Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 19. - 21. května 2017

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 19. - 21. května 2017

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 19. - 21. května 2017.
Autor: AsÚ AV ČR

Po celé tři dny, 19. až 21. května 2017, pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi.  Máme připraven i dětský program. Vstup i doprovodný program zdarma.

Na co se můžete těšit?

  • Prohlídka muzea a historických kopulí, v případě jasného počasí pozorování Slunce v historické Západní kopuli.

  • Prohlídka Perkova dvoumetrového dalekohledu - největšího dalekohledu v České republice s průměrem objektivu 2 metry a hmotností 83 tun.

  • Prohlídka Slunečního oddělení: sluneční patrolní služba, sluneční radioteleskop o průměru 10 m a horizontální sluneční dalekohled HSFA 2.

  • Prohlídka dalekohledu o průměru 65 cm Oddělení meziplanetární hmoty.

  • Prohlídka dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení.

  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů - to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka každou sudou hodinu, v pátek dopoledne po dohodě se školní skupinou.

  • Přístupná bude i ústavní knihovna (pro čtení, posezení a diskuze).

Doprovodný program:

Pátek 19. května 2017

  • Dopoledne a odpoledne: Exkurze pro objednané školní skupiny (objednávat se můžete na kontaktech níže).

  • Po setmění, pro všechny věkové kategorie: Pozorování noční oblohy dalekohledem ze Západní kopule historické hvězdárny, ve 22:00 a 23:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze -  pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet. Pozorování oblohy proběhne pouze za jasného počasí.

Sobota 20. května 2017

  • 9:00 až 18:00, pro všechny věkové kategorie: V prostoru hřiště u hvězdárny, hned vedle parkoviště, Ukázková výstava drobného zvířectva - holubů, králíků a drůbeže - pořádaná Základní  organizací Českého svazu chovatelů v Ondřejově. Odborný výklad k vystavovaným zvířatům, tombola pro děti se zvířátky a dalšími výhrami. Vstupné dobrovolné.

  • 9:00 až 17:00, pro děti: na historické hvězdárně program a také hry pro děti.

  • Od 13:00, pro dospělé: Populárně-vědecká přednáška "Slnko a cyklus aktivity", přednáší Doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D.
    Slunce je naše nejbližší hvězda a zdroj energie pro život na Zemi. Je to však i magneticky aktivní hvězda s vlastním cyklem aktivity. Jak se projevuje sluneční aktivita, jak ovlivňuje Zemi a proč je potřeba sledovat a studovat sluneční erupce?
    (Jaroslav Dudík vystudoval obor Astronómia a astrofyzika na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě. Od počátku svojí vědecké dráhy spolupracoval s Astronomickým ústavem AV ČR, kam po zahraničních pobytech přesídlil v roce 2015. Věnuje se fyzice sluneční koróny, přechodové oblasti a erupcím.)

  • Od 15:00, pro dospělé: Populárně-vědecká přednáška "Pozor, padající kamení!", přednáší Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.
    Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit?
    (Petr Scheirich vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek.)

  • Od 17:00, pro dospělé: Populárně-vědecká přednáška "Einsteinova teorie relativity aneb Co mají společného černé díry a GPS?", přednáší prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
    Einsteinova teorie obecné relativity popisuje gravitační přitažlivost na Zemi i ve vesmíru. Doménou astronomů jsou tělesa s nejsilnější gravitací - černé díry a neutronové hvězdy. Na povrchu Země a v jejím okolí je gravitační působení mnohem slabší. I přesto jsou Einsteinovy rovnice nutné pro správnou funkci navigačních systémů, na jejichž obdivuhodnou přesnost spoléháme v našem každodenním životě. Bez teorie relativity bychom neměli přesné určování poloh s pomocí GPS.
    (Vladimír Karas vede Skupinu relativistické astrofyziky. Ta se věnuje fyzice kompaktních objektů, tedy neutronových hvězd a černých děr, a studuje procesy, které se odehrávají v jejich blízkosti. V současné době je profesor Karas také ředitelem ústavu.)

  • Po setmění, pro všechny věkové kategorie: Pozorování noční oblohy dalekohledem ze Západní kopule historické hvězdárny, ve 22:00 a 23:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze -  pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet. Pozorování oblohy proběhne pouze za jasného počasí.

Neděle 21. května 2017

  • 9:00 až 17:00, pro děti: na historické hvězdárně program a také hry pro děti.

Do prostoru historické hvězdárny zveme také astronomy amatéry se svými dalekohledy na večerní společné pozorování (pátek a sobota), nutno předem domluvit na tel.: 737 322 815, suchan@astro.cz (Pavel Suchan). V sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin přímo v areálu hvězdárny bude zajištěno  občerstvení. Cukrárna U jahůdky v Ondřejově nabídne něco k jídlu a pití, sladkosti, zmrzlinu a také teplé nápoje. V muzeu si budete moci zakoupit turistickou známku a další upomínkové předměty.

Kontakty a další informace

Pro dotazy k průběhu a organizaci Dnů otevřených dveří:
Kontaktní osoba: Pavel Suchan
Telefon: 226 258 411
Mobil: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Pro objednání hromadných exkurzí (např. školních):
Mobil: 725 948 910
E-mail: exkurze@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O Astronomickém ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Astronomický ústav Ondřejov, Hvězdárna Ondřejov, Den otevřených dveří


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »