Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  6. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále (výsledky)

6. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále (výsledky)

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 29. května 2009 se v Praze uskutečnilo finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky šestých až devátých tříd základních škol a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. 52 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd řešili úlohy na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 29. května 2009

Výsledky

Kategorie G,H - 6. a 7. ročník ZŠ

  • 1. místo: Eva Miklušová, Gymnázium, Komenského 29, Přerov
  • 2. místo: Jana Řežábková, Gymnázium, Komenského 89, Písek
  • 3. místo: Vojtěch Daniš, Gymnázium, Tomkova 45, Olomouc

Kategorie E,F - 8. a 9. ročník ZŠ

  • 1. místo: Filip Murár, Gymnázium, Masarykovo nám. 9, Třebíč
  • 2. místo: Lukáš Timko, Gymnázium Pierra de Coubertina, Nám. Františka Křižíka 860, Tábor
  • 3. - 4. místo: Anh Vu Le Quy, Gymnázium, Nerudova 7, Cheb Ondřej Theiner, ZŠ Máj I, Chlajna 21, České Budějovice

Kategorie C,D (proběhla v Ostravě 22.5.) - 1. a 2. ročník SŠ

  • 1. místo: Stanislav Fořt, Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor
  • 2. místo: Jana Smutná, Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5
  • 3. místo: Jakub Vošmera, Gymnázium Matyáše Lecha, Brno

Odpoledne čekal na finalisty společný program ve slavnostních prostorách budovy Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1. Byla to ukázka pokusů pod názvem Astronomická kuchařka aneb jak ochutnat kometu z dílny Mgr. Marka Česala a Bc. Tomáše Meisera. Z rukou děkanky Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni doc. Jany Coufalové pak finalisté obdrželi diplomy a řadu odměn. Prvních sedm v každé kategorii si odneslo dalekohledy - od astronomických dalekohledů až po triedry, vše věnováno firmami Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz) a Dalekohledy Matoušek (www.dalekohledy.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. Ve druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat a mj. také uskutečnit praktická pozorování pod oblohou.

Letošního, již šestého ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 5 890 prací. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 4 211 dětí, ze kterých 52 nejlepších dorazilo na pražské finále. Astronomická olympiáda probíhá také v kategorii určené pro 1. a 2. ročník středních škol (čtyřleté studium). Tuto kategorii ve spolupráci zajišťuje Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě (http://planetarium.vsb.cz/). Finále proběhlo v Ostravě 22. května. Středoškolské kategorie se v prvním kole zúčastnilo 627 studentů, do druhého kola postoupilo 592 a ve finále úlohy řešilo 9. Zejména pro lokální media je zajímavé statistické rozdělení řešitelů podle krajů, viz http://olympiada.astro.cz/, v menu vybrat Aktuální ročník a v pravém sloupci si vybrat školní nebo korespondenční kolo a výsledky v jednotlivých kategoriích.

Všichni finalisté obdrželi knihy od Nakladatelství Akademie věd ČR Academia (www.academia.cz) a řadu dalších odměn. Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro finalisty poskytly Společnost Astropis, Hvězdárna v Úpici a pražské Kartografické vydavatelství Žaket (www.zaket.cz). Partnerem finále Astronomické olympiády a doprovodného programu jsou Akademie věd České republiky, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Astronomická olympiáda je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A a je připravována ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost a spolupracující organizace na Astronomickou olympiádu vydávají, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc, než co jim škola nezbytně předepisuje, je vynikající investice.

Vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »