Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Únorové výročí: RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Únorové výročí: RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.
Autor: Petr Vilgus.
Neuvěřitelné devadesátiny oslaví 22. února 2013 významný český astronom a sluneční fyzik Josip Kleczek. Jistě mnoho příznivců astronomie si v souvislosti s jeho jménem vzpomene na malou knížku Naše souhvězdí, která vyšla v edici Oko, ale jeho práce je samozřejmě mnohem rozsáhlejší.

Jeho matka byla Češka, otec cizinec a na svět přišel ve státě Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, na jehož místě později vznikla Jugoslávie. Zde však nestrávil dlouhou dobu, protože poměrně záhy se spolu s matkou vrátil do její rodné obce Štěpánov nad Svratkou, ležící na Vysočině.

Poté, co úspěšně ukončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, nastoupil roku 1949 do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde se zaměřil zejména na studium sluneční fyziky. Hodně se věnoval například protuberancím a obecně různým projevům sluneční aktivity. V pozdější době se k jeho zájmům přidalo i využívání energie, kterou nám Slunce nabízí, v běžném životě - například pro výrobu elektrické energie.

Za svou velmi plodnou kariéru napsal řadu vědeckých prací, které se téměř výhradně věnovaly Slunci. Zřejmě nejvýznamnější a nejuznávanější z nich je šestijazyčný slovník Space Sciences Dictionary, čítající čtyři svazky. Také je autorem několika učebnic, monografií, encyklopedií a nevyhýbal se ani dílům pro širokou veřejnost. Kromě již zmíněné knížky Naše souhvězdí je možné jmenovat například díla jako Velká encyklopedie vesmíru nebo Vesmír a člověk. Mezi velmi zdařilé patřily i jeho přednášky, či rozhlasová vystoupení.

Učil jak na českých univerzitách, tak i zahraničních a zastává, či v minulosti zastával celou řadu funkcí. Předsedal například Sluneční sekci Československé astronomické společnosti, v Mezinárodní astronomické unii byl prezidentem komise pro výuku astronomie. Také založil Mezinárodní školu pro mladé astronomy, působící v rámci Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Tuto školu následně vedl po dvě desítky let.

Za své zásluhy na poli vědy, ale i díky skromnosti a svému vystupování obdržel několik cen. Roku 2002 získal čestné občanství obce Štěpánov nad Svratkou, o sedm let později skleněnou medaili Kraje Vysočina. Od České astronomické společnosti obdržel dokonce dvakrát (v letech 2002 a 2011) cenu Littera astronomica, která se uděluje za významné počiny v popularizaci astronomie. Speciálním druhem ocenění se stalo pojmenování planetky 2781, objevené na Kleti roku 1982, jménem tohoto vědce.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.

Doporučujeme: Astronomické začátky Josipa Kleczka




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »