Budova hvězdárny na dobové pohlednici Autor: Obec MikulášoviceNěkdy se stane, že to, co už lidé odepsali jako ztracené, se jako zázrakem vzpamatuje a probudí k novému životu. Věřme, že se takový zvrat osudu týká i nejseverněji položené hvězdárničky v Česku.
V pátek 12. 9. čeká hvězdárnu a Mikulášovice velká sláva – oslava 100 let od prvního pozorování. Program je velice bohatý, jste srdečně zváni.
Osobní známka lékarníka Mgr. Adolfa Krause z r. 1922 Autor: Obec MikulášoviceMikulášovice jsou nevelkým městečkem v západní části Šluknovského výběžku. V současnosti počet obyvatel lehce přesahuje 2 tisíce, v dobách největšího rozmachu zde však žilo bezmála 8 000 lidí. A právě tehdy se v Mikulášovicích usadil mladý Adolf Krause. V secesním domě naproti kostelu svatého Mikuláše provozoval několik let lékárnu a když se v roce 1913 pustil do přestavby domu, pamatoval i na svého koníčka – astronomii. V rohu budovy tak vznikla malá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 m vybavená čočkovým dalekohledem na paralaktické montáži a hodinovým strojkem.
Pan Trojan, hvězdárna Mikulášovice Autor: Hvězdárna MikulášovicePan lékárník Adolf Krause se astronomii věnoval opravdu intenzivně. Byl členem Světové astronomické společnosti, spolupracoval s hvězdárnou v Berlíně, astronomickým institutem ve Švýcarsku, byl ve výboru děčínského Spolku pro šíření astronomických znalostí. Hvězdárna často hostila nejen členy astronomických institucí, ale i zájemce z řad veřejnosti. Po smrti pana Adolfa Krauseho v roce 1939 však vše skončilo, ačkoliv hvězdárna ještě částečně fungovala až do konce druhé světové války.
Lékárna byla v provozu až do 60. let minulého století. Po jejím definitivním zavření se však zařízení domu – starobylý nábytek, knihy, vybavení lékárny i hvězdárny – rozkradlo a zničilo. Dům začal chátrat a zdálo se, že snad jediná existující lékárna s hvězdárnou má navždy odzvoněno…
Manželé Procházkovi, hvězdárna Mikulášovice Autor: Hvězdárna MikulášoviceV roce 2012 se starostka Mikulášovic, paní Míla Trojanová, rozhodla jedinečnou lékárnu s hvězdárnou zachránit. Budovu město od původního majitele odkoupilo s úmyslem vybudovat v ní multikulturní centrum, několik bytových jednotek a znovu otevřít hvězdárnu. S tím posledním začala paní starostka téměř okamžitě. Zásadní roli na probuzení pozorovatelny k novému životu měli manželé Procházkovi – na podzim roku 2013 se přijeli na zbytky zařízení kopule podívat, pan Procházka poté navrhl chybějící či poškozené součástky montáže, které pak nechal vyrobit a do Mikulášovic přivezl. Další součástky nechal v rumburských strojírnách vyrobit manžel paní starostky, pan Jiří Trojan. Ten také vyčistil a opravil hodinový strojek, opravil mechanizmus pro otáčení kopule, vyštukoval a nabílil zdi kopule, nechal opravit okno i velice unikátní pojízdnou židli v pozorovatelně. Na opravenou montáž byl namontován nový čočkový dalekohled Celestron Omni 102 XLT. První světlo – sluneční – do něj dopadlo 23. února 2014, kdy projekční metodou v rámci „generální zkoušky“ byly pozorovány sluneční skvrny.
Hodinový strojek hvězdárny Mikulášovice Autor: Hvězdárna MikulášovicePro veřejnost byla hvězdárna znovu otevřena 4. dubna 2014. Od té doby se na hvězdárničce pozoruje téměř každý (alespoň trochu jasný) víkend. O tom, co se na hvězdárně bude dít, informují zájemce SMS zprávy, hvězdárna má také své facebookové stránky (Hvězdárna Mikulášovice).
V pátek 12. 9. čeká hvězdárnu a Mikulášovice velká sláva – oslava 100 let od prvního pozorování. Program je velice bohatý, zahrnuje přednášky, soutěže, fyzikální pokusy, pozorování (za jasného počasí) Slunce i nočního nebe a ohňostroj. Zajištěno je také občerstvení. Pokud tedy máte chuť se podívat na jednu z nejstarších hvězdáren v ČR a oslavit s námi kulatou stovku, jste srdečně zváni. Začínáme už v 16 hodin a slavit se bude do pozdních večerních hodin.
Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4