Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cenu Zdeňka Kvíze za rok 2014 získal Jakub Černý

Cenu Zdeňka Kvíze za rok 2014 získal Jakub Černý

Jiří Černý přebírá Cenu Zdeňka Kvíze Autor: Sylvie Gorková
Jiří Černý přebírá Cenu Zdeňka Kvíze
Autor: Sylvie Gorková
Každé dva roky uděluje Česká astronomická společnost za významnou činnost v oborech meziplanetární hmoty, proměnných hvězd či popularizaci astronomie cenu Zdeňka Kvíze. Letos toto ocenění získal amatérský astronom Jakub Černý z Prahy a to především za jeho přínos v oboru studia a popularizace komet.

Slavnostní předání ceny proběhlo 12. dubna 2014 v Jihlavě na Setkání složek České astronomické společnosti. Po předání ceny přednesl laureát ceny Jakub Černý přednášku s názvem Můj život s kometami, kde posluchačům přiblížil 17 let své pozorovatelské kariéry.

Jakub Černý je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti).
Na jeho „kometářskou dráhu“ ho přivedla kometa Hale-Bopp při návratu v roce 1997. Tomu se však nemůžeme divit, jelikož se jednalo o jednu z nejkrásnějších a nejjasnějších komet viditelných v minulém století.
Od února 1998 až do současnosti je aktivním vizuálním pozorovatelem meteorů. V únoru 1999 začal aktivně vizuálně pozorovat komety a v současné době je třetím nejaktivnějším pozorovatelem komet v České republice.

Od dubna 2009 publikuje popularizační články o kometách na serveru kommet.cz. Celkem zde publikoval již 324 článků. Od dubna 2010 publikuje popularizační články o kometách na serveru astro.cz a celkem zde publikoval již 42 článků.

Od prosince 2011 se ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR věnuje vícebarevné CCD fotometrii komet na robotickém dalekohledu FRAM v Argentině.


První fotometrická analýza komety, rok 1999 (propiskou, pravítkem a kalkulačkou)

Svou první kometu C/1998 P1 (Williams) pozoroval 16. února 1999 7,6cm reflektorem.
Celkově má na kontě 1016 vizuálních pozorování, z toho 992 pozitivních a jen 24 negativních.
Úctyhodného počtu 1000 pozorování dosáhl v loňském roce, a to 8. prosince 2013, při pozorování komety C/2013 R1 (Lovejoy) pouhým okem. Doposud pozoroval celkově 119 komet plus další 4 bez odhadu. Za celou svoji pozorovatelskou dráhu provedl 361 CCD měření u 34 komet.

Přejme mu tedy, ať je stejně úspěšný i při té druhé tisícovce!


Česká astronomická společnost vydala k předání Kvízovy ceny také tiskové prohlášení č. 198.
PDF verze a DOC verze ke stažení zde.




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »