Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Littera Astronomica za rok 2020

Cena Littera Astronomica za rok 2020

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D.

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2020 Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy za populárně naučnou astronomickou literaturu, tištěnou i elektronickou. Tiskové prohlášení ČAS č. 267.

Právě dnes bychom se za běžné situace setkali v Havlíčkově Brodě. Slavnostní předání ceny tradičně probíhá na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také probíhá laureátská přednáška. Laureát zde přebírá cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky (letos již 30.) Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara. To však letos nebude možné z důvodů epidemické situace s COVID-19. Náhoda tomu chtěla, že laureát je místní rodák. Ale ani to nezlomí současná protiepidemická opatření. 

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy,  RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., z  Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc., z Akademie věd ČR, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., z ČVUT,  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno,  František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí, Mgr. Jana Olivová z Akademického bulletinu (Akademie věd), manželé Hadravovi z Akademie věd, Jindřich Suchánek z TV Noe, Lukáš Grygar a Dr. Peter Zamarovský z ČVUT.

Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Doc. Mgr. Michal  Švanda, Ph.D.

Michal Švanda se narodil 13. 8. 1980 v Havlíčkově Brodě, a vyrůstal nedaleko ve Ždírci nad Doubravou. Je zaměstnán ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a na Astronomickém ústavu MFF UK v Praze. V roce 2012 získal ocenění Astronomického ústavu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky - Prémii Jana Friče. V roce 2014 obdržel Cenu Akademie věd pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce - za práci v oboru helioseismologie. V roce 2016 byl oceněn Cenou předsedy AV ČR a Nadačního fondu Neuron za významný přínos v popularizaci astronomie.

Michal Švanda začal publikovat své první články ve druhé polovině 90. let ve zpravodaji Amatérské přehlídky oblohy „Bílý trpaslík“ (později byl několik let i editorem a sazečem). Aktivně přispíval na web Instantních astronomických novin a v současné době píše populární články do časopisů Astropis (byl také členem redakční rady) a Tajemství vesmíru. Od roku 2014 zahájil unikátní projekt pravidelné popularizace vědeckých výsledků pracovníků Astronomického ústavu AV ČR, který do současnosti dosáhl neuvěřitelných 174 pokračování. I když hlavním oborem vědecké práce doc. Švandy je sluneční fyzika, jeho široká erudice pokrývá veškerou současnou astronomii a astrofyziku. Z tohoto záběru vychází i jeho úspěšná pedagogická činnost na Astronomickém ústavu MFF UK, kde přednáší sluneční a plazmovou fyziku a vede studentské práce.

Je autorem dvou populárně naučných knih (Slunce a Slunce dalekohledem, Aventinum, 2012) a spoluautorem revidovaného vydání knihy Planety (Aventinum, 2014). Každoročně přednáší v českých hvězdárnách a planetáriích a v astronomických kroužcích. Úspěšně vystupuje také v rozhlase a televizi.

Výše uvedené plně dokládá, že Michal Švanda je vhodným kandidátem na udělení ceny Littera astronomica pro rok 2020. Proto Výkonný výbor České astronomické společnosti, v souladu se statutem ceny, udělil Michalu Švandovi cenu Littera Astronomica 2020.

A když už v Havlíčkově Brodě předání ceny zatím nemůže proběhnout, máme tu zdravici ředitelky Podzimního knižního veletrhu PhDr. Markéty Hejkalové: "Gratuluji Michalu Švandovi k udělení ceny Littera Astronomica. Cena patří k Podzimnímu knižnímu veletrhu již od začátku tohoto tisíciletí, velmi si toho vážím a doufám, že po letošní neplánované a nečekané přestávce k němu bude patřit dál, ještě dalších tisíc let, což je jen zlomek nekonečného vesmírného času. Považovala bych si za velkou čest, kdybych Michalu Švandovi mohla k letošní ceně Littera Astronomica poblahopřát na příštím, 31. Podzimním knižním veletrhu - 15. října 2021 v Havlíčkově Brodě."

Kontakt na laureáta:

e-mail: michal@astronomie.cz, mobil 605 577 166

Odkazy:

Michal Švanda - seriál Astronomického ústavu AV ČR Na čem pracujeme - http://www.asu.cas.cz/cz/veda-a-vyzkum/na-cem-pracujeme

Michal Švanda o popularizaci vědy -  http://www.asu.cas.cz/~svanda/zdravice.mp4

 

Pavel Suchan – tiskový tajemník České astronomické společnosti

Tisková zpráva ke stažení v PDF a DOC.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Littera astronomica, Michal Švanda


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »