Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  100 hodin astronomie od 2. do 5. dubna 2009

100 hodin astronomie od 2. do 5. dubna 2009

100 hodin astronomie
100 hodin astronomie
V tomto týdnu prožije celá planeta stěžejní projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 nazvaný 100 hodin astronomie (100 Hours of Astronomy). V rámci tohoto projektu se uskuteční na 1500 jednotlivých akcí ve 130 zemích světa. Projekt tak aspiruje na největší událost určenou k popularizaci jedné vědní disciplíny, jaká kdy byla zorganizována. Uskuteční se od 2. do 5. dubna 2009.

Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 1. dubna 2009

Tato celosvětová akce potrvá nepřetržitě čtyři dny a noci. Je složena z řady nejrůznějších aktivit, jejichž cílem je zapojení široké veřejnosti. Během těchto čtyř dní si lidé z celé planety budou předávat své zkušenosti a zážitky ze sledování hvězdné oblohy. Pro mnohé to bude možná vůbec první příležitost spatřit nebeské divy prostřednictvím dalekohledu, pro jiné možnost předat své zkušenosti i nadšení a poodhalit tajemství vesmíru dalším. Každý, kdo bude chtít, se může v rámci 100 hodin astronomie zúčastnit veřejných astronomických pozorování, dalších akcí pro veřejnost na hvězdárnách a také na internetu.

Všude ve světě - vybíráme
Franklinův Institut v rámci zahájení 100 hodin astronomie představí jeden ze dvou zachovaných Galileových dalekohledů, zapůjčený muzeem historie vědy ve Florencii.

Budou probíhat zajímavé diskuse o významu astronomických pozorování v různých dobách v několika vědeckých či vzdělávacích centrech, jakými jsou např. Astronomická observatoř v Jižní Africe či planetárium v Hamburgu. Přednášky budou pak k dispozici ke stažení na internetu. Díky video konferenčnímu přenosu a možnosti chatu bude také možné položit své vlastní otázky.

Internet nabízí e-mailové diskuzní skupiny http://groups.google.com/group/unawe-100h, kde si můžete popovídat s profesionálním astronomem či třeba jenom s dalším nadšencem do astronomie po celém světě.

Evropská jižní observatoř zve na astronomický výlet kolem světa za 80 velkými dalekohledy
Pro ty, které uchvátila technická dokonalost současných astronomických observatoří a dalekohledů, bude 3. dubna probíhat akce, která zájemcům umožní podívat se do nitra kopulí a pozorovacích místností 80 různých astronomických observatoří po celém světě po dobu 24 hodin. S tím souvisí také možnost po celou dobu trvání, tedy od 2. a do 5. dubna, plně ovládat na dálku teleskopy několika vybraných institucí. Po patřičné registraci tak budete moci pořídit v reálném čase snímky vámi vybraných objektů, a to i bez patřičných astronomických znalostí.

Kolem světa s 80 teleskopy
Kolem světa s 80 teleskopy
Dne 3. dubna 2009 v 11 hodin dopoledne bude zahájen unikátní čtyřiadvacetihodinový přímý přenos s názvem Cesta kolem světa za osmdesáti dalekohledy, který divákům umožní v průběhu jednoho dne "navštívit" některé z nejvyspělejších astronomických dalekohledů na Zemi i mimo ni. Poprvé v historii se tolik velkých observatoří spojí v rámci jednoho projektu určeného široké veřejnosti. Internetové vysílání organizuje Evropská jižní observatoř (jíž je Česká republika členem) v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 (IYA 2009).

Diváci budou moci spatřit nejnovější snímky vesmíru, zjistit, co zkoumají observatoře v jejich zemi či na druhém konci světa, sami pokládat otázky a zjišťovat, co astronomové právě dělají v daném okamžiku. Projektu se z těch nejznámějších zúčastní tyto observatoře: chilské La Silla a Paranal (s dalekohledy VLT), havajské Gemini North a Keck (USA), Anglo-australský teleskop na Kanárských ostrovech, Jihoafrický velký dalekohled (SALT), Hubbleův kosmický dalekohled (HST), orbitální observatoře XMM-Newton a Integral. Program zavede přihlížející na každý kontinent planety Země včetně Antarktidy!

Centrem celého přenosu bude řídící středisko ESO v Garchingu poblíž Mnichova (Německo). Jeho živé internetové vysílání zajistí Ustream.tv. Každý, kdo má ve svém počítači nainstalován internetový prohlížeč podporující Adobe Flash, bude moci program zdarma sledovat na adrese www.100hoursofastronomy.org. Kdo bude chtít, může se stát i součástí pořadu zasláním vzkazu nebo otázky. Přehrávač s přenosem může kdokoliv bez dalších povolení umístit i na své webové stránky. Televizní stanice, internetové portály nebo vědecká centra mohou využít také přenosu s vysokou kvalitou.

Také v České republice
Česká verze internetové encyklopedie Wikipedia (www.wikipedia.cz) zvolila pro tento týden jako hlavní článek právě upozornění na Mezinárodní rok astronomie 2009.

V České republice jsou hlavní akce projektu 100 hodin astronomie připraveny na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, v Litomyšli, kde město dokonce pohasne své veřejné osvětlení a nasvětlení památek pro lepší pozorovací podmínky k veřejnému pozorování oblohy, dále v Českých Budějovicích a v Karlových Varech (podrobný program dále). Veřejnost také může využít české speciality - husté sítě popularizačních hvězdáren a jejich pravidelné otevírací doby. Předpověď počasí je slibná a k pozorování se nabízejí Měsíc a planeta Saturn, jejichž pozorovatelnost je nyní výborná. Tato dvě vesmírná tělesa symbolicky spojí rok 2009 s rokem 1609, kdy na ně Galileo Galilei poprvé namířil dalekohled.

100 hodin v Litomyšli
100 hodin astronomie na Hvězdárně v Ondřejově
100 hodin astronomie na českobudějovické hvězdárně a planetáriu

Odkazy:
Around the World in 80 Telescopes: http://www.100hoursofastronomy.org/component/content/article/34/75
100HA Ustream webcast page: http://www.ustream.tv/channel/100-hours-of-astronomy
100 Hours of Astronomy: http://www.100hoursofastronomy.org/
ESO IYA 2009 website: http://www.eso.org/public/events/iya2009/
IYA 2009 website: http://www.astronomy2009.org/
Excellence Cluster Universe 100HA activities: http://www.universe-cluster.de
Akce v ČR: http://astronomie2009.cz/cz/klicove-projekty/100-hodin-astronomie/akce-100-hodin.html
České stránky Mezinárodního roku astronomie: www.astronomie2009.cz 
Evropská jižní observatoř: www.eso.org  (v angličtině)
Evropská jižní observatoř: www.eso-cz.cz  (v češtině)
Saturn na obloze v článku na serveru České astronomické společnosti: /clanek/3648 




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »