Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Do Brna se sletí kosmonauté

Do Brna se sletí kosmonauté

Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Ve čtvrtek 23. února 2012 do Brna opět přiletí někteří středoevropští kosmonauti. Důvodů k návštěvě přitom mají hned několik. Navštíví unikátní workshop "Jaderná energie a vesmír", setkají se s veřejností a položí základní kámen digitálního planetária v rámci akce BRNO@vesmír.

Workshop Jaderná energie a vesmír proběhne 23. února od 9.00 do 12.00 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Části jednání workshopu se budou účastnit i středoevropští kosmonauti.

Program workshopu:

Aleksandr Venjaminovič Semenkin
Výzkumné centrum Keldyš, Ruská akademie kosmonautiky
Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru

Milan Řípa
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
Od Slunce k tokamaku a zpět

Karel Katovský
Vysoké učení technické v Brně
Jaderná energie pro současné satelity

Vstup na workshop je zdarma, přístup ale bude umožněn pouze registrovaným zájemcům. Program je vhodný především pro vysokoškolské studenty, kteří se mohou přihlásit na adrese e-mail@hvezdarna.cz (uveďte prosím své jméno a název školy).

Středoevropští kosmonauti se tentýž den setkají s primátorem statutárního města Brna Romanem Onderkou a hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem.

Veřejnost se s kosmonauty může potkat také v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz). Od 15.30 do 16.45 se zde uskuteční krátká diskuze s veřejností spojená s autogramiádou. Ve večerních hodinách položí kosmonauti za účasti významných osobností brněnského veřejného života na Hvězdárně a planetárium Brno základní kámen digitálního planetária.

Profily kosmonautů:

Sigmund Jähn
Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chu­ti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek
Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski
Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Projekt digitální planetárium:
Součástí Hvězdárny a planetária Brno se od roku 2013 stane tzv. Přírodovědné digitárium, disponující jedinečným audiovizuálním nástrojem pro popularizaci a medializaci přírodních věd. Nejvýznamnější změnou bude nový digitální projekční systém a projekční polokulovitá plocha o průměru cca 17 metrů vestavěná do stávající kopule planetária. Jedinečné zařízení umožní "létat" vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiných vědeckých vizualizací (planeta Země, lidský mozek apod.). V repertoáru návštěvnického centra budou pořady věnované pohledu na vesmír v detailech i vcelku, nezapomene se však ani na nejmenší diváky a pro ně určené pohádkové příběhy s odborným nábojem. Nabízet se budou i pořady pro náročné, u nichž každý návštěvník nemusí nutně porozumět všemu až do posledního detailu. Poznání svých hranic vědomostí bude ostatně také důležitý prvek. Projekt Přírodovědné digitárium podpořilo dotací ve výši 49,9 milionu Kč Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, popularizace, propagace a medializace vědy a techniky.

Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír je energetická Skupina ČEZ.
Na produkci se podílí ALTA, a.s., SNIP&Co., s.r.o.
Za přispění Jihomoravského kraje.
Na návštěvě kosmonautů se podílí také Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Muzeum města Brna.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »