Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  100 let ČAS - uctění památky Otců zakladatelů

100 let ČAS - uctění památky Otců zakladatelů

Uctění památky prof. Františka Nušla
Autor: Lukáš Kalista

Představitelé České astronomické společnosti uctili dne 3. prosince 2017 památků Otců zakladatelů. V tento den proběhla procházka po několika pražských hřbitovech s položením věnců a zapálením svíček na hrobech těch, díky kterým můžeme v tyto dny slavit 100leté výročí Společnosti.

Pražská pobočka České astronomické společnosti společně s Výkonným výborem České astronomické společnosti uspořádala v něděli 3. prosince 2017 slavnostní procházku po hrobech Otců zakladatelů a dalších významných astronomů. Zvolený den nebyl zcela náhodný, neboť tento den jsme si zároveň připoměli 150 let od narození prof. Františka Nušla, hlavního hybatele vzniku Společnosti.

Procházku jsme začali na místě nejpovolanějším a to břevnovském hřbitově. Právě zde leží prof. František Nušl. Po očištění hrobu, umístění věnce a zapálení svíček krásně o panu profesorovi pohovořili Jan Zahajský (v úžasném dobovém kostýmu, jak je vidět na přiložených fotkách) a Martin Šolc. Jan Zahajský hovořil o záležitostech souvisejících se vznikem společnosti a Martin Šolc o životě pana profesora, jeho vynálezech a astronomických aktivitách. Tímto způsobem se ostatně i opakovalo představení i všech ostatních osobností. Za současnou astronomickou společnost dále uctil památku a hovořil i současný předseda společnosti prof. RNDr. Petr Heinzel.

Položení věnce na hrob prof. Františka Nušla Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce na hrob prof. Františka Nušla
Autor: Lukáš Kalista

Následně jsme se přesunuli na naší druhou zastávku, na hřbitov Malvazinky. Zde jsme uctili památku dalšího ze zakladatelů - Karla Nováka.

Poté jsme se přesunuli na Olšanské hřbitovy, kde jsme postupně navštívili hroby dalších otců zakladatelů a významných osobností s astronomií související: Gustava Grusse, Vojtěcha Šafaříka, Huberta Slouky, Josefa Klepešty, Augusta Seydlera a dalších.

Položení věnce ke hrobu Karla Nováka Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce ke hrobu Karla Nováka
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Gustava Grusse a jeho kniha „Z říše hvězd" Autor: Lukáš Kalista
Hrob Gustava Grusse a jeho kniha „Z říše hvězd"
Autor: Lukáš Kalista

Hrob dr. Vojtěcha Šafaříka Autor: Lukáš Kalista
Hrob dr. Vojtěcha Šafaříka
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Huberta Slouky a „Pohledy do nebe" Autor: Lukáš Kalista
Hrob Huberta Slouky a „Pohledy do nebe"
Autor: Lukáš Kalista

Položení věnce ke hrobu Josefa Klepešty Autor: Lukáš Kalista
Položení věnce ke hrobu Josefa Klepešty
Autor: Lukáš Kalista

Hrob Augusta Seydlera Autor: Lukáš Kalista
Hrob Augusta Seydlera
Autor: Lukáš Kalista

Jednotlivé věnce nesou kromě trikolóry s nápisem "100 let ČAS" i stuhu s textem vystihujícím jednotlivé zakladatele Společnosti.

K velmi povedené akci přispělo i příjemné slunečné počasí, dobrá nálada všech účastníků a také dostatek času, který nás nenutil k žádnému spěchu a tak jsme mohli všechny zastávky projít s důstojností a klidem hodným této události.

Uctění památky zbývajících zakladatelů, Karla Anděla a Jaroslava Štycha proběhne ve středu 6. prosince 2017 na petřínské Štefánikově hvězdárně, kde jsou jejich ostatky uložené v pilíři hlavního dalekohledu.




O autorovi

Martin Černický

Martin Černický

Ing. Martin Černický pochází z Prahy (*1966), vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou a pracuje jako IT konzultant a architekt pro velká podniková řešení a datová centra. Je předsedou Pražské pobočky ČAS, nadšeným amatérským astronomem a aktivním členem internetového diskuzního fóra www.astro-forum.cz. Fotogalerii autora (převážně o setkáních amatérských astronomů) najdete zde. Kontakt: dvader(zavináč)seznam.cz

Štítky: PP ČAS, František Nušl, ČAS, 100 let ČAS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »