního inženýra. Let začal 19. srpna 1982 a jeho cílem byla orbitální stanice Saljut 7, se kterou se loď spojila o 25 hodin později. Na oběžné dráze Země strávila Světlana Savická týden, během kterého uskutečnila řadu experimentů. Poté se spolu se zbytkem posádky přesunula do lodi Sojuz T-5, která byla k Saljutu 7 připojena již dříve a tou se vrátila zpět na zemi.

Druhý vesmírný let uskutečnila Savická o dva roky po zději, odstartovala 17. července 1984. Do kosmického prostoru ji vynesla kosmická loď Sojuz T-12 a i tentokrát zamířila k Saljutu 7. Dalšími členy posádky byli Vladimir Džanibekov a Igor Volk. Během tohoto letu uskutečnila jako první žena na světě výstup do volného kosmu, který trval 3,5 hodiny. Během něj vyzkoušela svařování pomocí laserového paprsku.

Podle plánu měla Savická uskutečnit další let, a to koncem roku 1985. Na palubě Sojuzu T-15 se měla nacházet čistě ženská posádka, které by velela právě Savická. Vyskytlo se však několik komplikací a let byl odložen. Definitivní konec ženské posádce udělalo těhotenství budoucí velitelky. Místo tří žen se do kosmu vydala dvojice mužů. Světlaně Savické se v říjnu 1986 narodil syn Konstantin a její kariéra kosmonautky skončila.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »