Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zakladatele ČAS Františka Nušla uctí speciální seminář v Jindřichově Hradci

Zakladatele ČAS Františka Nušla uctí speciální seminář v Jindřichově Hradci

Jubileum Františka Nušla v Jindřichově Hradci
Autor: Petr Bartoš, Česká astronomická společnost

Zveme vás na setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a od roku 1922 předsedy České astronomické společnosti. Celodenní seminář, odhalení pamětní desky Františka Nušla a setkání s jeho potomky se uskuteční v sobotu 24. listopadu od 10 hodin v Muzeu Jindřichohradecka.

Život a dílo Františka Nušla

František Nušl
František Nušl
Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval matematiku, fyziku a astronomii na české části Karlovy univerzity v Praze u profesorů Strouhala a Seydlera. Jeho prostřednictvím se setkal s T. G. Masarykem, Janem Gebauerem a Jaroslavem Gollem, s nimiž pak také spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Od roku 1893 učil matematiku na reálce v Hradci Králové a v Praze-Karlíně. Seznámil se s továrníkem Josefem Janem Fričem a spolu od roku 1898 budovali hvězdárnu v Ondřejově, jíž se stal posléze prvním ředitelem. Roku 1904 se habilitoval v astronomii na Karlově univerzitě, od roku 1908 byl profesorem matematiky na ČVUT. V roce 1922 nastoupil na místo ředitele Státní hvězdárny v Praze. Od roku 1928 byl také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově a pravidelně přednášel v rozhlase. Zabýval se hlavně měřením Země, času a geometrickou optikou. Vynalezl řadu zajímavých mechanismů a přístrojů. V roce 1903 sestrojil cirkumzenitál - přístroj pro určování zeměpisných souřadnic, který využíval vlastností rtuťového zrcadla. Tento přístroj byl postupně zdokonalován, až za něj dostal spolu s Fričem zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné délky. Bylo s ním možné určit souřadnice s přesností až 30 m. Mezi jeho žáky patřily dvě generace českých astronomů. Na jeho památku je pojmenována planetka (3424) Nušl, kráter na odvrácené straně Měsíce, hvězdárna v Jindřichově Hradci, ulice v Praze a cena, kterou uděluje ČAS za zásluhy o rozvoj astronomie v ČR.

Program semináře

František Nušl s rodinou (1947) Autor: Archiv ČAS.
František Nušl s rodinou (1947)
Autor: Archiv ČAS.
9.00 - 10.00 registrace

10.00 - 10.30 zahájení - Štěpán Kovář, Petr Bartoš

10.30 - 10.35 František Nušl - proslov ke 100. výročí ČAS

10.35 - 11.15 Stoletá ČAS (Z jadérka strom vyrůstá) - RNDr. Jiří Grygar, CSc. (FÚ AV ČR, čestný předseda České astronomické společnosti)

11.20 - 11.30 František Nušl - založení České astronomické společnosti

11.45 slavnostní odhalení pamětní desky Františka Nušla - RNDr. Jiří Grygar, CSc. (čestný předseda České astronomické společnosti), Ing. Stanislav Mrvka (starosta města Jindřichův Hradec)

12.15 - 13.30 přestávka na oběd

13.30 - 14.30 František Nušl a cirkumzenitál - Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr.h.c. (Astronomický ústav AVČR)

14.30 - 15.00 Jindřichův Hradec v době dětství Františka Nušla - PaedDr. František Fürbach (Muzeum Jindřichohradecka)

15.00 - 15.45 přestávka

15.45 - 16.15 Hvězdárna Františka Nušla - minulost a budoucnost - Štěpán Kovář, Jana Jirků

16.15 - 16.45 František Nušl v historických archívech - Štěpán Kovář, Petr Bartoš

16.45 - 18.00 diskuze s hosty




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Zabývá se především historií astronomie, spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy.

Štítky: František Nušl


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 360 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konfigurace Venuše a Měsíce nad západním obzorem

Další informace »