Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové staví největší sluneční dalekohled

Astronomové staví největší sluneční dalekohled

Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji. Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale
Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji.
Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale
Připojený obrázek zachycuje staveniště nové sluneční observatoře na vrcholu Haleakala Crater (Maui, Havajské ostrovy), která by měla být uvedena do provozu v roce 2019. Hlavní zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 4 metry. Stane se tak největším slunečním teleskopem na světě.

Dalekohled ponese jméno senátora Daniela K. Inouye. Jeho celý název bude Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST). Bude schopen rozlišit útvary menší než 0,03 obloukové vteřiny, což odpovídá 20 až 70 km na povrchu Slunce. K dosažením tak úžasného rozlišení bude dalekohled využívat nejnovější technologie adaptivní optiky k odstranění vad obrazu v důsledku atmosférických turbulencí. K tomu bude sloužit počítačem řízená deformace optické plochy dalekohledu.

Nejmenší útvary, které na povrchu Slunce vidíme ve velkých amatérských dalekohledech, jsou sluneční granule – bubliny horkého plynu vystupující na povrch ze slunečního nitra. Každá z nich má průměr přibližně 1500 km. Dalekohled DKIST bude schopen rozlišit útvary 60krát menší.

Největším současným slunečním dalekohled je McMath-Pierce Solar Telescope, který je vybaven objektivem o průměru 1,6 metru. Pracuje od roku 1962 na Kitt Peak v Arizoně.

Dalekohled DKIST bude zaměřen na tři klíčové oblasti výzkumu: jaká je podstata slunečního magnetismu; jak magnetismus ovládá Slunce; jak můžeme modelovat a předpovídat měnící se výkon Slunce, který ovlivňuje Zemi? Sluneční dalekohled DKIST bude jako první teleskop schopen zobrazit a přímo studovat malé magnetické struktury, což astronomům pomůže pochopit, jak proměnlivost množství slunečního záření může vést ke klimatickým změnám na Zemi.

Schéma chystaného největšího slunečního dalekohledu na Havaji Autor: National Solar Observatory / L. Phelps
Schéma chystaného největšího slunečního dalekohledu na Havaji
Autor: National Solar Observatory / L. Phelps
Nový pozemní sluneční dalekohled bude mít i výrazně lepší časové rozlišení – jednotlivé snímky bude pořizovat co 3 sekundy. Pro porovnání: kosmický dalekohled NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) pořizuje snímky každých 10 sekund na osmi vlnových délkách. Dvojice slunečních sond STEREO snímají Slunce co 3 minuty a známá sonda SOHO (Solar Heliospheric Observatory) jednou za 12 minut. Schopnost častěji pořizovat jednotlivé snímky pomůže rozlišit rychle se vyvíjející struktury na povrchu Slunce a ve spodních vrstvách jeho atmosféry, a to na mnoha vlnových délkách od blízkého ultrafialového přes viditelné až po daleké infračervené záření díky nezvykle čistému a suchému ovzduší, které panuje v této nadmořské výšce.

Dalekohled Daniel K. Inouye Solar Telescope (dříve označovaný ATST – Advanced Technology Solar Telescope) je budován konsorciem firem pod vedením National Solar Observatory a zahrnuje University of Chicago, New Jersey Institute of Technology, University of Hawaii, High Altitude Observatory, NASA, U.S. Air Force a další.

Zdroj: phys.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související články:
Největší sluneční dalekohled
Ještě jeden největší sluneční dalekohled




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »