Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy slaví 10 let
Autor: Martin Gembec

Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti. 

První přeshraničí oblast tmavé oblohy byla tedy vyhlášena a na řadě byly aktivity spojené s Jizerskými horami. Na polské straně se jedná o pravidelné tábory pro děti, kterými prošlo už více než 1000 účastníků. Otcem myšlenky založení JOTO je Sylwester Kolomanski z Wroclawské univerzity. Aktivity v Jizerkách nyní zastřešuje především Arkadiusz Lipin z magazínu Góry Izerskie.

Na české straně se aktivity odvíjí od přednášek a pozorování pro školy a veřejnost, kterých se s podporou Astronomického ústavu AV ČR v osobě Pavla Suchana ujímají nadšenci z České astronomické společnosti - pobočky Klub astronomů Liberecka. Velmi oblíbené jsou Astronomické dny (dříve i na polské straně). V jejich tradici nadále pokračuje Den a noc na Jizerce, což je největší taková akce pro veřejnost, pravidelně v sobotu kolem maxima Perseid, která se nyní koná ve spolupráci se Svazem ochránců přírody a Muzeem Jizerských hor.

Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy pak v Evropě vzniklo dalších pět takových oblastí a Česká republika se dnes může pochlubit třemi takovými oblastmi na svém území, což ji řadí na přední místo v Evropě.

Jizerská oblast tmavé oblohy - logo. Autor: JOTO.
Jizerská oblast tmavé oblohy - logo.
Autor: JOTO.

Soutěž

V rámci týdne oslav běží na Facebooku JOTO malá soutěž, kdy každý den najdete novou zvídavou otázku týkající se Jizerských hor nebo tmavé oblohy.

Tisková konference

Dnes, 4. 11. 2019 se schází zakládající instituce na Krajském úřadu v Liberci, kde probíhá tisková konference k výročí oblasti.

Pro zajímavost přidáváme informace z programu konference:

  • Ludvík Řičář - Lesy České republiky, Krajské ředitelství Liberec, ředitel
  • Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Liberecko, ředitel
  • Pavel Suchan - Astronomický ústav AV ČR
  • Vystoupí hejtman Libereckého kraje pan Martin Půta
  • Vystoupí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž
  • Za zakládající polské instituce vystoupí regionální vedoucí celopolského programu Ciemne Niebo a šéfredaktor časopisu GÓRY IZERSKIE Arkadiusz Lipin
  • Jizerská oblast tmavé oblohy: minulost a současnost, tmavá obloha v Jizerských horách, astro-turistika, vznik dalších oblastí a parků tmavé oblohy inspirovaných Jizerskou oblastí tmavé oblohy, trendy ve světě - Pavel Suchan
  • Diskuse - budoucnost Jizerské oblasti tmavé oblohy a budoucnost problému zvaného světelné znečištění
  • V případě jasného počasí pozorování Slunce dalekohledy s filtrem před budovou Krajského úřadu (Klub astronomů Liberecka - pobočka České astronomické společnosti a IQLANDIA)

Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy na Krajském úřadu v Liberci. Zleva Arkadiusz Lipin - Góry Izerskie, Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí, Martin Půta - hejtman Libereckého kraje, Ludvík Řičář - Lesy ČR, Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, Tomáš Korytář - vedoucí Správy CHKO JIzerské hory Autor: Martin Gembec
Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy na Krajském úřadu v Liberci. Zleva Arkadiusz Lipin - Góry Izerskie, Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí, Martin Půta - hejtman Libereckého kraje, Ludvík Řičář - Lesy ČR, Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, Tomáš Korytář - vedoucí Správy CHKO JIzerské hory
Autor: Martin Gembec

Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy. Na snímku zleva: Aleš Majer - Česká astronomická společnost, Pavel Byron - Český svaz ochránců přírody , Pavel Suchan - Astronomický úsatv AV ČR, Arek Lipin - Góry Izerskie a Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí. Autor: Martin Gembec
Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy. Na snímku zleva: Aleš Majer - Česká astronomická společnost, Pavel Byron - Český svaz ochránců přírody , Pavel Suchan - Astronomický úsatv AV ČR, Arek Lipin - Góry Izerskie a Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí.
Autor: Martin Gembec

Materiály týkající se světelného znečištění a Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Materiály týkající se světelného znečištění a Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Dotazy a podrobné informace:

Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, suchan@astro.cz, 737 322 815

Krajský úřad Libereckého kraje - Mgr. Andrea Fulková, vedoucí oddělení tiskového a vnějších vztahů, andrea.fulkova@kraj-lbc.cz, 485 226 332, 739 541 549

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Jizerské oblasti tmavé oblohy, joto.astro.cz
[2] Temné Jizerky na webu Klubu astronomů Liberecka



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světelné znečištění, Temné nebe, Jizerská oblast tmavé oblohy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »