Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vznik života – největší tajemství vesmíru

Vznik života – největší tajemství vesmíru

Před čtyřmi miliardami let se stalo něco velice zvláštního a tajuplného – na planetě Zemi vznikl život, největší záhada nejen naší planety, ale snad možná vůbec celého vesmíru! Navíc samotný vznik života, o kterém toho ještě spoustu nevíme, se určitým částečně neuchopitelným způsobem vymyká všemu ostatnímu, co jsme dosud objevili a prozkoumali. Přijměte tedy naše pozvání na Hvězdárnu a planetárium Brno a vydejte se s námi na fascinující a dechberoucí cestu za poznáním tajemství vzniku a původu života na Zemi a dokonce také ve vzdálených hlubinách našeho vesmíru...

Unikátní cyklus přednášek na brněnské hvězdárně

 

5. dubna 2018, 18:00

Současný pohled na vznik a vývoj života na Zemi a ve vesmíru

RNDr. Martin Ferus, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. prof. RNDr. Jiří Šponer, DrSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Judit Šponerová, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. V úvodní přednášce celého cyklu si představíme v současné době obecně nejpřijímanější představy o vzniku života na naší planetě. Seznámíme se také s podmínkami panujícími na dávné Zemi a poté do těchto kulis zasadíme současné pohledy na formování základních stavebních kamenů života, z nichž vznikly první replikující se molekuly, první buňky a následně se evolučními procesy rozkošatil strom života. Na závěr celého povídání se budete moci také zúčastnit panelové diskuse s předními českými vědci na téma původu a vzniku života, a to nejen na planetě Zemi.

Vstupenky: http://1url.cz/KtcNl

12. dubna 2018, 18:00

Metan na Marsu – Život na Marsu?

prof. RNDr. Svatopluk Civiš, CSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Objev metanu v atmosféře Marsu vyvolal svého času diskuze o existenci života na rudé planetě. Čeští vědci nedávno představili novou teorii, která vznik metanu na Marsu spojuje s pouhou fotochemickou reakcí, nevyžadující přítomnost mikrobů. Jejich výzkumy poukázaly na vznik metanu z atmosféry oxidu uhličitého působením slunečního záření na kyselé minerály. Studie se snaží také objasnit, jak mohl metan vzniknout na naší planetě či na Marsu v rané fázi jejich vývoje – v době před vznikem života. Metan je považován za reaktivní plyn, který se mohl podílet na chemických reakcích vzniku biomolekul, z nichž možná posléze povstal i život sám...

Vstupenky: http://1url.cz/itcNF

19. dubna 2018, 18:00

Evoluce života: od zrození eukaryotické buňky až k původu druhů

prof. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i. doc. RNDr. Jan Štefka, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Eukaryotická buňka se zrodila díky endosymbiotickým vztahům jejích předchůdců. Endosymbióza, tedy pohlcení jedné buňky druhou a jejich následná, vzájemná, genetická a metabolická adaptace, představují patrně nejefektivnější a nejradikálnější evoluční nástroj ve vývoji jednobuněčných organismů. Obsahem přednášky bude také to, jakým způsobem vlastně evoluce proměňuje populace organismů v druhy? Může za vše Darwinovská selekce jedinců nejlépe přizpůsobených prostředí? Jaká je role náhody v evoluci? Co nám o speciaci prozradí pohled do genomu organismů? A existují vůbec biologické druhy?

Vstupenky: http://1url.cz/NtcNR

26. dubna 2018, 18:00

Exoplanety aneb Hledání života ve vesmíru

Mgr. Marek Skarka, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Mgr. Klára Hlouchová, Ph.D, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Díky překotnému technologickému rozvoji v posledních letech dnes známe více než 3 700 exoplanet a dokonce jsme schopni detekovat atmosféry některých z nich. Velká většina objevených systémů však vypadá úplně jinak než naše Sluneční soustava. Je tomu ale skutečně tak? Zaměříme se spolu na základní podmínky, které by měly systém a planeta splňovat, aby byl umožněn vznik života pozemského typu. Představíme si rovněž teorie o tom, jakou chemickou povahu by mohl život mít v závislosti na různorodosti prostředí a jaké "biosignatury" budou zřejmě univerzální. Zamyslíme se také nad tím, jaký vliv má poznání našeho života na to, co vlastně hledáme ve vesmíru. A nakonec si řekneme, co všechno v sobě skrývá astrobiologie a co od tohoto oboru můžeme očekávat...

Vstupenky: http://1url.cz/3tcNa




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »