Titulní strana Atheny 23/2008Na začátku října 2008 vyšlo nové, 23. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete informace o letošní expedici LEPEX 2008 a pozorování Perseid. Dále na čtenáře čeká kompletní přepis diskuze s americkým astronautem Eugenem Cernanem či zajímavý úkol evropské sondy Rosetta. Na závěr se dozvíte jaké bylo počasí na Vsetíně za poslední dva kvartály. Nesmíme ale zapomenout ani na program Světového kosmického týdne a již tradiční přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet.
Obsah čísla je následující:
Perseidy 2008
Expedice LEPEX 2008
Jeden den s Eugenem Cernanem
Budoucnost výzkumu kosmickými sondami VIII
Kosmonautika XXV - První úkol pro Rosettu
Počasí ve Vsetíně na jaře 2008
Počasí ve Vsetíně v létě 2008
Světový kosmický týden 2008
Výsledek soutěže "Pojmenujte dalekohled"
Co se děje ... + informace o pozorovatelných kometách v dalším čtvrtletí
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé