Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Únorové výročí: RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Únorové výročí: RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.
Autor: Petr Vilgus.
Neuvěřitelné devadesátiny oslaví 22. února 2013 významný český astronom a sluneční fyzik Josip Kleczek. Jistě mnoho příznivců astronomie si v souvislosti s jeho jménem vzpomene na malou knížku Naše souhvězdí, která vyšla v edici Oko, ale jeho práce je samozřejmě mnohem rozsáhlejší.

Jeho matka byla Češka, otec cizinec a na svět přišel ve státě Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, na jehož místě později vznikla Jugoslávie. Zde však nestrávil dlouhou dobu, protože poměrně záhy se spolu s matkou vrátil do její rodné obce Štěpánov nad Svratkou, ležící na Vysočině.

Poté, co úspěšně ukončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, nastoupil roku 1949 do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde se zaměřil zejména na studium sluneční fyziky. Hodně se věnoval například protuberancím a obecně různým projevům sluneční aktivity. V pozdější době se k jeho zájmům přidalo i využívání energie, kterou nám Slunce nabízí, v běžném životě - například pro výrobu elektrické energie.

Za svou velmi plodnou kariéru napsal řadu vědeckých prací, které se téměř výhradně věnovaly Slunci. Zřejmě nejvýznamnější a nejuznávanější z nich je šestijazyčný slovník Space Sciences Dictionary, čítající čtyři svazky. Také je autorem několika učebnic, monografií, encyklopedií a nevyhýbal se ani dílům pro širokou veřejnost. Kromě již zmíněné knížky Naše souhvězdí je možné jmenovat například díla jako Velká encyklopedie vesmíru nebo Vesmír a člověk. Mezi velmi zdařilé patřily i jeho přednášky, či rozhlasová vystoupení.

Učil jak na českých univerzitách, tak i zahraničních a zastává, či v minulosti zastával celou řadu funkcí. Předsedal například Sluneční sekci Československé astronomické společnosti, v Mezinárodní astronomické unii byl prezidentem komise pro výuku astronomie. Také založil Mezinárodní školu pro mladé astronomy, působící v rámci Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Tuto školu následně vedl po dvě desítky let.

Za své zásluhy na poli vědy, ale i díky skromnosti a svému vystupování obdržel několik cen. Roku 2002 získal čestné občanství obce Štěpánov nad Svratkou, o sedm let později skleněnou medaili Kraje Vysočina. Od České astronomické společnosti obdržel dokonce dvakrát (v letech 2002 a 2011) cenu Littera astronomica, která se uděluje za významné počiny v popularizaci astronomie. Speciálním druhem ocenění se stalo pojmenování planetky 2781, objevené na Kleti roku 1982, jménem tohoto vědce.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.

Doporučujeme: Astronomické začátky Josipa Kleczka




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »