Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Do Brna se sletí kosmonauté

Do Brna se sletí kosmonauté

Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Ve čtvrtek 23. února 2012 do Brna opět přiletí někteří středoevropští kosmonauti. Důvodů k návštěvě přitom mají hned několik. Navštíví unikátní workshop "Jaderná energie a vesmír", setkají se s veřejností a položí základní kámen digitálního planetária v rámci akce BRNO@vesmír.

Workshop Jaderná energie a vesmír proběhne 23. února od 9.00 do 12.00 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Části jednání workshopu se budou účastnit i středoevropští kosmonauti.

Program workshopu:

Aleksandr Venjaminovič Semenkin
Výzkumné centrum Keldyš, Ruská akademie kosmonautiky
Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru

Milan Řípa
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
Od Slunce k tokamaku a zpět

Karel Katovský
Vysoké učení technické v Brně
Jaderná energie pro současné satelity

Vstup na workshop je zdarma, přístup ale bude umožněn pouze registrovaným zájemcům. Program je vhodný především pro vysokoškolské studenty, kteří se mohou přihlásit na adrese e-mail@hvezdarna.cz (uveďte prosím své jméno a název školy).

Středoevropští kosmonauti se tentýž den setkají s primátorem statutárního města Brna Romanem Onderkou a hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem.

Veřejnost se s kosmonauty může potkat také v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz). Od 15.30 do 16.45 se zde uskuteční krátká diskuze s veřejností spojená s autogramiádou. Ve večerních hodinách položí kosmonauti za účasti významných osobností brněnského veřejného života na Hvězdárně a planetárium Brno základní kámen digitálního planetária.

Profily kosmonautů:

Sigmund Jähn
Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chu­ti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek
Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski
Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Projekt digitální planetárium:
Součástí Hvězdárny a planetária Brno se od roku 2013 stane tzv. Přírodovědné digitárium, disponující jedinečným audiovizuálním nástrojem pro popularizaci a medializaci přírodních věd. Nejvýznamnější změnou bude nový digitální projekční systém a projekční polokulovitá plocha o průměru cca 17 metrů vestavěná do stávající kopule planetária. Jedinečné zařízení umožní "létat" vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiných vědeckých vizualizací (planeta Země, lidský mozek apod.). V repertoáru návštěvnického centra budou pořady věnované pohledu na vesmír v detailech i vcelku, nezapomene se však ani na nejmenší diváky a pro ně určené pohádkové příběhy s odborným nábojem. Nabízet se budou i pořady pro náročné, u nichž každý návštěvník nemusí nutně porozumět všemu až do posledního detailu. Poznání svých hranic vědomostí bude ostatně také důležitý prvek. Projekt Přírodovědné digitárium podpořilo dotací ve výši 49,9 milionu Kč Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, popularizace, propagace a medializace vědy a techniky.

Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír je energetická Skupina ČEZ.
Na produkci se podílí ALTA, a.s., SNIP&Co., s.r.o.
Za přispění Jihomoravského kraje.
Na návštěvě kosmonautů se podílí také Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Muzeum města Brna.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »