Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cenu Zdeňka Kvíze za rok 2014 získal Jakub Černý

Cenu Zdeňka Kvíze za rok 2014 získal Jakub Černý

Jiří Černý přebírá Cenu Zdeňka Kvíze Autor: Sylvie Gorková
Jiří Černý přebírá Cenu Zdeňka Kvíze
Autor: Sylvie Gorková
Každé dva roky uděluje Česká astronomická společnost za významnou činnost v oborech meziplanetární hmoty, proměnných hvězd či popularizaci astronomie cenu Zdeňka Kvíze. Letos toto ocenění získal amatérský astronom Jakub Černý z Prahy a to především za jeho přínos v oboru studia a popularizace komet.

Slavnostní předání ceny proběhlo 12. dubna 2014 v Jihlavě na Setkání složek České astronomické společnosti. Po předání ceny přednesl laureát ceny Jakub Černý přednášku s názvem Můj život s kometami, kde posluchačům přiblížil 17 let své pozorovatelské kariéry.

Jakub Černý je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti).
Na jeho „kometářskou dráhu“ ho přivedla kometa Hale-Bopp při návratu v roce 1997. Tomu se však nemůžeme divit, jelikož se jednalo o jednu z nejkrásnějších a nejjasnějších komet viditelných v minulém století.
Od února 1998 až do současnosti je aktivním vizuálním pozorovatelem meteorů. V únoru 1999 začal aktivně vizuálně pozorovat komety a v současné době je třetím nejaktivnějším pozorovatelem komet v České republice.

Od dubna 2009 publikuje popularizační články o kometách na serveru kommet.cz. Celkem zde publikoval již 324 článků. Od dubna 2010 publikuje popularizační články o kometách na serveru astro.cz a celkem zde publikoval již 42 článků.

Od prosince 2011 se ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR věnuje vícebarevné CCD fotometrii komet na robotickém dalekohledu FRAM v Argentině.


První fotometrická analýza komety, rok 1999 (propiskou, pravítkem a kalkulačkou)

Svou první kometu C/1998 P1 (Williams) pozoroval 16. února 1999 7,6cm reflektorem.
Celkově má na kontě 1016 vizuálních pozorování, z toho 992 pozitivních a jen 24 negativních.
Úctyhodného počtu 1000 pozorování dosáhl v loňském roce, a to 8. prosince 2013, při pozorování komety C/2013 R1 (Lovejoy) pouhým okem. Doposud pozoroval celkově 119 komet plus další 4 bez odhadu. Za celou svoji pozorovatelskou dráhu provedl 361 CCD měření u 34 komet.

Přejme mu tedy, ať je stejně úspěšný i při té druhé tisícovce!


Česká astronomická společnost vydala k předání Kvízovy ceny také tiskové prohlášení č. 198.
PDF verze a DOC verze ke stažení zde.




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »