Dotkni se hvězd...Co jsou hvězdy? Jak vznikají a kdy zanikají? Z čeho jsou složeny? Jak se jmenují? Kde je můžeme nalézt? Odpovědi na tyto a další otázky z oblasti astronomie budeme společně nacházet při hledání tajemství kosmických objektů a vesmíru vůbec v rámci naší astronomické expedice.
koná od 30. července do 15. srpna. I tentokrát proběhne v areálu Hvězdárny v Úpici v Podkrkonoší. Je určena nejen pokročilým astronomům, ale i úplným začátečníkům ve věku 15-25 let s chutí poznat vesmír dobrodružnějším způsobem než jen z gauče před televizorem.
Expedice je zaměřena především na pozorování noční i denní oblohy, obohacené doprovodnými aktivitami, mezi nimiž nechybí netradiční fyzikální experimenty a přednášky. Kromě klasického pozorování dalekohledem zahrnujícího pozorování mlhovin, hvězdokup, galaxií, proměnných hvězd, meteorů, planet, planetek, exoplanet a různých úkazů na obloze, se můžete naučit experimentovat s astrofotografií, CCD kamerou, astronavigací či pomocí rádiové antény poslouchat aktivitu Slunce.
Program pro vás připravuje skupina vedoucích, zejména studentů vysokých škol přírodovědného zaměření.
Jak probíhá běžný den na expedici?
Expediční ráno začíná snídaní o půl jedenácté, následuje zpracování pozorování předešlé noci a přednáška. Kolem druhé hodiny je oběd. Den dále pokračuje osobním volnem a přednáškou. V 19 hodin je večeře a hned po ní se můžete těšit na přednášky zvaných osobností, z minulých let jmenujme např. Petra Kulhánka, Jiřího Grygara nebo Jiřího Dolejšího. Ihned po setmění začíná samotné pozorování. Přeje-li počasí, pozorujeme až do půl třetí ráno. Při nepřízni počasí pořádáme filmový večer nebo bojovou hru.
Samozřejmě nezapomínáme ani na letní radovánky jako koupání, toulky krajinou, volejbal, ping-pong, kroket a další. Vzhledem k blízkosti Krkonoš podnikáme rovněž expediční výpravy na Sněžku spojené s pozorováním nočního nebe i ranního rozbřesku.
Co se týče ubytování, každý účastník zodpovídá za své vlastní obydlí postavené na pozemku hvězdárny v podobě stanu. K dispozici je standardní sociální zařízení a sprchy s teplou vodou, dále je zde možnost používat několik počítačů s připojením na internet a wi-fi síť s pokrytím po celém pozemku hvězdárny.
Pokud vás láká strávit 16 letních dní netradičním způsobem, neváhejte nás kontaktovat na adrese expedice@astronomie.cz. Do kufru přibalte plavky, nadšení a touhu po dobrodružství. Dalekohled zajištěn pro každého účastníka!
Na setkání s vámi se teší Martin Rybář, hlavní vedoucí odborného programu. Více informací naleznete na stránce www.expedice.astronomie.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
