Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Do Brna se sletí kosmonauté

Do Brna se sletí kosmonauté

Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Ve čtvrtek 23. února 2012 do Brna opět přiletí někteří středoevropští kosmonauti. Důvodů k návštěvě přitom mají hned několik. Navštíví unikátní workshop "Jaderná energie a vesmír", setkají se s veřejností a položí základní kámen digitálního planetária v rámci akce BRNO@vesmír.

Workshop Jaderná energie a vesmír proběhne 23. února od 9.00 do 12.00 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Části jednání workshopu se budou účastnit i středoevropští kosmonauti.

Program workshopu:

Aleksandr Venjaminovič Semenkin
Výzkumné centrum Keldyš, Ruská akademie kosmonautiky
Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru

Milan Řípa
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
Od Slunce k tokamaku a zpět

Karel Katovský
Vysoké učení technické v Brně
Jaderná energie pro současné satelity

Vstup na workshop je zdarma, přístup ale bude umožněn pouze registrovaným zájemcům. Program je vhodný především pro vysokoškolské studenty, kteří se mohou přihlásit na adrese e-mail@hvezdarna.cz (uveďte prosím své jméno a název školy).

Středoevropští kosmonauti se tentýž den setkají s primátorem statutárního města Brna Romanem Onderkou a hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem.

Veřejnost se s kosmonauty může potkat také v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz). Od 15.30 do 16.45 se zde uskuteční krátká diskuze s veřejností spojená s autogramiádou. Ve večerních hodinách položí kosmonauti za účasti významných osobností brněnského veřejného života na Hvězdárně a planetárium Brno základní kámen digitálního planetária.

Profily kosmonautů:

Sigmund Jähn
Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chu­ti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek
Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski
Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Projekt digitální planetárium:
Součástí Hvězdárny a planetária Brno se od roku 2013 stane tzv. Přírodovědné digitárium, disponující jedinečným audiovizuálním nástrojem pro popularizaci a medializaci přírodních věd. Nejvýznamnější změnou bude nový digitální projekční systém a projekční polokulovitá plocha o průměru cca 17 metrů vestavěná do stávající kopule planetária. Jedinečné zařízení umožní "létat" vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiných vědeckých vizualizací (planeta Země, lidský mozek apod.). V repertoáru návštěvnického centra budou pořady věnované pohledu na vesmír v detailech i vcelku, nezapomene se však ani na nejmenší diváky a pro ně určené pohádkové příběhy s odborným nábojem. Nabízet se budou i pořady pro náročné, u nichž každý návštěvník nemusí nutně porozumět všemu až do posledního detailu. Poznání svých hranic vědomostí bude ostatně také důležitý prvek. Projekt Přírodovědné digitárium podpořilo dotací ve výši 49,9 milionu Kč Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, popularizace, propagace a medializace vědy a techniky.

Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír je energetická Skupina ČEZ.
Na produkci se podílí ALTA, a.s., SNIP&Co., s.r.o.
Za přispění Jihomoravského kraje.
Na návštěvě kosmonautů se podílí také Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Muzeum města Brna.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »