Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna trhla v roce 2019 rekord a poodhaluje budoucnost roku 2020

Brněnská hvězdárna trhla v roce 2019 rekord a poodhaluje budoucnost roku 2020

Právě skončený rok 2019 byl pro Hvězdárnu a planetárium Brno rekordní: celkem ji navštívilo neuvěřitelných 169 877 návštěvníků. Každý z 21 pracovníků bez rozdílu své profese se tak v průměru věnoval 8 089 návštěvníkům, kteří zhlédli jeden z 1 735 pořadů či představení. Jenže to všechno je už minulost, co chystá tento kosmický přístav uprostřed Brna pro rok 2020?

„V říjnu 2019 oslavila brněnská hvězdárna už 65 let své existence. Stejně jako samotné Brno prošla i ona za tu dobu obrovskou proměnou. Díky rozsáhlé rekonstrukci se z ní v posledních deseti letech stalo moderní multivizuální centrum světové úrovně, které spojuje poznatky z vědy a umění a umí je srozumitelnou a zároveň velmi přitažlivou formou předávat malým i velkým zájemcům o vesmír ve všech jeho podobách. Jsem velmi ráda, že to potvrzuje i letošní skvělá bilance počtu akcí, a především jejich návštěvníků. Do roku 2020 hvězdárně přeji, aby stále byla jednou ze zdejších dominant, v níž se Brňané i turisté setkávají s vědou v její současné, ale už i budoucí podobě,“ uvedla Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

„Samozřejmě, že to není o číslech, ale i tak téměř 170 tisíc návštěvníků překvapilo i mne osobně. Když se podívám do svých záznamů, těžko říci, který počin z roku 2019 můžeme považovat za nejlepší… Dny jihomoravské kosmonautiky? Nebo největší evropskou přehlídku filmů pro digitální planetária, náš obří lunalón, festival vědy, světovou premiéru 3D představení Příběh nekonečných poutníků či snad prosincový stroj času? Byla to neuvěřitelná jízda. Avšak mohu se osobně zaručit, že podobné vědecko-fantastické zázraky chystáme i v roce počínajícím,“ dodal. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky

Rok 2019 v číslech

  • Počet návštěvníků: 169 877
  • Počet pořadů: 1735
  • Počet premiér: 6
  • Počet zaměstnanců: 21
  • Jak bylo otevřeno: 7 dní v týdnu
  • Nejnavštěvovanější pořad pro školy: Planety – Cesta Sluneční soustavou (16 500 dětí)
  • Nejnavštěvovanější pořad pro veřejnost: Příběh nekonečných poutníků (11 171 návštěvníků)
  • Mimořádná událost: 3. prosince 2019 přišel 4miliontý návštěvník, žák Marek ze ZŠ Úvoz Brno

Změnit můžeme jen budoucnost: rok 2020

Trvalým středobodem většiny aktivit Hvězdárny a planetária Brno zůstává sál digitária, který je úžasným zařízením na vizualizaci nejrůznějších přírodovědných jevů. V roce 2020 navíc zrealizujeme několik dalších projektů, jež naplní představu Hvězdárny a planetária Brno jako jedné z vůdčích institucí na poli popularizace vědy a techniky nadregionálního významu.

Hned v únoru 2020 uvedeme dvě premiéry: Zrození planety Země 2D z produkce americké společnosti Spitz, jež mimo jiné obdrželo hlavní cenu Mezinárodní konference vysoce výkonné výpočetní techniky, síťování, ukládání a analýzy dat za vizualizaci fotosyntézy. Z vlastní produkce pak přijde Vesmír 3D, který v jedinečné, stereoskopické podobě představí naši Galaxii, hvězdný ostrov v rozlehlé pustině okolního čtyřrozměrného světa.

Brno je rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. Březnové Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky jsou kombinací akcí pro veřejnost, nadšence, odborníky i businessmany. Součástí bude soutěž picoBalloon Challenge 2020 a výstava Brno ve vesmíru, která si odbude lednovou premiéru na půdě Senátu parlamentu České republiky.

Hned v dubnu bude Hvězdárna a planetárium Brno hlavním garantem mezinárodní soutěže v mapování městské přírody s pomocí mobilní aplikace iNaturalist, do které se ale zapojí celá řada dalších populárně-vědeckých institucí ve městě Brně.

Letní happening oslavující existenci našeho Měsíce – formou světelných instalací – samozřejmě proběhne i v roce 2020. Cílem je nabídnout zajímavý zážitek, který bude pro někoho meditací, pro jiného příležitostí pro odpočinek nebo zamyšlení. A ano, bude i lunalón, který navíc doplní další nasvětlené objekty.

No a pak přijde BRNO 360 – jeden z největších projektů, do kterého se tým hvězdárny pustil. Jádrem je stejnojmenné představení digitária, ve kterém bude rodné město představeno z netradičních úhlů pohledu. To pak doplní publikace typu „Už vím proč!“, v níž se Brňáci dozvědí, jak vypadá technologický život Brna. K tomu bude uspořádána odborná konference na téma „Co kdyby?“, během níž bude demonstrována křehkost stability našeho půlmilionového města.

Kromě obsahu se ale bude měnit i forma Hvězdárny a planetária Brno.

I když je tzv. mobilní planetárium (tj. digitální planetárium s nafukovací projekční plochou) kvalitativně horší než to klasické kamenné, je příslibem výrazného rozšíření programové nabídky Hvězdárny a planetária Brno. Využijeme jej coby „atrakci“ na akcích města Brna nebo Jihomoravského kraje a současně realizujme jednodenní „výsadky“ do různých brněnských městských částí, resp. moravských měst. Nafukovacího planetária se návštěvníci dočkají už na jaře.

Ve spolupráci s Technickými sítěmi města Brna a dodavateli těchto technologií budeme rozvíjet a také propagovat biodynamické osvětlení, které v průběhu noci mění jas a teplotu chromatičnosti. V průběhu roku 2020 navrhneme a začneme realizovat instalaci takových lamp v prostoru parku Kraví hory.

V této souvislosti můžeme prozradit, že Hvězdárna a planetárium Brno usiluje o jednu z hlavních rolí v diskuzi o ukončení střídání letního a středoevropského času a také snižování světelného znečištění. Můžeme být nejen moderátory, ale také ovlivňovat veřejnou diskuzi. Jedním z cílů je prosadit tématiku zdraví škodlivého světla jako jednu z hlavních během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2022.

Chceme se nadále systematicky angažovat v připomínkách významných osobností vědy a techniky spojených s městem Brnem, zejména Kurta Gödela, Ernsta Macha, Gregora Mendela a Vladimíra Remka. V roce 2020 podpoříme konferenci Tribute to Kurt Gödel, vznik mapy Kurt@Brno#vy a přípravu celovečerního dokumentu REMEK.cz. Hvězdárna a planetárium Brno bude za město Brno také hlavním garantem akcí připomínajících 200. výročí narození Gregora Mendela

No a to nejbláznivější? Není nereálné sestavit a následně vypustit malou umělou družici! Projekt BRNOsat se pomalu rozjíždí a v roce 2020 se z říše pohádek přesune do říše lidí. Vznikne testovací model a budou vybrány vědecké experimenty navržené brněnskými vysokoškoláky.

Nevěříte?

Pak sledujte www.hvezdarna.cz, Facebook @hvezdarna.brno nebo Instagram #brnoplanetarium  anebo prostě choďte na Kraví horu a přesvědčte se na vlastní oči.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »