Vladimír Guth: První fotografie meteorů

Ediční poznámka: Přinášíme několik zajímavých výňatků z knihy Vladimíra Gutha (1905-1980), které popisují začátky fotografování meteorů.
Nejprve výňatek z úvodu.

Není bez zajímavosti, že první fotografie meteoru na světě byla získána v Praze. Stalo se tak dne 27. XI. 1885 při sledování Andromedid podle plánu dra Zenkera z Drážďan [1]. V Drážďanech se programu zúčastnil doc. Krone, v Praze prof. L. Weinek, tehdejší ředitel pražské hvězdárny; jako fotograf tu pracoval L. Maloch. Pozorovací program byl tento: 26. listopadu 1885, kdy se očekával bohatý návrat meteorického roje Bielovy komety, Andromedid, měly být v Praze i v Drážďanech vystaveny dvě identické komory se Steinheilovými objektivy (Antiplanet No 4, o ohnisku 24 cm a světelnosti 1 : 5,6); při tom se užilo co nejcitlivějších desek. Aparáty se měly namířit k východu do výšky 40°. Exponovat se mělo od 6h p. m. do východu Měsíce a to tak, že každých 15 minut měla být vyměněna deska. Změny programu se ohlásí telegraficky. — Při skutečném provádění byla úspěšná jen stanice pražská, která zachytila na desce čís. 4 první meteor, v našem seznamu uvedený pod čís. 1. Druhý snímek meteoru na světě byl získán až o 4 roky později dne 10. VIII. 1889 na Harvardově observatoři v Cambridge v USA [2]. Úspěšné pokusy v meteorické fotografii připadají do let 1893-1909 a provedl je Elkin na Yalské hvězdárně [3].
 

POZNÁMKY K JEDNOTLIVÝM SNÍMKŮM A METEORŮM

Meteor Čís. 1: 1885 XI. 24. — 19^h49^m3^s SEČ.

Prvý meteor byl zachycen při velkém meteorickém dešti dne 27. listopadu 1885 prof. Weinekem na pražské hvězdárně v Klementinu. O tomto snímku prof. Weinek píše [1] : „Pokud jde o fotografické zachycení meteorických stop, mohl jsem odkrýt stopu jen jediné létavice na desce čís. 4, z desek, které byly co nejpečlivěji vyvolány. Tato létavice musila vskutku být jednou z nejjasnějších tohoto večera, a přes to se na snímku jeví jen jako hvězdná stopa 4. až 5. velikosti. Její délka obnáší 5,3 mm, t. j. 1°,3, při čemž její střed leží v AR = 87°,7 a dekl. +17°,6, posiční úhel (od severu k východu) měří 135° a na prvý pohled směřuje k radiantu poblíž γ Andr. Není potřeba podotýkat, že charakter stopy byl co nejpečlivěji zkoumán a že záměna s kazem nebo nečistotou je vyloučena. Přesto by bylo velmi žádoucí, kdyby byla ještě potvrzena s astronomické stránky identita stopy s meteorem, který se objevil v 7^h57^m stř. času pražského ( = 19^h49^m3^s SEČ) mezi hvězdami 5. vel. χ¹ a ν Ori v blízkosti Saturna“. V Dráždanech, kde se mělo současně fotografovat, bylo v tu dobu zataženo.

Meteor Čís. 2: 1899 VIII. 13. — 23^h1^m10 SEČ. (Příl. VIII. a)

Meteor zachycený při pokusu soustavného sledování Perseid v Praze (viz úvod) na t. zv. Židovském ostrově (býv. cykl. cvičiště „Praha“) dvěma komorami o světelnosti 1 : 7,7. Oba snímky byly reprodukovány v Živě 1900 [6]. Zachycená stopa je zajímavá tím, že krátce po začátku ve vzdálenosti 0,05 (při tom jednotkou je celá fotografická stopa) jeví se prvý výbuch střední intensity, následovaný ve vzdálenosti 0,11 slabou explosí; pak je stopa celkem rovnoměrná, až ve vzdálenosti 0,72 je opět slabá explose. Ve vzdálenosti 0,87 a na konci 0,99-1,00 jsou pak dvě velmi silné explose; těmi je stopa také ukončena.

Meteor čís. 3: 1923 IX. 12. — 21^h55^m23^s SEČ. (Frontispice)

Je to známý snímek bolidu (první reprodukce viz [8]) získaný J. Klepeštou osmipalcovým objektivem ondřejovského velkého Fričova astrografu při exponování mlhoviny v Andromedě v době od 20^h45^m do 0^h45^m. Deska Hauff-ultrarapidní ; vyvoláváno bylo rodinalem 1 : 10'. Stopa meteoru na negativu jeví temné jádro, zleva i zprava obklopené průsvitnějšími pruhy; zcela vpravo je ještě jiný samostatný slabší pruh. Rozbor stopy provedl dr J. J. Frič pod mikroskopem opatřeným mikrometrickým šroubem...

... vynechána následující část, která popisuje rozbor stopy, Klepeštovo pozorování z Ondřejova a Guthovo pozorování z Černošic  poprvé zveřejněné v Říši hvězd 1923/4 a 1924/1. Následuje popis ještě třetího pozorování:

3. Křečovice ( λ 0^h57^m57^s E.Gr., φ +49°43'6, H = 368m )
Pozorovatel: J. Štěpánek
Čas: před 22^h.
Zaznamenal pouze směr, a to jako střed spojnic ν Per a γ And a α a β Per. Souřadnice pro 1923,0 jsou tedy tyto:
  α₁ = 26°34' δ₁ = + 45°6,1' α₂ = 47°30' δ₂ = 45°6',9

... vynechána další část, která popisuje výpočet obdobně jako výpočet zveřejněný v Říši hvězd 1924/1.

 Následuje popis prvního úspěšného fotografického dvoustaničního pozorování.

Meteor Čís. 11 - 1925 VIII. 9. - 22^h49^m5^s SEČ. (příl. IIa, b) [15, 16].

Prvý meteor, který byl u nás zachycený fotograficky ze dvou míst. Prvá fotografie byla získána v Praze J. Klepeštou na hvězdárně MgPh Fischera, druhá v Ondřejově prof. Sýkorou. Základna Praha Podolí-Ondřejov je 30,4 km. Oba snímky byly získány identickými komorami s optikou Rüo-Hekistar. Meteor byl pozorován i visuálně V. Guthem v Ondřejově a zakreslen s tímto výsledkem (aeq. 1910,0):

  α₁ = 18°,1 δ₁ = + 61°,5 α₂ = 7°,4 δ₂ = + 61°,6
Pozorovaná stopa je delší na začátku i na konci než fotografovaná a je o 0°,6 až 0°,8 od této odchýlena k severu. Byla klasifikována druhým stupněm třídílné škály ocenění. Velikost byla odhadnuta na - 2, rychlost pomalá, délka 6° a barva bělo-modrá.

Literatura:

1. Prof. Weinek: Astronomische Beobachtungen der k. k. Sternwarte zu Prag in den Jahren 1885, 1886 und 1887 (Prag 1889) str. 49, ta „Astronomische Nach-richten Bd 113, p. 374. 
Zenker: Photographische Mitteilungen Nr. 307-1885. 

 

Poděkování patří Vratislavu Zíkovi, který naskenoval a poskytl podklady pro tento článek.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Josef Klepešta: Bolid v Andromedě
[2] Vladimír Guth: Výpočet dráhy meteoru
[3] Zdislav Šíma: Ladislaus Weinek - uplynulo sto let od jeho smrti