Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Do Brna se sletí kosmonauté

Do Brna se sletí kosmonauté

Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Ve čtvrtek 23. února 2012 do Brna opět přiletí někteří středoevropští kosmonauti. Důvodů k návštěvě přitom mají hned několik. Navštíví unikátní workshop "Jaderná energie a vesmír", setkají se s veřejností a položí základní kámen digitálního planetária v rámci akce BRNO@vesmír.

Workshop Jaderná energie a vesmír proběhne 23. února od 9.00 do 12.00 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Části jednání workshopu se budou účastnit i středoevropští kosmonauti.

Program workshopu:

Aleksandr Venjaminovič Semenkin
Výzkumné centrum Keldyš, Ruská akademie kosmonautiky
Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru

Milan Řípa
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
Od Slunce k tokamaku a zpět

Karel Katovský
Vysoké učení technické v Brně
Jaderná energie pro současné satelity

Vstup na workshop je zdarma, přístup ale bude umožněn pouze registrovaným zájemcům. Program je vhodný především pro vysokoškolské studenty, kteří se mohou přihlásit na adrese e-mail@hvezdarna.cz (uveďte prosím své jméno a název školy).

Středoevropští kosmonauti se tentýž den setkají s primátorem statutárního města Brna Romanem Onderkou a hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem.

Veřejnost se s kosmonauty může potkat také v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz). Od 15.30 do 16.45 se zde uskuteční krátká diskuze s veřejností spojená s autogramiádou. Ve večerních hodinách položí kosmonauti za účasti významných osobností brněnského veřejného života na Hvězdárně a planetárium Brno základní kámen digitálního planetária.

Profily kosmonautů:

Sigmund Jähn
Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chu­ti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek
Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski
Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Projekt digitální planetárium:
Součástí Hvězdárny a planetária Brno se od roku 2013 stane tzv. Přírodovědné digitárium, disponující jedinečným audiovizuálním nástrojem pro popularizaci a medializaci přírodních věd. Nejvýznamnější změnou bude nový digitální projekční systém a projekční polokulovitá plocha o průměru cca 17 metrů vestavěná do stávající kopule planetária. Jedinečné zařízení umožní "létat" vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiných vědeckých vizualizací (planeta Země, lidský mozek apod.). V repertoáru návštěvnického centra budou pořady věnované pohledu na vesmír v detailech i vcelku, nezapomene se však ani na nejmenší diváky a pro ně určené pohádkové příběhy s odborným nábojem. Nabízet se budou i pořady pro náročné, u nichž každý návštěvník nemusí nutně porozumět všemu až do posledního detailu. Poznání svých hranic vědomostí bude ostatně také důležitý prvek. Projekt Přírodovědné digitárium podpořilo dotací ve výši 49,9 milionu Kč Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, popularizace, propagace a medializace vědy a techniky.

Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír je energetická Skupina ČEZ.
Na produkci se podílí ALTA, a.s., SNIP&Co., s.r.o.
Za přispění Jihomoravského kraje.
Na návštěvě kosmonautů se podílí také Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Muzeum města Brna.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »