Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové staví největší sluneční dalekohled

Astronomové staví největší sluneční dalekohled

Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji. Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale
Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji.
Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale
Připojený obrázek zachycuje staveniště nové sluneční observatoře na vrcholu Haleakala Crater (Maui, Havajské ostrovy), která by měla být uvedena do provozu v roce 2019. Hlavní zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 4 metry. Stane se tak největším slunečním teleskopem na světě.

Dalekohled ponese jméno senátora Daniela K. Inouye. Jeho celý název bude Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST). Bude schopen rozlišit útvary menší než 0,03 obloukové vteřiny, což odpovídá 20 až 70 km na povrchu Slunce. K dosažením tak úžasného rozlišení bude dalekohled využívat nejnovější technologie adaptivní optiky k odstranění vad obrazu v důsledku atmosférických turbulencí. K tomu bude sloužit počítačem řízená deformace optické plochy dalekohledu.

Nejmenší útvary, které na povrchu Slunce vidíme ve velkých amatérských dalekohledech, jsou sluneční granule – bubliny horkého plynu vystupující na povrch ze slunečního nitra. Každá z nich má průměr přibližně 1500 km. Dalekohled DKIST bude schopen rozlišit útvary 60krát menší.

Největším současným slunečním dalekohled je McMath-Pierce Solar Telescope, který je vybaven objektivem o průměru 1,6 metru. Pracuje od roku 1962 na Kitt Peak v Arizoně.

Dalekohled DKIST bude zaměřen na tři klíčové oblasti výzkumu: jaká je podstata slunečního magnetismu; jak magnetismus ovládá Slunce; jak můžeme modelovat a předpovídat měnící se výkon Slunce, který ovlivňuje Zemi? Sluneční dalekohled DKIST bude jako první teleskop schopen zobrazit a přímo studovat malé magnetické struktury, což astronomům pomůže pochopit, jak proměnlivost množství slunečního záření může vést ke klimatickým změnám na Zemi.

Schéma chystaného největšího slunečního dalekohledu na Havaji Autor: National Solar Observatory / L. Phelps
Schéma chystaného největšího slunečního dalekohledu na Havaji
Autor: National Solar Observatory / L. Phelps
Nový pozemní sluneční dalekohled bude mít i výrazně lepší časové rozlišení – jednotlivé snímky bude pořizovat co 3 sekundy. Pro porovnání: kosmický dalekohled NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) pořizuje snímky každých 10 sekund na osmi vlnových délkách. Dvojice slunečních sond STEREO snímají Slunce co 3 minuty a známá sonda SOHO (Solar Heliospheric Observatory) jednou za 12 minut. Schopnost častěji pořizovat jednotlivé snímky pomůže rozlišit rychle se vyvíjející struktury na povrchu Slunce a ve spodních vrstvách jeho atmosféry, a to na mnoha vlnových délkách od blízkého ultrafialového přes viditelné až po daleké infračervené záření díky nezvykle čistému a suchému ovzduší, které panuje v této nadmořské výšce.

Dalekohled Daniel K. Inouye Solar Telescope (dříve označovaný ATST – Advanced Technology Solar Telescope) je budován konsorciem firem pod vedením National Solar Observatory a zahrnuje University of Chicago, New Jersey Institute of Technology, University of Hawaii, High Altitude Observatory, NASA, U.S. Air Force a další.

Zdroj: phys.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související články:
Největší sluneční dalekohled
Ještě jeden největší sluneční dalekohled




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »