Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zářijové výročí: Sharon Christa McAuliffeová

Zářijové výročí: Sharon Christa McAuliffeová

Sharon Christa McAuliffeová Autor: NASA
Sharon Christa McAuliffeová
Autor: NASA
Letošního 2. září by oslavila půlkulaté 65. narozeniny americká učitelka a astronautka Christa McAuliffeová. Bohužel, nestane se tak, protože tragicky zahynula při havárii raketoplánu Challenger. V té době jí bylo pouhých 37 let.

Christa pocházela z pěti dětí, přičemž z nich byla nejstarší. Matka pracovala jako učitelka na zástup, otec byl účetní. Později dokončil studium na univerzitě Boston College a získal místo asistenta auditora v Bostonu. Kořeny rodičů sahaly do Irska a Libanonu.

Studovala univerzitu v městě Framingham, kterou ukončila roku 1970. Po úspěšném složení všech zkoušek získala titul BA (obdoba českého bakaláře) se zaměřením na historii a vzdělávání. Brzy nato začala pracovat jako učitelka historie a občanské nauky na střední škole v Marylandu. I během zaměstnání si doplňovala vzdělání různými kurzy.

Zájem o kosmonautiku projevovala už od dětství. Tvrdila například, že se lidé budou procházet po Měsíci již v době, kdy první Američan, John Glenn, obletěl Zemi. Když v roce 1984 americký prezident Ronald Reagan vyhlásil program "Učitel ve vesmíru", hned se do něj přihlásila. V rámci tohoto programu měl být do kosmického prostoru dopraven učitel, aby z oběžné dráhy uskutečnil několik přednášek. Měl tím inspirovat studenty, ale i učitele k většímu zájmu o výzkum vesmíru, matematiku a přírodní vědy. Do programu se přihlásilo kolem 11 000 učitelů, ze kterých se vybíral vhodný kandidát. Po celé řadě užších výběrů nakonec zbyly jen dvě ženy - Christa McAuliffeová a Barbara Morganová. Druhé jmenované byla nakonec přisouzena poněkud nevděčná role náhradnice. Obě společně absolvovaly několikaměsíční trénink, aby byly schopné začátkem roku 1986 uskutečnit kosmický let.

Vesmírná mise dostala označení STS-51-L a měla se uskutečnit 28. ledna 1986. Řada lidí již v té době považovala kosmické lety raketoplánu za poněkud rutinní záležitost, ale přítomnost učitele na palubě byla novinkou, kvůli které start sledovalo více lidí než obvykle. Bohužel let, který měl ukázat, že cesty do vesmíru jsou bezpečné a dostupné nejen pro dlouhodobě trénované astronauty, skončil tragicky a dokázal pravý opak.

Raketoplán Challenger odstartoval v 16:38 místního času a začal stoupat. Nejprve vše probíhalo zdánlivě zcela normálně. Po 73 sekundách letu však došlo k mohutné explozi a raketoplán se rozpadl na několik částí. Ty pak dopadaly do oceánu téměř celou hodinu. Nikdo z jeho sedmičlenné posádky neměl šanci přežít. Ukázalo se, že cesty do kosmu jsou stále rizikovou záležitostí a zřejmě ještě nějakou dobu budou...

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »