Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zářijové výročí: Sharon Christa McAuliffeová

Zářijové výročí: Sharon Christa McAuliffeová

Sharon Christa McAuliffeová Autor: NASA
Sharon Christa McAuliffeová
Autor: NASA
Letošního 2. září by oslavila půlkulaté 65. narozeniny americká učitelka a astronautka Christa McAuliffeová. Bohužel, nestane se tak, protože tragicky zahynula při havárii raketoplánu Challenger. V té době jí bylo pouhých 37 let.

Christa pocházela z pěti dětí, přičemž z nich byla nejstarší. Matka pracovala jako učitelka na zástup, otec byl účetní. Později dokončil studium na univerzitě Boston College a získal místo asistenta auditora v Bostonu. Kořeny rodičů sahaly do Irska a Libanonu.

Studovala univerzitu v městě Framingham, kterou ukončila roku 1970. Po úspěšném složení všech zkoušek získala titul BA (obdoba českého bakaláře) se zaměřením na historii a vzdělávání. Brzy nato začala pracovat jako učitelka historie a občanské nauky na střední škole v Marylandu. I během zaměstnání si doplňovala vzdělání různými kurzy.

Zájem o kosmonautiku projevovala už od dětství. Tvrdila například, že se lidé budou procházet po Měsíci již v době, kdy první Američan, John Glenn, obletěl Zemi. Když v roce 1984 americký prezident Ronald Reagan vyhlásil program "Učitel ve vesmíru", hned se do něj přihlásila. V rámci tohoto programu měl být do kosmického prostoru dopraven učitel, aby z oběžné dráhy uskutečnil několik přednášek. Měl tím inspirovat studenty, ale i učitele k většímu zájmu o výzkum vesmíru, matematiku a přírodní vědy. Do programu se přihlásilo kolem 11 000 učitelů, ze kterých se vybíral vhodný kandidát. Po celé řadě užších výběrů nakonec zbyly jen dvě ženy - Christa McAuliffeová a Barbara Morganová. Druhé jmenované byla nakonec přisouzena poněkud nevděčná role náhradnice. Obě společně absolvovaly několikaměsíční trénink, aby byly schopné začátkem roku 1986 uskutečnit kosmický let.

Vesmírná mise dostala označení STS-51-L a měla se uskutečnit 28. ledna 1986. Řada lidí již v té době považovala kosmické lety raketoplánu za poněkud rutinní záležitost, ale přítomnost učitele na palubě byla novinkou, kvůli které start sledovalo více lidí než obvykle. Bohužel let, který měl ukázat, že cesty do vesmíru jsou bezpečné a dostupné nejen pro dlouhodobě trénované astronauty, skončil tragicky a dokázal pravý opak.

Raketoplán Challenger odstartoval v 16:38 místního času a začal stoupat. Nejprve vše probíhalo zdánlivě zcela normálně. Po 73 sekundách letu však došlo k mohutné explozi a raketoplán se rozpadl na několik částí. Ty pak dopadaly do oceánu téměř celou hodinu. Nikdo z jeho sedmičlenné posádky neměl šanci přežít. Ukázalo se, že cesty do kosmu jsou stále rizikovou záležitostí a zřejmě ještě nějakou dobu budou...

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »