Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Štefánikova hvězdárna v Praze

Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.

Hvězdárna byla postavena z prostředků poskytnutých hlavním městem a původně měla pouze jednu, východní, kopuli. Hlavní a západní kopule byly přistavěny roku 1930.

Ačkoli byla během květnové revoluce v roce 1945 budova hvězdárny silně poškozena, sloužila již několik měsíců po válce veřejnosti i odborným pozorováním.

V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným kulturně výchovným zařízením hl. m. Prahy, sloužícím popularizaci astronomie a příbuzných věd.

Na počátku 70. let došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy a modernizaci přístrojového vybavení. Při této příležitosti bylo přistavěno patro hvězdárny, vyměněny všechny kopule a vybudován nový přednáškový sál.

Od roku 1979 tvoří hvězdárna spolu s planetáriem ve Stromovce a menší hvězdárnou v Ďáblicích jeden organizační celek – Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy.

Po listopadu 1989 se hvězdárna vrátila k původnímu názvu spojenému s osobností M. R. Štefánika, významného astronoma a zakladatele československého státu.

V roce 2008 byla na hvězdárně dovršena další rekonstrukční etapa, během které došlo k celkové přestavbě přednáškového a výstavního sálu, byly upraveny a rozšířeny prostory přístupné návštěvníkům, a v patře byla instalována multimediální výstava shrnující současné znalosti o našem vesmíru.

V současné době stojí hvězdárna na prahu další etapy svého rozvoje, která je spojena s nástupem nového vedení a změnou struktury a koncepce celého organizačního celku Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V plánu je rozšíření prostor přístupných pro návštěvníky i komplexní obnova programové nabídky. V nejbližších měsících tak budou vybudovány např. nová seminární místnost, nové vstupní prostory a zejména pak občerstvení poskytující návštěvníkům dosud nepoznaný komfort a zázemí.

Na neděli 24. 6. 2018 připravila Štefánikova hvězdárna od 11:00 do 19:00 a od 21:00 do 23:00 následující program:

  • 11:00 Koncert Říčanského komorního orchestru, uctění památky M. R. Štefánika
  • 17:00 Přednáška Mgr. Jaroslava Soumara o historii Štefánikovy hvězdárny
  • Prohlídka kopulí včetně jejich přístrojového vybavení
  • Za jasného počasí pozorování vesmírných objektů
  • Prohlídka muzea meteoritů s největší veřejně přístupnou sbírkou v ČR
  • Prohlídka tematické výstavy České cesty do vesmíru věnované úspěchům české a československé kosmonautiky
  • Nepřetržitá projekce pořadů z vlastní produkce (pořady pro děti i dospělé) včetně nového pořadu věnovaného devadesátému výročí založení hvězdárny




O autorovi

Štítky: Štefánikova hvězdárna


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »