Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Littera Astronomica za rok 2020

Cena Littera Astronomica za rok 2020

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2020 Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy za populárně naučnou astronomickou literaturu, tištěnou i elektronickou. Tiskové prohlášení ČAS č. 267.

Právě dnes bychom se za běžné situace setkali v Havlíčkově Brodě. Slavnostní předání ceny tradičně probíhá na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také probíhá laureátská přednáška. Laureát zde přebírá cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky (letos již 30.) Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara. To však letos nebude možné z důvodů epidemické situace s COVID-19. Náhoda tomu chtěla, že laureát je místní rodák. Ale ani to nezlomí současná protiepidemická opatření. 

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy,  RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., z  Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc., z Akademie věd ČR, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., z ČVUT,  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno,  František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí, Mgr. Jana Olivová z Akademického bulletinu (Akademie věd), manželé Hadravovi z Akademie věd, Jindřich Suchánek z TV Noe, Lukáš Grygar a Dr. Peter Zamarovský z ČVUT.

Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Doc. Mgr. Michal  Švanda, Ph.D.

Michal Švanda se narodil 13. 8. 1980 v Havlíčkově Brodě, a vyrůstal nedaleko ve Ždírci nad Doubravou. Je zaměstnán ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a na Astronomickém ústavu MFF UK v Praze. V roce 2012 získal ocenění Astronomického ústavu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky - Prémii Jana Friče. V roce 2014 obdržel Cenu Akademie věd pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce - za práci v oboru helioseismologie. V roce 2016 byl oceněn Cenou předsedy AV ČR a Nadačního fondu Neuron za významný přínos v popularizaci astronomie.

Michal Švanda začal publikovat své první články ve druhé polovině 90. let ve zpravodaji Amatérské přehlídky oblohy „Bílý trpaslík“ (později byl několik let i editorem a sazečem). Aktivně přispíval na web Instantních astronomických novin a v současné době píše populární články do časopisů Astropis (byl také členem redakční rady) a Tajemství vesmíru. Od roku 2014 zahájil unikátní projekt pravidelné popularizace vědeckých výsledků pracovníků Astronomického ústavu AV ČR, který do současnosti dosáhl neuvěřitelných 174 pokračování. I když hlavním oborem vědecké práce doc. Švandy je sluneční fyzika, jeho široká erudice pokrývá veškerou současnou astronomii a astrofyziku. Z tohoto záběru vychází i jeho úspěšná pedagogická činnost na Astronomickém ústavu MFF UK, kde přednáší sluneční a plazmovou fyziku a vede studentské práce.

Je autorem dvou populárně naučných knih (Slunce a Slunce dalekohledem, Aventinum, 2012) a spoluautorem revidovaného vydání knihy Planety (Aventinum, 2014). Každoročně přednáší v českých hvězdárnách a planetáriích a v astronomických kroužcích. Úspěšně vystupuje také v rozhlase a televizi.

Výše uvedené plně dokládá, že Michal Švanda je vhodným kandidátem na udělení ceny Littera astronomica pro rok 2020. Proto Výkonný výbor České astronomické společnosti, v souladu se statutem ceny, udělil Michalu Švandovi cenu Littera Astronomica 2020.

A když už v Havlíčkově Brodě předání ceny zatím nemůže proběhnout, máme tu zdravici ředitelky Podzimního knižního veletrhu PhDr. Markéty Hejkalové: "Gratuluji Michalu Švandovi k udělení ceny Littera Astronomica. Cena patří k Podzimnímu knižnímu veletrhu již od začátku tohoto tisíciletí, velmi si toho vážím a doufám, že po letošní neplánované a nečekané přestávce k němu bude patřit dál, ještě dalších tisíc let, což je jen zlomek nekonečného vesmírného času. Považovala bych si za velkou čest, kdybych Michalu Švandovi mohla k letošní ceně Littera Astronomica poblahopřát na příštím, 31. Podzimním knižním veletrhu - 15. října 2021 v Havlíčkově Brodě."

Kontakt na laureáta:

e-mail: michal@astronomie.cz, mobil 605 577 166

Odkazy:

Michal Švanda - seriál Astronomického ústavu AV ČR Na čem pracujeme - http://www.asu.cas.cz/cz/veda-a-vyzkum/na-cem-pracujeme

Michal Švanda o popularizaci vědy -  http://www.asu.cas.cz/~svanda/zdravice.mp4

 

Pavel Suchan – tiskový tajemník České astronomické společnosti

Tisková zpráva ke stažení v PDF a DOC.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Littera astronomica, Michal Švanda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »