Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  5. října 2012 si Evropská jižní observatoř (ESO) připomene 50. výročí založení

5. října 2012 si Evropská jižní observatoř (ESO) připomene 50. výročí založení

Přímý přenos z ESO 5. 10. 2012. Autor: ESO
Přímý přenos z ESO 5. 10. 2012.
Autor: ESO
V den výročí bude k dispozici přímý přenos z nejvýkonnějšího dalekohledu světa na Paranalu v Chile. Byly vyhlášeny dvě české soutěže, vydána informační brožura pro veřejnost a pexESO pro děti, výročí se připomíná např. ve Valašském Meziříčí či v Sedlčanech a Českých Budějovicích.

Tisková zpráva ESO ze 4. října 2012.

Dánský teleskop s českými vlajkami. Autor: ESO
Dánský teleskop s českými vlajkami.
Autor: ESO
Evropská jižní observatoř (ESO) je nejproduktivnější pozemní observatoří na světě. ESO provozuje tři unikátní observatoře světové úrovně - La Silla, Paranal a Chajnantor, které astronomům umožňují pozorování z míst s nejčistší oblohou na jižní polokouli. V současné době plánuje další generaci velkých dalekohledů, včetně Evropského extrémně velkého dalekohledu E-ELT, který bude mít průměr přes 39 metrů. ESO byla založena 5. října 1962. V současné době sdružuje 15 zemí. Česká republika se připojila k ESO jako její 13. členský stát v roce 2007.

Přímý přenos z nejvýkonnější observatoře světa

Právě  na  5. října 2012  připravila  ESO  pro světovou  veřejnost  živé vysílání na webu, a to z nejvýkonnější astronomické observatoře světa na Cerro Paranal v chilské poušti Atacama, kde pracuje dalekohled "Very Large Telescope" (VLT). Vysílání bude doplněno o rozhovory s astronomy v ústředí ESO v Německu. Harmonogram pro webcast je k dispozici na http://www.eso.orgl. Přímý přenos bude probíhat na webové stránce https://new.livestream.com, kde se vám doslova otevřou dveře do zákulisí nejproduktivnější pozemní observatoře na světě.

Veřejnost může zasílat svoje otázky, a to před a během webcastu, e-mailem na information@eso.org či přes Facebook a Twitter. Během webcastu budou také divákům pokládány kvízové ​​otázky, za jejichž odpovědi budou moci diváci získat propagační produkty ESO.

Vše bude probíhat zdarma a v angličtině. Protože se jedná o přímý přenos, uvedené časy jsou přibližné. Předem zaregistrovaní dostanou oznámení, jakmile přenos začne.

50 let ESO na Hvězdárně Valašské Meziříčí v sobotu 6. října

Významné 50leté výročí založení ESO si připomenou v rámci Dne kraje a Dne otevřených dveří v sobotu 6. října na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Od 9 do 16 hodin si mohou návštěvníci prohlédnout nejen celý areál hvězdárny, ale také výstavu věnovanou vstupu České republiky do ESO, včetně výkladu. K dispozici bude také celobarevná brožurka vydaná k výročí ESO. Začátky ucelené prohlídky areálu jsou v 10, 13 a 15 hodin.

Výstava ESO ve Valašském Meziříčí. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Výstava ESO ve Valašském Meziříčí.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Hvězdárna Valašské Meziříčí se do vzdělávací a popularizační činnosti ESO v České republice zapojuje významnou měrou například i tím, že zajišťuje odborné překlady veškerých oficiálních tiskových zprávy vydávaných ESO. Ty jsou zveřejňovány nejen na oficiálních stránkách  ESO  (v  češtině),  ale  také  na  národních  webových  stránkách  ESO a webových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Odkaz na info k akci: http://www.astrovm.cz.

Výstava fotografií Pohledy do vesmíru z ESO v Sedlčanech

Hvězdárna v Sedlčanech připravila výstavu velkoformátových fotografií pořízených na observatoři ESO v Chile. Výstava je z produkce ESO a Astronomického ústavu AV ČR.

Výstava na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích až do konce prosince

Na hvězdárně probíhá výstava Úžasný vesmír - Triumfy astronomie aneb ESO - 50 let objevů z mohutných teleskopů Evropské jižní observatoře. Jde o velkoformátové barevné snímky objektů vzdáleného vesmíru.

Týden vědy a techniky

Astronomický ústav AV ČR připomene veřejnosti 50. výročí ESO v rámci Dnů otevřených dveří na pražském pracovišti Oddělení galaxií a planetárních systémů 2. a 3. listopadu. Kromě přednášky národního zástupce ve vrcholném orgánu ESO bude připraven i program pro děti. Program na http://www.tydenvedy.cz  a na http://www.asu.cas.cz/akce

České astronomické soutěže v rámci oslav 50. výročí ESO

1) Putování za Jižní korunou - Nejen astronomové na observatořích ESO, ale i vy můžete putovat za Jižní korunou. Splňte úkoly a zúčastněte se astronomické soutěže k padesátému výročí založení ESO. Vybrat si můžete ze dvou úrovní obtížnosti: 1) Putování Malým vozem, které je snadnější a soutěžit mohou i kolektivy, 2) Putování Velkým vozem, které je o něco obtížnější a je určeno pouze pro jednotlivce. Soutěž bude ukončena: 5. 12. 2012.

2) Ve stínu dalekohledu - Jste spisovatelé, spisovatelky nebo spisovatelčata? Máte rádi astronomii či neobvyklá témata?  Rok 2012 je rokem padesátého výročí založení Evropské jižní observatoře a při této příležitosti vypisujeme literární soutěž „Ve stínu dalekohledu“. Evropská jižní observatoř musí hrát v díle důležitou roli. Na tom bezpodmínečně trváme. Na žánr naopak žádné požadavky neklademe, jsme zvědaví, co vás napadne. Sci-fi, společenská povídka, detektivka, historická novel(k)a... všechno je přijatelné. Vyhlášeny jsou tři věkové kategorie - do 12 roků, 12 - 18 roků a nad 18 let. Soutěž bude ukončena 5. 12. 2012.

Propagační materiál pro dospělé i děti

Brožury ESO. Autor: ESO
Brožury ESO.
Autor: ESO
Pro dospělou  veřejnost  a  studenty  byla  Astronomickým  ústavem  AV  ČR  ve  spolupráci s kolektivem autorů vydána informační brožura "50 let ESO".

Astronomický ústav AV ČR také vydal astronomické pexeso pro děti s příznačným názvem PexESO. V elektronické podobě ho najdete na http://www.asu.cas.cz/pexeso.

Čeští astronomové právě pracují na observatoři ESO na La Silla

V těchto dnech pobývají pracovníci ze Stelárního oddělení a Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na observatoři Evropské jižní observatoře na La Silla v Chile. Na základě česko - dánské smlouvy bude nyní česká astronomie využívat dánský dalekohled o průměru 1,54 m postavený v Chile v rámci Evropské jižní observatoře. Dalekohled byl nedávno modernizován, a to českou firmou ProjectSoft z Hradce Králové. Čeští vědci se zaměří zejména na studium meziplanetární hmoty v rámci  projektu NEOSource, stelární astronomové se budou zabývat studiem proměnných hvězd například v nejbližších galaxiích - Magellanových oblacích. Více na http://www.asu.cas.cz a http://www.eso-cz.cz.

Odkazy:
[1] České stránky ESO
[2] Stránky ESO v angličtině
[3] Česká stránka na webu ESO
[4] Soutěž Putování za jižní korunou
[5] Soutěž Ve stínu dalekohledu
[6] Rozsáhlá fotogalerie ESO
[7] Rozsáhlá videogalerie ESO

Kontakty:
Viktor Votruba, Astronomický ústav AV ČR, votruba@sunstel.asu.cas.cz
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, suchan@astro.cz, 737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Paranal, La Silla, ESO, Tisková zpráva ESO


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »