Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomicko-kosmonautický tábor: Ohlédnutí i pozvánka

Astronomicko-kosmonautický tábor: Ohlédnutí i pozvánka

Mladí účastníci tábora před nočním pozorováním.
Mladí účastníci tábora před nočním pozorováním.
Na konci prázdnin roku 2009 se uskutečnil astronomicko-kosmonautický tábor v Říčkách v Orlických horách. Ohlédnutí za tímto specifickým táborem je zároveň nabídkou pro děti a mládež na nadcházející ročník. Z následujícího článku si totiž můžete udělat představu, jak takový tábor vypadá, a jestli byste se jej nechtěli zúčastnit či přihlásit tam vaše ratolesti.

V závěru prázdnin se uskutečnil desetidenní "tábor" pro starší děti, zaměřený na astronomii a kosmonautiku. Základna v Říčkách v Orlických horách poskytla ubytování a zázemí pro čtyři vedoucí a 24 dětí. Víc dětí jsme ani nechtěli, mnohem lépe se pracuje s malou skupinkou a pro pozorování s dalekohledy to platí dvojnásob. K potěše většiny účastníků jsme z programu vyloučili i takové klasické věci, jakými jsou rozcvičky nebo bodování úklidu.

Věra Bartáková při astronomické osvětě.
Věra Bartáková při astronomické osvětě.
Program tábora se dělil na dvě části. Jednou byly obvyklé táborové hry a druhou vzdělávací bloky. Vzdělávací část byla zaměřena astronomii a kosmonautiku. Tato část programu se neodehrávala formou pasivního poslechu přednášek. Šlo nám o to, aby děti poznatky vstřebaly formou her, názorných ukázek, soutěží a jiných aktivit. Několika krátkým prezentacím, většinou doplněným o promítání, jsme se přesto nevyhnuli.

Z astronomie se děti dozvěděly něco o její historii, co jsou hvězdy, jaká je naše sluneční soustava, jak a co pozorují amatéři a jaká je současná profesionální astronomie. Nezapomněli jsme ani na světelné znečištění. Před prvním pozorováním jsme věnovali jeden blok orientaci na obloze, což byl pro mnohé tvrdší oříšek. Ani poznávání souhvězdí nebylo pro některé děti jednoduché, když někteří dlouho nemohli například pochopit, "kde že je ta Labuť." Přesto se dá říci, že téměř všechny děti na konci tábora zvládly pojmenovat většinu viditelných souhvězdí.

Noční pozorování.
Noční pozorování.
Děti se seznámily také s jednotlivými typy dalekohledů, montáží a zásadami při pozorování. Zároveň jsme účastníkům vysvětlili, proč a jak si mají vést pozorovací deník. Promítaly se snímky mlhovin, hvězdokup, galaxií, komet a meteorů, doplněné o výklad. Nejzajímavější byla dvě 3D promítání, první složené ze snímků nebeských objektů a kosmických těles, při druhém jsme se pohybovali po povrchu Marsu.

Počasí nám vcelku přálo, povedla se tři větší pozorování. Kromě sledování mlhovin, galaxií a hvězdokup dalekohledy se děti snažily kreslit Jupiter s měsíci, Měsíc, odhadovat hvězdnou velikost některých objektů a soutěžilo se v pozorování meteorů a družic.

V kosmonautické části jsme prošli základní historií dobývání vesmíru. Začali jsme u rakety V2, seznámili se s nejslavnějšími jmény, technikou a milníky a skončili zmínkou o budoucnosti kosmonautiky. U dětí měl velký úspěch čtyřdílný hraný dokument Dobývání vesmíru. O poledním klidu si mnoho zájemců slepovalo papírové modely kosmických sond, družic a pilotovaných lodí, které vycházely v minulosti v časopise ABC.

Vystřelení rakety modelářského klubu Letostroj Letovice.
Vystřelení rakety modelářského klubu Letostroj Letovice.
Velkou podívanou nám připravili modeláři raketo-modelářského klubu Letostroj Letovice. Na rozlehlé louce povídali o raketových modelech a soutěžních kategoriích. Dotazů od obecenstva bylo mnoho, kromě našeho tábora se totiž na ně přišlo podívat i několik místních občanů. Modeláři vypustili velký počet raket různých kategorií a velikostí, z nichž ta největší měla asi dva metry. Mohli jsme se také pokochat krásným soutěžním modelem, věrnou kopií evropské rakety Ariane 1. Ten ovšem nelétal. Některé vystřelené modely si děti mohly ponechat.

Den po modelářích přijel na návštěvu Milan Halousek z České kosmické kanceláře a vyprávěl dětem o životě v kosmu a také o projektech, které se pořádají pro jejich vrstevníky.

Tečkou za letošním A-K táborem byla jakási prezentace toho nejzajímavějšího, co jsme na táboře zažili, včetně promítání fotografií. Byla pořádaná pro rodiče, kteří si přijeli pro své ratolesti, a končila společným obědem.

Důležitým aspektem astronomicko-kosmonautického tábora bylo děti nejen nadchnout pro vesmír nebo kosmonautiku, ale podchytit vážné zájemce o tyto obory, být s nimi v kontaktu a vést i směrovat je v jejich zájmu. A několik takových se našlo.

Na táboře jsme měli k dispozici šest triedrů a šest větších dalekohledů, z toho dva refraktory a čtyři reflektory na všech běžných montážích. PC, dataprojektor a rozměrné promítací plátno byly samozřejmostí.

Na závěr je třeba poděkovat našim sponzorům, Janu Zahajskému, majiteli firmy Supra Praha za věnování roztomilého, funkčního, začátečnického a upomínkového reflektoru Celestron. Velký dík patří Janě Kotrčové a šéfovi kladenské firmy BMTech za věnování data-projektoru, bez kterého bychom se na táboře neobešli. Děkujeme také Pavlu Suchanovi z Astronomického ústavu Akademie věd za podporu a materiály a Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích za zapůjčení triedrů. Velký dík patří především našim vedoucím, bez kterých by se tento povedený "tábor" neuskutečnil. Tábor proběhl ve spolupráci s Českou astronomickou společností.

Doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie z tábora
[2] Nabídka astronomicko-kosmonautického tábora 2010




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »