Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  6. ročník Astronomické olympiády skončí pražským finále 29. května 2009

6. ročník Astronomické olympiády skončí pražským finále 29. května 2009

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 29. května 2009 se v Praze uskuteční finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 53 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2009

Odpoledne všechny čeká společný program ve slavnostních prostorách budovy Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1. Bude to ukázka pokusů pod názvem Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu z dílny Mgr. Marka Česala a Bc. Tomáše Meisera. Z rukou děkanky Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Doc. Jany Coufalové pak finalisté obdrží diplomy a řadu odměn. První desítka umístěných si odnese astronomické dalekohledy věnované firmami Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz) a Dalekohledy Matoušek (www.dalekohledy.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat a mj. také uskutečnit praktická pozorování pod oblohou.

Letošního, již šestého ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 5 890 prací. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 4 211 dětí, ze kterých 53 nejlepších dorazí na pražské finále. Astronomická olympiáda probíhá také v kategorii určené pro 1. a 2. ročník středních škol (čtyřleté studium). Tuto kategorii ve spolupráci zajišťuje Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě (http://planetarium.vsb.cz). Finále proběhlo v Ostravě 22. května a výsledky budou zveřejněny společně se všemi kategoriemi nejpozději 1. 6. 2008 tiskovou zprávou a na webu http://olympiada.astro.cz. Středoškolské kategorie se v prvním kole zúčastnilo 627 studentů, do druhého kola postoupilo 592 a ve finále úlohy řešilo 9. Zejména pro lokální media je zajímavé statistické rozdělení řešitelů podle krajů, viz http://olympiada.astro.cz, v menu vybrat Aktuální ročník a v pravém sloupci si vybrat školní nebo korespondenční kolo a výsledky v jednotlivých kategoriích.

Všichni finalisté obdrží knihy od Nakladatelství Akademie věd ČR Academia www.academia.cz a řadu dalších odměn. Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro finalisty poskytly Společnost Astropis, Hvězdárna v Úpici a pražské Kartografické vydavatelství Žaket www.zaket.cz. Partnerem finále Astronomické olympiády a doprovodného programu jsou Akademie věd České republiky, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Astronomická olympiáda je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A a je připravována ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předepisuje, je vynikající investice.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. V příloze je podrobný program finále obou kategorií. Vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.

Kontakt: Pavel Suchan, Česká astronomická společnost (suchan@astro.cz, 267 103 040, 737 322 815)

Program finále kategorie E-F 6. ročníku Astronomické olympiády 2008/9 pátek 29. května 2009

  • 8.45 - 9.30 Registrace finalistů (Akademie věd, Národní 3, Praha 1)
  • 9.30 - 10.00 Zahájení finále
  • 10.00 - 12.30 Finále Astronomické olympiády
  • 12.30 - 12.45 Závěr finále
  • 12.45 - 15.00 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy
  • 15.00 - 16.00 Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu (astronomické pokusy předvádí Mgr. Marek Česal a Bc. Tomáš Meiser)
  • 16.00 - 16.15 Přestávka
  • 16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Místo konání: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu), místnost 206.

Cenou pro prvních deset umístěných budou dalekohledy od firmy Supra Praha, s.r.o. www.celestron.cz. Odměnu si ale odveze každý finalista.

Program finále kategorie G-H 6. ročníku Astronomické olympiády 2008/9 pátek 29. května 2009

  • 9.15 - 10.00 Registrace finalistů (Štefánikova hvězdárna)
  • 10.00 - 11.00 Finále Astronomické olympiády - 1. část
  • 11.00 - 11.15 Přestávka
  • 11.15 - 13.15 Finále Astronomické olympiády - 2. část
  • 13.15 - 15.00 Přestávka na oběd a na individuální prohlídku centra Prahy
  • 15.00 - 16.00 Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu (astronomické pokusy předvádí Mgr. Marek Česal a Bc. Tomáš Meiser)
  • 16.00 - 16.15 Přestávka
  • 16.15 - 17.30 Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen

Dopolední program finále se koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně www.observatory.cz.

Odpolední část od 15:00 se koná v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu), místnost 206.

Cenou pro první tři umístěné budou dalekohledy od firmy Dalekohledy Matoušek (www.dalekohledy.cz). Odměnu si ale odveze každý finalista.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »