Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2022 předány

Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 a Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior předali v planetáriu v Brně oběma nositelům předseda soutěze Zdenek Bardon, čestný předseda ČAS Jiří Grygar a současný předseda Petr Heinzl. S drobnými dary se ještě přidala firma Zeiss, za Slovenský Zväz Astronómov Palo Rapavý a za Československý časopis pro fyziku Jana Žďárská.

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 - Zdenek Vojč

Zdeněk Vojč je astrofotografem, jehož jméno není porotě i české astrofotografii úplně neznámé. Do soutěže pravidelně přispívá svými úžasnými snímky a nalezneme jej i na různých astronomických fórech.

K astronomii se dostal vlastně již na základní škole, poněkud paradoxně skrze „řemeslo“. Jezdil s tátou vypomáhat k tetě s opravou domu. A jak to většinou bývá, přišla náhoda. V tetině obývacím pokoji byl dalekohled Meopta. Sice malý a na těžkém stativu, ale byl tam. Pohled z balkónu na hvězdy byl poněkud zklamáním. Dětská duše očekávala víc, než mohl teleskop ukázat. Zato Měsíc, ten vlastně již začínajícího astronoma uchvátil. Cesty k tetě se postupně změnily na cesty do knihovny a na pátrání po možnosti pořízení vlastního dalekohledu. Správná kniha pomohla a patnáctikilový dalekohled z brýlové čočky, dvoumetrové železné trubky a okuláru z válečného triedru vytaženého ze Soběnovské přehrady byl na světě. Když v takovém monstru zahlédnete pruhatý Jupiter, Saturnovy prstence, Venuši jako srpek, máte tu zdravou klukovskou radost a elán do dalších počinů.

Avšak, jak už to u celé generace astronomů bylo, přišly jiné radosti – rodina, bydlení a podobně. A léta plynula ...

A po 20 letech vše začalo nanovo, ale již byly úplně jiné možnosti, nastal věk digitální.

Otevřete závěrku, pět minut ani nedýcháte, zavřete závěrku a podíváte se na displej. „Opravdu to tam je!“ Fantastický  pocit. Jako tenkrát s trubkou.

Tuto cenu získal Zdeněk Vojč nejen za své astrofotografické umění, ale zejména za snímek s prapodivným jménem Patchick-Strottner-Drechsler 9. Nejedná se ovšem o žádnou jmennou záhadu.

Astronomický svět, respektive objekty pozorované na obloze, si astronomové zařadili do mnoha katalogů. Ať již komplexních, zahrnujících velké množství objektů různých typů a celou oblohu, až po specializované seznamy. Těmi jsou například katalogy zbytků po supernovách, pulsarů, dvojhvězd nebo například katalogy planetárních mlhovin. Ovšem například katalogů planetárních mlhovin je několik. Jedním z nich je Catalog StDr amatérských astronomů, kterými jsou Xavier Strottner z Francie a Marcel Drechsler z Německa. V současné době  tento jejich katalog obsahuje 21 potvrzených planetárních mlhovin, 25 pravděpodobných, 91 nových kandidátů a 4 neověřené a další objekty.

Členové týmu, do kterého patří kromě obou autorů katalogu ještě Dana Patchick z USA, využívají ke svému pátrání obrovského množství dat pořízených velkými teleskopy. Tato data mnohdy zůstávají částečně nevyužita, neboť byla pořízena za účelem specifického výzkumu. A amatérští astronomové v tomto případě využívají své největší výhody – volného času k prohlídce těchto nevyužitých informací.

V případě objektu Patchick-Strottner-Drechsler 9 využili na internetu přístupných dat pořízených vesmírným teleskopem GALEX (Galaxy Evolution Explorer telescope), který studoval vývoj hvězd ve vzdálených a tedy velmi starých galaxiích. V kombinaci s bohatou on-line databází Aladin ze Strasbourg Observatory, která obsahuje obrovské množství informací o objektech vesmíru, identifikoval na snímcích hvězdu typu „bílého trpaslíka“. Vzhledem k tomu, že tyto hvězdy bývají obklopeny právě planetárními mlhovinami jako zbytky kataklyzmatických dějů původní hvězdy, pustili se do hledání této mlhoviny. Poté, co na archivních snímcích v modrém světle prohlídky Digital Sky Survey (DSS) identifikovali slabou mlhovinovou strukturu obklopující tohoto bílého trpaslíka s povrchovou teplotou 90 tisíc kelvinů, pustili se do vlastní identifikace. Po 15hodinové skládané expozici teleskopem 3 Takahashi Epsilon-130D pořízené různými filtry se začala na snímku mlhovina objevovat. Výsledná expozice pak zabrala 130 hodin. Mlhovina leží v souhvězdí Andromedy a zabírá plochu větší než tři měsíční úplňky. To ji, pokud se tedy její příslušnost k tomuto typu mlhovin potvrdí již probíhajícími pozorováními na Calern Observatory, Côte d'Azur ve Francii, zařadí na třetí příčku mezi úhlově největšími známými planetárními mlhovinami. Ovšem její jasnost dosahuje pouhých 20 až 22 magnitud, což je nejméně 25 milionkrát méně, než jasnost „Velké mlhoviny v Orionu“ M42.

Právě na tento extrémně slabý objekt, novou planetární mlhovinu označovanou též Titan nebula, se zaměřil i dnes již nositel ceny Jindřicha Zemana, astrofotograf Zdeněk Vojč. Úžasný snímek této donedávna skryté mlhoviny pro nás doslova „vylovil“ z nepřeberného množství dat pořízených během čtyř nocí.

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii junior 2022 - Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze. Nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně a svůj volný čas tráví astronomií a astrofotografií, o kterou se zajímá od svých 13 let.
Všechno začalo pozorováním a natáčením částečného zatmění Slunce v roce 2021. Tento zážitek mu změnil život. Na noční oblohu se zprvu díval skrze 70mm čočkový dalekohled, později si pořídil desetipalcový dalekohled na dobsonově montáži. Vše, co v okuláru viděl, se snažil zachytit objektivem svého mobilního telefonu. Sledoval hlavně planety Sluneční soustavy a Měsíc. Byl naprosto uchvácen pásy a měsíci Jupitera, prstenci překrásného Saturnu a krátery na povrchu Měsíce. Jeho prvním pozorovaným objektem hlubokého vesmíru byla Prstencová mlhovina M57 v souhvězdí Lyry. 
Dnes za každé jasné noci sbírá fotony z mlhovin a vzdálených galaxií pomocí šestipalcového Sky-Watcher dalekohledu na ekvatoriální GoTo montáži EQ3-2 a chlazené kamery ZWO ASI 183 MC Pro. Zaměřuje se hlavně na fotografování deep-sky objektů, ale občas svůj dalekohled namíří i na komety a planety. Své fotografie publikuje na vlastním webu www.adamdenko.com, na Instagramu, YouTube a dalších sociálních sítích.
Snaží se také astronomii popularizovat. Píše krátké příspěvky na instagram České astronomické společnosti a články na její web.