Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  6. ročník Astronomické olympiády skončí pražským finále 29. května 2009

6. ročník Astronomické olympiády skončí pražským finále 29. května 2009

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 29. května 2009 se v Praze uskuteční finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 53 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2009

Odpoledne všechny čeká společný program ve slavnostních prostorách budovy Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1. Bude to ukázka pokusů pod názvem Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu z dílny Mgr. Marka Česala a Bc. Tomáše Meisera. Z rukou děkanky Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Doc. Jany Coufalové pak finalisté obdrží diplomy a řadu odměn. První desítka umístěných si odnese astronomické dalekohledy věnované firmami Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz) a Dalekohledy Matoušek (www.dalekohledy.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat a mj. také uskutečnit praktická pozorování pod oblohou.

Letošního, již šestého ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 5 890 prací. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 4 211 dětí, ze kterých 53 nejlepších dorazí na pražské finále. Astronomická olympiáda probíhá také v kategorii určené pro 1. a 2. ročník středních škol (čtyřleté studium). Tuto kategorii ve spolupráci zajišťuje Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě (http://planetarium.vsb.cz). Finále proběhlo v Ostravě 22. května a výsledky budou zveřejněny společně se všemi kategoriemi nejpozději 1. 6. 2008 tiskovou zprávou a na webu http://olympiada.astro.cz. Středoškolské kategorie se v prvním kole zúčastnilo 627 studentů, do druhého kola postoupilo 592 a ve finále úlohy řešilo 9. Zejména pro lokální media je zajímavé statistické rozdělení řešitelů podle krajů, viz http://olympiada.astro.cz, v menu vybrat Aktuální ročník a v pravém sloupci si vybrat školní nebo korespondenční kolo a výsledky v jednotlivých kategoriích.

Všichni finalisté obdrží knihy od Nakladatelství Akademie věd ČR Academia www.academia.cz a řadu dalších odměn. Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro finalisty poskytly Společnost Astropis, Hvězdárna v Úpici a pražské Kartografické vydavatelství Žaket www.zaket.cz. Partnerem finále Astronomické olympiády a doprovodného programu jsou Akademie věd České republiky, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Astronomická olympiáda je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A a je připravována ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předepisuje, je vynikající investice.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. V příloze je podrobný program finále obou kategorií. Vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.

Kontakt: Pavel Suchan, Česká astronomická společnost (suchan@astro.cz, 267 103 040, 737 322 815)

Program finále kategorie E-F 6. ročníku Astronomické olympiády 2008/9 pátek 29. května 2009

  • 8.45 - 9.30 Registrace finalistů (Akademie věd, Národní 3, Praha 1)
  • 9.30 - 10.00 Zahájení finále
  • 10.00 - 12.30 Finále Astronomické olympiády
  • 12.30 - 12.45 Závěr finále
  • 12.45 - 15.00 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy
  • 15.00 - 16.00 Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu (astronomické pokusy předvádí Mgr. Marek Česal a Bc. Tomáš Meiser)
  • 16.00 - 16.15 Přestávka
  • 16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Místo konání: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu), místnost 206.

Cenou pro prvních deset umístěných budou dalekohledy od firmy Supra Praha, s.r.o. www.celestron.cz. Odměnu si ale odveze každý finalista.

Program finále kategorie G-H 6. ročníku Astronomické olympiády 2008/9 pátek 29. května 2009

  • 9.15 - 10.00 Registrace finalistů (Štefánikova hvězdárna)
  • 10.00 - 11.00 Finále Astronomické olympiády - 1. část
  • 11.00 - 11.15 Přestávka
  • 11.15 - 13.15 Finále Astronomické olympiády - 2. část
  • 13.15 - 15.00 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy
  • 15.00 - 16.00 Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu (astronomické pokusy předvádí Mgr. Marek Česal a Bc. Tomáš Meiser)
  • 16.00 - 16.15 Přestávka
  • 16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Dopolední program finále se koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně www.observatory.cz.

Odpolední část od 15:00 se koná v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu), místnost 206.

Cenou pro první tři umístěné budou dalekohledy od firmy Dalekohledy Matoušek (www.dalekohledy.cz). Odměnu si ale odveze každý finalista.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »