Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zářijové výročí: Sharon Christa McAuliffeová

Zářijové výročí: Sharon Christa McAuliffeová

Sharon Christa McAuliffeová Autor: NASA
Sharon Christa McAuliffeová
Autor: NASA
Letošního 2. září by oslavila půlkulaté 65. narozeniny americká učitelka a astronautka Christa McAuliffeová. Bohužel, nestane se tak, protože tragicky zahynula při havárii raketoplánu Challenger. V té době jí bylo pouhých 37 let.

Christa pocházela z pěti dětí, přičemž z nich byla nejstarší. Matka pracovala jako učitelka na zástup, otec byl účetní. Později dokončil studium na univerzitě Boston College a získal místo asistenta auditora v Bostonu. Kořeny rodičů sahaly do Irska a Libanonu.

Studovala univerzitu v městě Framingham, kterou ukončila roku 1970. Po úspěšném složení všech zkoušek získala titul BA (obdoba českého bakaláře) se zaměřením na historii a vzdělávání. Brzy nato začala pracovat jako učitelka historie a občanské nauky na střední škole v Marylandu. I během zaměstnání si doplňovala vzdělání různými kurzy.

Zájem o kosmonautiku projevovala už od dětství. Tvrdila například, že se lidé budou procházet po Měsíci již v době, kdy první Američan, John Glenn, obletěl Zemi. Když v roce 1984 americký prezident Ronald Reagan vyhlásil program "Učitel ve vesmíru", hned se do něj přihlásila. V rámci tohoto programu měl být do kosmického prostoru dopraven učitel, aby z oběžné dráhy uskutečnil několik přednášek. Měl tím inspirovat studenty, ale i učitele k většímu zájmu o výzkum vesmíru, matematiku a přírodní vědy. Do programu se přihlásilo kolem 11 000 učitelů, ze kterých se vybíral vhodný kandidát. Po celé řadě užších výběrů nakonec zbyly jen dvě ženy - Christa McAuliffeová a Barbara Morganová. Druhé jmenované byla nakonec přisouzena poněkud nevděčná role náhradnice. Obě společně absolvovaly několikaměsíční trénink, aby byly schopné začátkem roku 1986 uskutečnit kosmický let.

Vesmírná mise dostala označení STS-51-L a měla se uskutečnit 28. ledna 1986. Řada lidí již v té době považovala kosmické lety raketoplánu za poněkud rutinní záležitost, ale přítomnost učitele na palubě byla novinkou, kvůli které start sledovalo více lidí než obvykle. Bohužel let, který měl ukázat, že cesty do vesmíru jsou bezpečné a dostupné nejen pro dlouhodobě trénované astronauty, skončil tragicky a dokázal pravý opak.

Raketoplán Challenger odstartoval v 16:38 místního času a začal stoupat. Nejprve vše probíhalo zdánlivě zcela normálně. Po 73 sekundách letu však došlo k mohutné explozi a raketoplán se rozpadl na několik částí. Ty pak dopadaly do oceánu téměř celou hodinu. Nikdo z jeho sedmičlenné posádky neměl šanci přežít. Ukázalo se, že cesty do kosmu jsou stále rizikovou záležitostí a zřejmě ještě nějakou dobu budou...

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »