Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Aktuální reportáž z Mezinárodní astronomické olympiády
redakce Vytisknout článek

Aktuální reportáž z Mezinárodní astronomické olympiády

Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Český tým ve složení Michaela Káňová, Tereza Kroupová, Jana Smutná, Jan Fait, Stanislav Fořt a Filip Murár pod vedením RNDr. Tomáše Proseckého a Ing. Jana Kožuška se sešel v pondělí ráno na ruzyňském letišti. I přes tradičně kolabující pondělní pražskou dopravu jsme dorazili nakonec všichni včas. Po vyřízení nezbytných formalit jsme nastoupili do letadla a s mírným zpožděním kvůli mlze v Praze vyrazili směr Treviso.

Cesta vlakem
Cesta vlakem
Během letu byl čas na studium konverzační příručky. V té mě zaujala italská odpověď na přání "Zlom vaz". Prý na to říkají "Ať chcípne vlk". V Trevisu nás uvítalo slunečné počasí a příjemných 20 stupňů. Letiště je asi 30 km od Benátek a využívají ho nízkonákladové aerolinky. Je poměrně skromně zařízeno, svůj účel však plní.

Po vyzvednutí zavazadel jsme se vydali vstříc prvnímu většímu dobrodružství naší cesty - přesunu z Trevisa do 150 km vzdáleného Terstu ve vlastní režii. Nejprve jsme se městským autobusem přesunuli na nádraží. Autobus řezal zatáčky pěkně po italsku, a tak během cesty Filip málem svým kufrem zdemoloval dveře. Dalším napínavým krokem byl nákup jízdenek, ale naštěstí uměla paní na pokladně trochu anglicky, takže jsme se pomocí tužky a papíru domluvili a obešli se dokonce bez vždy připravené konverzační příručky.

Nádraží v Trevisu
Nádraží v Trevisu
Italské vlaky jsou dle našeho pozorování poměrně přesné. Na tabuli svítilo zpoždění pouze u jednoho ze zhruba 15 vlaků. Bohužel právě u toho našeho, a to celých 30 minut. Na nádraží v Terstu na nás již čekal prof. Conrad Böhm z místní univerzity, naskládal nás do taxíků a nechal odvést do ICTP Guesthaus, kde jsme ubytováni.

Po večeři bylo zhruba hodinové setkání vedoucích delegací, po kterém jsme zmoženi po cestě usnuli a děti plny nadšení studovaly. V úterý bylo na programu oficiální zahájení s povinnými proslovy představitelů fyzikálního a astronomického ústavu Terstské univerzity a výboru IAO zakončené slavnostním obědem v nedaleké restauraci. Odpoledne jsme vyslechli přednášku astronomky Francesci Matteucci na téma zrodu a vývoje Mléčné dráhy. Den jsme zakončili neoficiálním zahajovacím ceremoniálem v divadle Tripcovich v centru Terstu. Nejprve vystoupila italská taneční skupina a potom se představily jednotlivé týmy. My jsme se spontánně rozhodli seznámit svět s poklady české literatury a nacvičili recitaci balady "Polednice" od Karla Jaromíra Erbena s doprovodným vysvětlením v angličtině.

Odlet
Odlet
Středa začala pro Honzu Kožuška v nekřesťanských 5:40, kdy mu budík na mobilu signalizoval, že mu za dvacet minut začíná překlad zadání teoretického kola. Ten musí probíhat ráno před začátkem, aby se riziko průniku informací o úlohách ke studentům maximálně snížilo. Až do odvedení studentů do posluchárny v nedaleké univerzitní budově a začátku řešení úloh museli být překladatelé zcela v izolaci od okolního světa. Teprve potom mohli jít na zaslouženou snídani.

Zadání překladu
Zadání překladu
Mezitím se začali "potit" studenti a museli ve vymezených 4 hodinách času vyřešit 5 úloh teoretického kola. Organizátoři připravili zajímavé problémy týkající se například absolutně černé kočky, viditelnosti polárky z rovníku nebo alternativních kosmologických modelů vesmíru.



Start teoretického kola
Start teoretického kola
Odpoledne si pak soutěžící mohli užívat zaslouženého volna, zatímco Tomáš Prosecký v porotě začal mít plné ruce práce s vyhodnocováním prací. Zítra mají soutěžící na programu exkurzi na synchrotron Elletra a večer je čeká pozorovací kolo. Předpověď počasí však není příliš příznivá, tak uvidíme ...



Související odkazy: stránky Astronomické olympiády




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »