Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  6. ročník Astronomické olympiády skončí pražským finále 29. května 2009

6. ročník Astronomické olympiády skončí pražským finále 29. května 2009

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 29. května 2009 se v Praze uskuteční finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 53 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2009

Odpoledne všechny čeká společný program ve slavnostních prostorách budovy Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1. Bude to ukázka pokusů pod názvem Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu z dílny Mgr. Marka Česala a Bc. Tomáše Meisera. Z rukou děkanky Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Doc. Jany Coufalové pak finalisté obdrží diplomy a řadu odměn. První desítka umístěných si odnese astronomické dalekohledy věnované firmami Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz) a Dalekohledy Matoušek (www.dalekohledy.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat a mj. také uskutečnit praktická pozorování pod oblohou.

Letošního, již šestého ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 5 890 prací. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 4 211 dětí, ze kterých 53 nejlepších dorazí na pražské finále. Astronomická olympiáda probíhá také v kategorii určené pro 1. a 2. ročník středních škol (čtyřleté studium). Tuto kategorii ve spolupráci zajišťuje Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě (http://planetarium.vsb.cz). Finále proběhlo v Ostravě 22. května a výsledky budou zveřejněny společně se všemi kategoriemi nejpozději 1. 6. 2008 tiskovou zprávou a na webu http://olympiada.astro.cz. Středoškolské kategorie se v prvním kole zúčastnilo 627 studentů, do druhého kola postoupilo 592 a ve finále úlohy řešilo 9. Zejména pro lokální media je zajímavé statistické rozdělení řešitelů podle krajů, viz http://olympiada.astro.cz, v menu vybrat Aktuální ročník a v pravém sloupci si vybrat školní nebo korespondenční kolo a výsledky v jednotlivých kategoriích.

Všichni finalisté obdrží knihy od Nakladatelství Akademie věd ČR Academia www.academia.cz a řadu dalších odměn. Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro finalisty poskytly Společnost Astropis, Hvězdárna v Úpici a pražské Kartografické vydavatelství Žaket www.zaket.cz. Partnerem finále Astronomické olympiády a doprovodného programu jsou Akademie věd České republiky, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Astronomická olympiáda je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A a je připravována ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předepisuje, je vynikající investice.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. V příloze je podrobný program finále obou kategorií. Vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.

Kontakt: Pavel Suchan, Česká astronomická společnost (suchan@astro.cz, 267 103 040, 737 322 815)

Program finále kategorie E-F 6. ročníku Astronomické olympiády 2008/9 pátek 29. května 2009

  • 8.45 - 9.30 Registrace finalistů (Akademie věd, Národní 3, Praha 1)
  • 9.30 - 10.00 Zahájení finále
  • 10.00 - 12.30 Finále Astronomické olympiády
  • 12.30 - 12.45 Závěr finále
  • 12.45 - 15.00 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy
  • 15.00 - 16.00 Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu (astronomické pokusy předvádí Mgr. Marek Česal a Bc. Tomáš Meiser)
  • 16.00 - 16.15 Přestávka
  • 16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Místo konání: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu), místnost 206.

Cenou pro prvních deset umístěných budou dalekohledy od firmy Supra Praha, s.r.o. www.celestron.cz. Odměnu si ale odveze každý finalista.

Program finále kategorie G-H 6. ročníku Astronomické olympiády 2008/9 pátek 29. května 2009

  • 9.15 - 10.00 Registrace finalistů (Štefánikova hvězdárna)
  • 10.00 - 11.00 Finále Astronomické olympiády - 1. část
  • 11.00 - 11.15 Přestávka
  • 11.15 - 13.15 Finále Astronomické olympiády - 2. část
  • 13.15 - 15.00 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy
  • 15.00 - 16.00 Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu (astronomické pokusy předvádí Mgr. Marek Česal a Bc. Tomáš Meiser)
  • 16.00 - 16.15 Přestávka
  • 16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Dopolední program finále se koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně www.observatory.cz.

Odpolední část od 15:00 se koná v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu), místnost 206.

Cenou pro první tři umístěné budou dalekohledy od firmy Dalekohledy Matoušek (www.dalekohledy.cz). Odměnu si ale odveze každý finalista.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »