Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Aktuální reportáž z Mezinárodní astronomické olympiády
redakce Vytisknout článek

Aktuální reportáž z Mezinárodní astronomické olympiády

Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiádě
Český tým ve složení Michaela Káňová, Tereza Kroupová, Jana Smutná, Jan Fait, Stanislav Fořt a Filip Murár pod vedením RNDr. Tomáše Proseckého a Ing. Jana Kožuška se sešel v pondělí ráno na ruzyňském letišti. I přes tradičně kolabující pondělní pražskou dopravu jsme dorazili nakonec všichni včas. Po vyřízení nezbytných formalit jsme nastoupili do letadla a s mírným zpožděním kvůli mlze v Praze vyrazili směr Treviso.

Cesta vlakem
Cesta vlakem
Během letu byl čas na studium konverzační příručky. V té mě zaujala italská odpověď na přání "Zlom vaz". Prý na to říkají "Ať chcípne vlk". V Trevisu nás uvítalo slunečné počasí a příjemných 20 stupňů. Letiště je asi 30 km od Benátek a využívají ho nízkonákladové aerolinky. Je poměrně skromně zařízeno, svůj účel však plní.

Po vyzvednutí zavazadel jsme se vydali vstříc prvnímu většímu dobrodružství naší cesty - přesunu z Trevisa do 150 km vzdáleného Terstu ve vlastní režii. Nejprve jsme se městským autobusem přesunuli na nádraží. Autobus řezal zatáčky pěkně po italsku, a tak během cesty Filip málem svým kufrem zdemoloval dveře. Dalším napínavým krokem byl nákup jízdenek, ale naštěstí uměla paní na pokladně trochu anglicky, takže jsme se pomocí tužky a papíru domluvili a obešli se dokonce bez vždy připravené konverzační příručky.

Nádraží v Trevisu
Nádraží v Trevisu
Italské vlaky jsou dle našeho pozorování poměrně přesné. Na tabuli svítilo zpoždění pouze u jednoho ze zhruba 15 vlaků. Bohužel právě u toho našeho, a to celých 30 minut. Na nádraží v Terstu na nás již čekal prof. Conrad Böhm z místní univerzity, naskládal nás do taxíků a nechal odvést do ICTP Guesthaus, kde jsme ubytováni.

Po večeři bylo zhruba hodinové setkání vedoucích delegací, po kterém jsme zmoženi po cestě usnuli a děti plny nadšení studovaly. V úterý bylo na programu oficiální zahájení s povinnými proslovy představitelů fyzikálního a astronomického ústavu Terstské univerzity a výboru IAO zakončené slavnostním obědem v nedaleké restauraci. Odpoledne jsme vyslechli přednášku astronomky Francesci Matteucci na téma zrodu a vývoje Mléčné dráhy. Den jsme zakončili neoficiálním zahajovacím ceremoniálem v divadle Tripcovich v centru Terstu. Nejprve vystoupila italská taneční skupina a potom se představily jednotlivé týmy. My jsme se spontánně rozhodli seznámit svět s poklady české literatury a nacvičili recitaci balady "Polednice" od Karla Jaromíra Erbena s doprovodným vysvětlením v angličtině.

Odlet
Odlet
Středa začala pro Honzu Kožuška v nekřesťanských 5:40, kdy mu budík na mobilu signalizoval, že mu za dvacet minut začíná překlad zadání teoretického kola. Ten musí probíhat ráno před začátkem, aby se riziko průniku informací o úlohách ke studentům maximálně snížilo. Až do odvedení studentů do posluchárny v nedaleké univerzitní budově a začátku řešení úloh museli být překladatelé zcela v izolaci od okolního světa. Teprve potom mohli jít na zaslouženou snídani.

Zadání překladu
Zadání překladu
Mezitím se začali "potit" studenti a museli ve vymezených 4 hodinách času vyřešit 5 úloh teoretického kola. Organizátoři připravili zajímavé problémy týkající se například absolutně černé kočky, viditelnosti polárky z rovníku nebo alternativních kosmologických modelů vesmíru.



Start teoretického kola
Start teoretického kola
Odpoledne si pak soutěžící mohli užívat zaslouženého volna, zatímco Tomáš Prosecký v porotě začal mít plné ruce práce s vyhodnocováním prací. Zítra mají soutěžící na programu exkurzi na synchrotron Elletra a večer je čeká pozorovací kolo. Předpověď počasí však není příliš příznivá, tak uvidíme ...



Související odkazy: stránky Astronomické olympiády




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »