Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hubble má zdatného soupeře ve „šťastné kameře“

Hubble má zdatného soupeře ve „šťastné kameře“

lucky_hst.jpg
Některé pozemní dalekohledy dostanou nové příslušenství - „šťastnou kameru“ („Lucky Imaging system”), která umožňuje astronomům získat až 2krát ostřejší snímky hvězd než jsou ty od Hubbla.

Kamera „Lucky“ sice umí získat velmi ostré obrazy, ale Hubble Space Telescope pořizuje snímky z nejhlubšího vesmíru.

„Toto jsou vůbec nejostřejší obrazy, jaké byly kdy ať už ze Země nebo z vesmíru pořízeny,“ řekl astronom Craig Mackay (University of Cambridge, Anglie), vedoucí výzkumu.

Výsledky jsou zveřejňovány na webové stránce Institute Astronomy (University of Cambridge).

Astronomové se snaží získat co nejjasnější obrazy vesmíru. Ale zemská atmosféra je v neustálém pohybu a tato proměnlivost způsobuje nejen blikání (scintilaci) hvězd, ale také rozmazává objekty na snímcích.

Citlivé kamery by sice mohly zvítězit nad tímto atmosférickým rozostřením, ale samy produkují zrnitý „šum“, který může učinit snímky téměř nepoužitelnými. Kosmické dalekohledy (např. Hubble Space Telescope) se problému s atmosférou vyhýbají tím, že obíhají nad zemskou atmosférou, ale stojí miliardy dolarů.

Mackay a jeho tým (Institute Astronomy, University of Cambridge) se snažili vytvořit pozemní systém, který by odstranil rozostření snímků a byl by i finančně přijatelný.

Jejich nová kamera „Lucky Imaging system” pořizuje 20 snímků za sekundu a pak z desítek tisíců obrázků vybírá ty nejlepší, vzájemně je kombinuje a odstraňuje statický šum.

Astronomové kameru Lucky testovali na 5m palomarském dalekohledu. Snímky z observatoře jsou normálně 10krát méně detailní než z Hubbla, ale s novou kamerou Lucky astronomové vytvořili obrázky 2krát ostřejší než HST. Mackay vysvětlil, že toto hodnocení vychází z porovnání snímků kulové hvězdokupy M13, pořízené HST i Lucky (viz obrázek M13: vlevo – kamera Lucky, vpravo HST. Kredit: Craig Mackay/NASA).

„Snímek hvězdokupy nám ukazuje, že již nyní převyšujeme Hubbla, ale my si myslíme, že můžeme dělat obrázky ještě mnohem lepší,“ řekl Mackay. A ještě poznamenal, že Hubble je stále nenahraditelný, protože má lepší podmínky k tomu, aby dělal delší expozice a vytvořil „hlubší“ pohled do vesmíru.

Mackay je přesvědčen, že nejefektivnější použití nového systému Lucky bude u větších dalekohledů, protože pak se může používat i k pátrání po záhadné temné hmotě.

„Obrázky vesmíru mají extrémně vysokou kvalitu, ale jsou omezené velikostí dalekohledu,“ řekl Mackay. „Naše technika může velmi dobře fungovat, když je dalekohled větší než Hubble (2,4 m) a má lepší rozlišení.“

Jeden problém Mackayova „šťastná kamera“ Lucky má - musí být jasno a dostatek pozorovacího času, aby mohl vzniknou dostatek kontrastních snímků, které by převyšovaly Hubbla.

Zdroj: www.space.com




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »