Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny astronomie 2007 na Hvězdárně Vsetín

Dny astronomie 2007 na Hvězdárně Vsetín

Ve dnech 2. až 4. května 2007 se na Hvězdárně Vsetín uskuteční první ročník akce nazvané Dny astronomie, která má být jarní protiváhou tradičního podzimního přednáškového cyklu konaného pod hlavičkou Světového kosmického týdne. I tentokrát je pro zájemce z řad široké veřejnosti připraven bohatý přednáškový program. Jste srdečně zváni.

Vstup na všechny akce je během Dnů astronomie ZDARMA

PROGRAM:

středa 2. května

Komety a jiné úkazy v roce 2007 (Jiří Srba) - 18:00 hodin
  • Přestože za sebou nemáme ani polovinu roku 2007, již nyní je za čím se ohlížet. Proběhla celá řada zajímavých úkazů, některé jste mohli vidět na vlastní oči, jiné ne. Další, neméně zajímavé, nás všechny čekají ve zbývající části roku.
Exoplanety (Emil Březina) - 19:30 hodin
  • Kromě osmi planet naší sluneční soustavy je dnes známo více než 200 planet, které obíhají kolem cizích blízkých hvězd. V přednášce se dozvíte, jakým způsobem je vědci objevují a zda mohou tyto dosud známé planety být alespoň potenciálními nositelkami života.

čtvrtek 3. května

Mlhoviny – kolébky i hrobky hvězd (Pavel Svozil) - 18:00 hodin
  • V některých mlhovinách – oblacích řídkého mezihvězdného plynu a prachu – se rodí nové hvězdy, jiné mlhoviny zase doprovázejí závěrečná stadia života hvězd. Přednáška o těchto kráskách nočního nebe bude doprovázena prezentací desítek obrázků nejznámějších a nejkrásnějších z nich.
Novinky ze sluneční soustavy (Jiří Srba) - 19:30 hodin
  • Výzkum sluneční soustavy v současnosti probíhá především prostřednictvím meziplanetárních sond, které neustále přinášejí celou řadu nových poznatků. Tato přednáška nabídne krátký přehled událostí posledních několika měsíců. Řeč bude například o planetách Mars, Jupiter, Saturn i dalších tělesech sluneční soustavy a sondách, které je v současnosti zkoumají.

pátek 4. května

Vesmírné teleskopy (Michal Václavík) - 18:00 hodin
  • Každý zájemce o astronomii se určitě setkal s úžasnými pohledy na mlhoviny a hvězdokupy či milióny světelných let vzdálené galaxie. Většinu z těchto obrázků pořídil Hubbleův vesmírný teleskop (HST), který ve vesmíru pracuje již od roku 1990. Za 6 let se plánuje vypuštění jeho následovníka pojmenovaného James Webb Space Telescope.
Komety posledních třiceti let (Martin Zapletal) - 19:30 hodin
  • Během posledních desetiletí došlo ke značnému pokroku v našich znalostech komet, a to především díky meziplanetárním sondám. Kromě toho se vyskytlo i několik komet, které nebyly z vědeckého hlediska možná až tak významné, zato však vykouzlily na pozemské obloze nádherné divadlo. Obojí jistě stojí za krátké ohlédnutí.

V průběhu Dnů astronomie budou v pracovní době od 8 do 16 hodin probíhat exkurze na hvězdárně a pozorování Slunce astronomickými dalekohledy. Každý den od 21 hodin se za příznivého počasí uskuteční večerní astronomické pozorování objektů noční oblohy (viz Co lze pozorovat).

Podrobnějsí informace na stránkách Hvězdárny Vsetín!




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »