Dotkni se hvězd...Co jsou hvězdy? Jak vznikají a kdy zanikají? Z čeho jsou složeny? Jak se jmenují? Kde je můžeme nalézt? Odpovědi na tyto a další otázky z oblasti astronomie budeme společně nacházet při hledání tajemství kosmických objektů a vesmíru vůbec v rámci naší astronomické expedice.
koná od 30. července do 15. srpna. I tentokrát proběhne v areálu Hvězdárny v Úpici v Podkrkonoší. Je určena nejen pokročilým astronomům, ale i úplným začátečníkům ve věku 15-25 let s chutí poznat vesmír dobrodružnějším způsobem než jen z gauče před televizorem.
Expedice je zaměřena především na pozorování noční i denní oblohy, obohacené doprovodnými aktivitami, mezi nimiž nechybí netradiční fyzikální experimenty a přednášky. Kromě klasického pozorování dalekohledem zahrnujícího pozorování mlhovin, hvězdokup, galaxií, proměnných hvězd, meteorů, planet, planetek, exoplanet a různých úkazů na obloze, se můžete naučit experimentovat s astrofotografií, CCD kamerou, astronavigací či pomocí rádiové antény poslouchat aktivitu Slunce.
Program pro vás připravuje skupina vedoucích, zejména studentů vysokých škol přírodovědného zaměření.
Jak probíhá běžný den na expedici?
Expediční ráno začíná snídaní o půl jedenácté, následuje zpracování pozorování předešlé noci a přednáška. Kolem druhé hodiny je oběd. Den dále pokračuje osobním volnem a přednáškou. V 19 hodin je večeře a hned po ní se můžete těšit na přednášky zvaných osobností, z minulých let jmenujme např. Petra Kulhánka, Jiřího Grygara nebo Jiřího Dolejšího. Ihned po setmění začíná samotné pozorování. Přeje-li počasí, pozorujeme až do půl třetí ráno. Při nepřízni počasí pořádáme filmový večer nebo bojovou hru.
Samozřejmě nezapomínáme ani na letní radovánky jako koupání, toulky krajinou, volejbal, ping-pong, kroket a další. Vzhledem k blízkosti Krkonoš podnikáme rovněž expediční výpravy na Sněžku spojené s pozorováním nočního nebe i ranního rozbřesku.
Co se týče ubytování, každý účastník zodpovídá za své vlastní obydlí postavené na pozemku hvězdárny v podobě stanu. K dispozici je standardní sociální zařízení a sprchy s teplou vodou, dále je zde možnost používat několik počítačů s připojením na internet a wi-fi síť s pokrytím po celém pozemku hvězdárny.
Pokud vás láká strávit 16 letních dní netradičním způsobem, neváhejte nás kontaktovat na adrese expedice@astronomie.cz. Do kufru přibalte plavky, nadšení a touhu po dobrodružství. Dalekohled zajištěn pro každého účastníka!
Na setkání s vámi se teší Martin Rybář, hlavní vedoucí odborného programu. Více informací naleznete na stránce www.expedice.astronomie.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4