Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií - 2. ročník

Den hvězdáren a planetárií - 2. ročník

Logo Asociace hvězdáren a planetárií
Autor: AsHaP

Je tu opět měsíc březen a s ním i český Den hvězdáren a planetárií. Asociace hvězdáren a planetárií jej letos vyhlásila na pátek 27. března. V tento den bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak i prostřednictvím projektorů našich planetárií.    

Rok 2020 je druhým ročníkem „Dne hvězdáren a planetárií“. Pokud byste se chtěli v tento den podívat na některou z vašich oblíbených či blízkých hvězdáren, shlédněte prosím její webové stránky či plakáty, zda je v tomto roce do projektu zapojena, a zda a v jakém čase se na ni můžete přijít podívat. Ovšem, i kdyby nebyla, stejně tam určitě v otvírací době zajděte, prostor nad našimi hlavami vždy stojí za podívání. Můžete sledovat i tyto stránky, kde budeme seznam zapojených hvězdáren postupně aktualizovat. Tento seznam nemusí být úplný, informujte se proto vždy na vaší hvězdárně.

Bolid Úpice Autor: Marcel Bělík
Bolid Úpice
Autor: Marcel Bělík

I když nestihnete využít Den hvězdáren a planetárií letos, nebo bude zataženo, nebo se Vám prostě nebude chtít, budete mít možnost i v letech příštích. Termín však není pevný. Vzhledem k nejrůznějším soumrakovým, pozorovacím, pracovním i odpočinkovým faktorům je stanoven na pátek nejblíže první čtvrti v březnu každého roku.  Takže si můžete udělat i plán dlouho dopředu … Příští rok vychází na pátek 19. března 2021. Samotná první čtvrť pak nastává o dva dny později, tedy v neděli 21. března.

Den hvězdáren a planetárií 27. března 2020 je tu a je na nás a na vás, jak s ním naložíme. Ovšem ať tak či tak, kdykoliv se podíváte na nějakou z našich hvězdáren, jistě nebudete zklamáni.

V současné době jsou do Dne hvězdáren a planetárií 2020 zapojeny tyto hvězdárny (seznam je průběžně aktualizován):

Pokud byste se chtěli se svou organizací připojit, informujte nás na adrese belik(zavinac)obsupice.cz.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »