Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny astronomie 2007 na Hvězdárně Vsetín

Dny astronomie 2007 na Hvězdárně Vsetín

Ve dnech 2. až 4. května 2007 se na Hvězdárně Vsetín uskuteční první ročník akce nazvané Dny astronomie, která má být jarní protiváhou tradičního podzimního přednáškového cyklu konaného pod hlavičkou Světového kosmického týdne. I tentokrát je pro zájemce z řad široké veřejnosti připraven bohatý přednáškový program. Jste srdečně zváni.

Vstup na všechny akce je během Dnů astronomie ZDARMA

PROGRAM:

středa 2. května

Komety a jiné úkazy v roce 2007 (Jiří Srba) - 18:00 hodin
  • Přestože za sebou nemáme ani polovinu roku 2007, již nyní je za čím se ohlížet. Proběhla celá řada zajímavých úkazů, některé jste mohli vidět na vlastní oči, jiné ne. Další, neméně zajímavé, nás všechny čekají ve zbývající části roku.
Exoplanety (Emil Březina) - 19:30 hodin
  • Kromě osmi planet naší sluneční soustavy je dnes známo více než 200 planet, které obíhají kolem cizích blízkých hvězd. V přednášce se dozvíte, jakým způsobem je vědci objevují a zda mohou tyto dosud známé planety být alespoň potenciálními nositelkami života.

čtvrtek 3. května

Mlhoviny – kolébky i hrobky hvězd (Pavel Svozil) - 18:00 hodin
  • V některých mlhovinách – oblacích řídkého mezihvězdného plynu a prachu – se rodí nové hvězdy, jiné mlhoviny zase doprovázejí závěrečná stadia života hvězd. Přednáška o těchto kráskách nočního nebe bude doprovázena prezentací desítek obrázků nejznámějších a nejkrásnějších z nich.
Novinky ze sluneční soustavy (Jiří Srba) - 19:30 hodin
  • Výzkum sluneční soustavy v současnosti probíhá především prostřednictvím meziplanetárních sond, které neustále přinášejí celou řadu nových poznatků. Tato přednáška nabídne krátký přehled událostí posledních několika měsíců. Řeč bude například o planetách Mars, Jupiter, Saturn i dalších tělesech sluneční soustavy a sondách, které je v současnosti zkoumají.

pátek 4. května

Vesmírné teleskopy (Michal Václavík) - 18:00 hodin
  • Každý zájemce o astronomii se určitě setkal s úžasnými pohledy na mlhoviny a hvězdokupy či milióny světelných let vzdálené galaxie. Většinu z těchto obrázků pořídil Hubbleův vesmírný teleskop (HST), který ve vesmíru pracuje již od roku 1990. Za 6 let se plánuje vypuštění jeho následovníka pojmenovaného James Webb Space Telescope.
Komety posledních třiceti let (Martin Zapletal) - 19:30 hodin
  • Během posledních desetiletí došlo ke značnému pokroku v našich znalostech komet, a to především díky meziplanetárním sondám. Kromě toho se vyskytlo i několik komet, které nebyly z vědeckého hlediska možná až tak významné, zato však vykouzlily na pozemské obloze nádherné divadlo. Obojí jistě stojí za krátké ohlédnutí.

V průběhu Dnů astronomie budou v pracovní době od 8 do 16 hodin probíhat exkurze na hvězdárně a pozorování Slunce astronomickými dalekohledy. Každý den od 21 hodin se za příznivého počasí uskuteční večerní astronomické pozorování objektů noční oblohy (viz Co lze pozorovat).

Podrobnějsí informace na stránkách Hvězdárny Vsetín!




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »