Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Františka Nušla za rok 2016 prof. Zdeňkovi Mikuláškovi

Cena Františka Nušla za rok 2016 prof. Zdeňkovi Mikuláškovi

Profesor Zdeněk Mikulášek - leureát Nušlovy ceny ČAS za rok 2016.
Autor: ÚTFA PřF Brno.

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2016 prof. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a to zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd.  Slavnostní  předání  ceny  proběhne  v  úterý 13. 12. 2016  v  17:00  v  budově  Akademie  věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 230 z 12. 12. 2016

Nušlova cena

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v roce 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny. Více o Nušlově ceně a jejích držitelích.

O leureátovi

Prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., v současné době profesor teoretické fyziky a astrofyziky, se narodil 15. května 1947.  Vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě MU v Brně v letech 1965-1970 a po promoci působil nejprve jako asistent v oboru fyzika na VUT v Brně a v letech 1972-1990 jako odborný pracovník na Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně. V roce 1980 obhájil kandidátskou práci v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově na základě disertace „Studium pekuliární hvězdy CQ UMa“ a o rok později získal akademický titul RNDr. na Karlově univerzitě v Praze. Hned po převratu byl na základě výběrového řízení jmenován ředitelem Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, kterou neobyčejně povznesl na významné osvětové, ale i odborné astronomické zařízení. Již od roce 1995 však začal souběžně přednášet jako odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU astronomii  a astrofyziku. V roce 2001 se na MU habilitoval na základě práce „Úvod do fyziky hvězd a hvězdných soustav“. V roce 2012 byl jmenován profesorem. Ve své vědecké práci se věnoval zejména výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytovým proměnným hvězdám a studiu změn astroklimatu. Jako dlouholetý garant astronomické a astrofyzikální výuky v rámci studijního programu Fyzika na přírodovědecké fakultě MU se stal autorem řady kurzů a skript napsaných velmi moderně a pro studenty atraktivně, což vedlo k vysokému nárůstu studentů astronomie a astrofyziky na MU. Před jeho příchodem totiž subkatedra astronomie skomírala. Od roce 2002 byl hlavním řešitelem řady projektů Grantové agentury ČR, školitelem bakalářských, magisterských i doktorských studentů a od r. 2009 je předsedou komise pro státní rigorózní zkoušky na Přírodovědecké fakultě MU. Působí také jako oponent a člen atestačních komisí na ostatních českých i slovenských astronomických institucích. Je členem Mezinárodní astronomické unie i České astronomické společnosti.

Jeho druhou profesí je pěstování vážné hudby. V roce 1994 založil a až dosud je uměleckým vedoucím hudebního souboru Komorní dechová harmonie Brno, jež nezřídka vystupuje i na národních či mezinárodních astronomických akcích.

Prof. Mikulášek publikoval od r. 1969 do současnosti podle databáze ADS 155 vědeckých prací, které až dosud získaly 595 citací, tj. 3,8 citace na práci. Jeho Hirschův index H = 14. V řadě prací je prvním autorem a týmy, které se na publikacích podílejí, jsou často výrazně mezinárodní, tj. jeho spoluautory jsou slovenští, němečtí, čínští, ruští, italští, japonští, chorvatští, turečtí aj. astronomové. Brněnské univerzitní pracoviště se tak stalo významným současným českým vědeckým centrem, jak o tom svědčí i mezinárodní konference pořádané v Brně nebo brněnskými astronomy organizované např. v Litomyšli. Seznam všech prací najdete rozšířeném tiskovém prohlášení.

Významný popularizátor astronomie

Prof. Mikulášek se rovněž významně zasloužil o popularizaci astronomie. Je jediným žijícím spoluautorem českého unikátu knihy „tří Zdeňků: „Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru“ vydané nakl. Svoboda v roce 1988 v rekordním nákladu 135 tis. výtisků. Je však také oblíbeným řečníkem na veřejných přednáškách i astronomických konferencích, který dokáže doslova uhranout své posluchače originálními způsoby, jak jim přiblížit astrofyzikální tématiku. Právem také získal v roce 2008 cenu ČAS „Littera astronomica“. Od roku 2000 nese jeho jméno planetka číslo 11124.

Prof. Mikulášek je příkladem badatele se širokým rozhledem, který mohl uplatnit naplno své vědecké, pedagogické a řídící schopnosti teprve od svých 43 let. Stále pracuje na plný úvazek a stal se významnou postavou naší současné astronomie.

Přijďte na slavnostní předání a leureátovu přednášku!

Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská přednáška proběhnou v úterý 13. 12. 2016 od 17:00 v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, sál 206. Cenu předá předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.h.c. Laudatio přednese čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar, CSc. Laureát Nušlovy ceny za rok 2016 prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. přednese  laureátskou  přednášku na  téma  „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. 

kontakt a další informace

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Leureát Nušlovy ceny ČAS za rok 2016
Email: mikulas@physics.muni.cz
Tel: 549 495 880

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Prof. Zdeněk Mikulášek na webu Masarykovy univerzity
[2] Tisková prohlášení ČAS
[3] Cena Františka Nušla



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Nušlova cena, Tiskové prohlášení, Ocenění


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »