Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vychází epochální dílo Mikuláše Koperníka - O obězích nebeských sfér

Vychází epochální dílo Mikuláše Koperníka - O obězích nebeských sfér

Socha Mikuláše Koperníka, autora díla O obězích nebeských sfér.
Autor: Car-memes.

Byla vydána další práce z dílny a pozůstalosti významného českého astronoma Zdeňka Horského (1929-1988): překlad první knihy Oběhů nebeských sfér Mikuláše Koperníka s rozsáhlým úvodem, komentářem a poznámkami (edičně připravil Vojtěch Hladký, předmluva Owen Gingerich). Kniha nás zasvětí do epochálního díla legendárního polského vědce Mikuláše Koperníka, který přinesl světu první seriózní obraz heliocentrického názoru na Sluneční soustavu.

Anotace knihy

Obálka knihy Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér Autor: Nakladatelství Kosmas.
Obálka knihy Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér
Autor: Nakladatelství Kosmas.
Kniha přináší komentovaný český překlad první knihy epochálního díla Mikuláše Koperníka (1473–1543) O obězích nebeských sfér, které vyšlo tiskem poprvé v Norimberku roku 1543. Překlad spolu s komentářem a poznámkami pořídil již v sedmdesátých letech 20. století náš vůbec nejvýznamnější historik astronomie, a kopernikanismu zvláště, Zdeněk Horský (1929–1988). V češtině však první kniha Oběhů vychází v upravené podobě teprve nyní. Jako úvod k překladu slouží další Horského text, původně samostatná knížečka Mikuláš Koperník. Profil významné osobnosti renesanční doby. Přestože poprvé vyšla jako jedna z mnoha menších publikací ke Koperníkovu výročí v roce 1973, stále představuje fundovaný a čtivý úvod do problémů spojených s Koperníkovým dílem.

Zdeněk Horský

Zdeněk Horský. Autor: Academia.edu.
Zdeněk Horský.
Autor: Academia.edu.
Zdeněk Horský (1929–1988) byl významný český astronom a popularizátor astronomie, zejména její historie. Od počátku se soustředil na dějiny vědy a astronomie. Zvláště se obracel k dílu Mikuláše Koperníka a k astronomii „rudolfínské epochy“ v 16. a 17. století, zastoupenou osobnostmi jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Dále aplikoval archeoastronomický výzkum svým výkladem „makotřaské lokality“ z poloviny 4. tisíciletí př. n. l. nebo vyložil „kosmologickou symboliku“ gotické architektury Karlova mostu v Praze. K cenným výsledkům jeho práce patří rovněž nová datace staroměstského orloje a některé nové atribuce vědeckých přístrojů. Množství dalších prací (mimo jiné komentovaný překlad základního Koperníkova díla „De Revolutionibus Orbium Coelestium“, který dosud v češtině chybí) zůstalo nedokončeno. Českým čtenářům je známý zejména jako spoluautor knihy Vesmír z roku 1983, na které spolupracoval s Jiřím Grygarem a Pavlem Mayerem, nebo neméně populární knihy Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru z roku 1988, kterou napsal spolu se Zdeňkem Mikuláškem a Zdeňkem Pokorným.

Přijďte na Představení knihy!

Publikace bude představena v pátek 9. prosince od 14:00 na Přírodovědecké fakultě UK (Viničná 7, Praha 2, přednášková místnost v přízemí, tzv. fotochemie). Na besedě bude k tématu možná diskuse a prostor k různorodým komentářům. Připojujeme tedy srdečné osobní pozvání s tím, že informaci o akci můžete poskytnout i dále vašim kolegům či studentům, kteří by o téma a publikaci mohli mít zájem (na místě bude možno pořídit se slevou). 

Srdečně zdraví a na případné setkání se těší 
Tomáš Hermann a Vojtěch Hladký
Nakladatelství Kosmas

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nakladatelství Kosmas: O obězích nebeských sfér
[2] Wikipedia: Zdeněk Horský



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: O obězích nebeských sfér, Zdenek Horský, Mikuláš Koperník


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »