Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Den otevřených dveří Štefánikovy hvězdárny u příležitosti 90. výročí jejího založení

Štefánikova hvězdárna v Praze

Štefánikova hvězdárna byla slavnostně otevřena v neděli 24. června 1928. Bylo tím dovršeno jedenáctileté úsilí České astronomické společnosti, která měla vybudování pražské lidové hvězdárny za svůj hlavní cíl již od svého založení roku 1917. Na den přesně po devadesáti letech se u příležitosti tohoto výročí koná na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně Den otevřených dveří.

Hvězdárna byla postavena z prostředků poskytnutých hlavním městem a původně měla pouze jednu, východní, kopuli. Hlavní a západní kopule byly přistavěny roku 1930.

Ačkoli byla během květnové revoluce v roce 1945 budova hvězdárny silně poškozena, sloužila již několik měsíců po válce veřejnosti i odborným pozorováním.

V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným kulturně výchovným zařízením hl. m. Prahy, sloužícím popularizaci astronomie a příbuzných věd.

Na počátku 70. let došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy a modernizaci přístrojového vybavení. Při této příležitosti bylo přistavěno patro hvězdárny, vyměněny všechny kopule a vybudován nový přednáškový sál.

Od roku 1979 tvoří hvězdárna spolu s planetáriem ve Stromovce a menší hvězdárnou v Ďáblicích jeden organizační celek – Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy.

Po listopadu 1989 se hvězdárna vrátila k původnímu názvu spojenému s osobností M. R. Štefánika, významného astronoma a zakladatele československého státu.

V roce 2008 byla na hvězdárně dovršena další rekonstrukční etapa, během které došlo k celkové přestavbě přednáškového a výstavního sálu, byly upraveny a rozšířeny prostory přístupné návštěvníkům, a v patře byla instalována multimediální výstava shrnující současné znalosti o našem vesmíru.

V současné době stojí hvězdárna na prahu další etapy svého rozvoje, která je spojena s nástupem nového vedení a změnou struktury a koncepce celého organizačního celku Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V plánu je rozšíření prostor přístupných pro návštěvníky i komplexní obnova programové nabídky. V nejbližších měsících tak budou vybudovány např. nová seminární místnost, nové vstupní prostory a zejména pak občerstvení poskytující návštěvníkům dosud nepoznaný komfort a zázemí.

Na neděli 24. 6. 2018 připravila Štefánikova hvězdárna od 11:00 do 19:00 a od 21:00 do 23:00 následující program:

  • 11:00 Koncert Říčanského komorního orchestru, uctění památky M. R. Štefánika
  • 17:00 Přednáška Mgr. Jaroslava Soumara o historii Štefánikovy hvězdárny
  • Prohlídka kopulí včetně jejich přístrojového vybavení
  • Za jasného počasí pozorování vesmírných objektů
  • Prohlídka muzea meteoritů s největší veřejně přístupnou sbírkou v ČR
  • Prohlídka tematické výstavy České cesty do vesmíru věnované úspěchům české a československé kosmonautiky
  • Nepřetržitá projekce pořadů z vlastní produkce (pořady pro děti i dospělé) včetně nového pořadu věnovaného devadesátému výročí založení hvězdárny




O autorovi

Štítky: Štefánikova hvězdárna


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek trpasličí planety (136108) Haumea v souhvězdí Pastýře.

Snímek trpasličí planety (136108) Haumea v souhvězdí Pastýře. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Fotografováno téměř za svítání. Vzdálenost od Země byla 49.160 au, od Slunce 49.978 a podle efemeridy měla jasnost 17.1 magnitudy.

Další informace »