Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny otevřených dveří - Astronomický ústav AV ČR

Dny otevřených dveří - Astronomický ústav AV ČR

Astronomický ústav Ondřejov
Astronomický ústav Ondřejov
Proběhnou od 10. do 12. května 2013 na observatoři v Ondřejově. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin. Navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Kromě vědy vás čeká procházka parkem historické hvězdárny, dětský program, občerstvení. Vstup zdarma.

Co u nás uvidíte

  • Stelární oddělení: Perkův dalekohled - největší dalekohled v ČR s průměrem zrcadla 2 metry a celkové hmotnosti 83 tun.
  • Pracoviště Slunečního oddělení: sluneční patrolní služba, sluneční radioteleskop o průměru 10 m a horizontální sluneční dalekohled HSFA 2.
  • Dalekohled o průměru 65 cm Oddělení meziplanetární hmoty.
  • Robotický dalekohled D50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení.
  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů - to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v každou celou hodinu, v pátek také po dohodě se školní skupinou.
  • Prohlídka muzea a historických kopulí, v případě jasného počasí pozorování Slunce v historické Západní kopuli.
  • Přístupná bude i ústavní knihovna (pro čtení, posezení a diskuze).

 

Čeljabinský bolid a nalezený meteorit. Autor: Telegraph.co.uk.
Čeljabinský bolid a nalezený meteorit.
Autor: Telegraph.co.uk.
Doprovodný program

V pátek 10. 5. 2013 od 17:30 ve Sluneční budově přednáška PÁD TĚLESA NAD ČELJABINSKEM A CO O NĚM VÍME, kterou přednese RNDr. Jiří Borovička, CSc. (Astronomický ústav AV ČR, Oddělení meziplanetární hmoty).

Anotace: 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. Stovky lidí byly zraněny a mnoho budov bylo poškozeno tlakovou vlnou. Co se stalo? Odkud se těleso vzalo? Proč ho astronomové předem neodhalili? Čeští astronomové jako první a nejpřesněji spočítali dráhu tělesa a místa dopadu zbytkových meteoritů.  

V sobotu 11. 5. 2013 od 17:30 ve Sluneční budově přednáška MEZIHVĚZDNÁ HMOTA – KOLÉBKA HVĚZD, kterou přednese RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. (Astronomický ústav AV ČR, Oddělení galaxií a planetárních systémů).

Anotace: Pod pojmem „vesmír“ si většina lidí představí hvězdy. V jiných oborech elektromagnetického spektra je ale pohled na oblohu výrazně odlišný – tím nejnápadnějším se stává mezihvězdný plyn. Celková hmotnost plynu v galaxiích je menší než celková hmotnost hvězd, ale plyn a hvězdy jsou spolu svázány do fascinujícího koloběhu hmoty. Hvězdy se rodí z plynu, svou existencí jej ovlivňují a nakonec se částečně v plyn zase obrátí.

V případě jasného počasí pozorování noční oblohy po setmění v pátek a v sobotu v Západní kopuli na historické hvězdárně.

Návštěvnící Dnů otevřených dveří
Návštěvnící Dnů otevřených dveří
V pátek a v sobotu (pouze za jasného počasí) ve 22:00 a 23:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze -  pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet. Pouze za jasného počasí. 

Do prostoru historické hvězdárny zveme také astronomy amatéry se svými dalekohledy na večerní společné pozorování (pátek a sobota), nutno předem domluvit s Pavlem Suchanem na 737 322 815, suchan@astro.cz.


Časový harmonogram:

Časový harmonogram Dnů otevřených dveří 2013 Autor: Petr Sobotka
Časový harmonogram Dnů otevřených dveří 2013
Autor: Petr Sobotka


Vstup i doprovodný program zdarma. Informační materiály k dispozici.

  • V sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin přímo v areálu hvězdárny zajišťuje pro návštěvníky občerstvení Cukrárna u Jahůdky - na své si přijdou dospělí i děti.
  • V muzeu si budete moci zakoupit turistickou známku a další upomínkové předměty.

Pro objednání hromadných exkurzí (např. školních) použijte prosím tento kontakt: e-mail: exkurze@asu.cas.cz, tel.: 725 948 910.

Pro dotazy k průběhu a organizaci Dnů otevřených dveří použijte prosím tento kontakt: Pavel Suchan, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.


Plánek areálu s vyznačením přístupných míst:

Plánek areálu, přístupná místa DOD 2013 Autor: Petr Sobotka
Plánek areálu, přístupná místa DOD 2013
Autor: Petr Sobotka

Těšíme se na Vás, strávit u nás můžete celý den od rána do noci.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »