Hvězda Betlémská

Zda je legenda o hvězdě betlémské založena na skutečném příběhu, nebo je opravdu jen legendou, dodnes spolehlivě nevíme. Jisté však je, že se astronomové již od nepaměti snaží najít nějaký historický nebeský úkaz, který by hvězdě betlémské odpovídal.

Určitě to nebyla kometa – ty nebyly před dvěma tisíciletími považovány za nebeská tělesa, a hlavně věštily zkázu a neštěstí, nikoli příchod mesiáše. Ostatně vyobrazení vlasatice letící nad jesličkami poprvé použil až na počátku 14. století proslulý italský malíř Giotto di Bondone.

V podezření se ocitá samozřejmě také planeta Venuše, jako třetí nejjasnější těleso na obloze po Slunci a Měsíci. Případně její konjunkce s jinou planetou.

Správné řešení, zdá se, ale nakonec našel už před čtyřmi stoletími Johannes Kepler. Podle něj šlo o trojnásobnou konjunkci Jupiteru se Saturnem, a to v roce 7 př. n. l. Tehdy nastaly hned tři konjunkce v jediném roce, a to 29. května, 30. září a 5. prosince, kdy Jupiter na obloze v podstatě Saturn obkroužil. To je možné díky tomu, že planety na obloze „kličkují“ – v době, kdy jsou na obloze naproti Slunci, se vnější planety (Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) pohybují nějakou dobu zpětně.

V roce 7 př. n. l. se náhodou stalo, že Jupiter prováděl svou kličku právě v těsné blízkosti Saturnu. Někdy se též hovoří o korunovaci. Navíc ke konjunkci Jupiteru se Saturnem došlo v Rybách, pro Židy významném souhvězdí. Tak nápadný a astrologicky (nikoli astronomicky) významný úkaz byl hvězdou betlémskou s pravděpodobností hraničící s jistotou.

Podobný úkaz, tedy těsnou konjunkci Jupiteru se Saturnem, jsme mohli sledovat rovněž okolo 21. prosince loňského roku, kdy se k sobě obě planety přiblížily na vzdálenost pouhé desetiny stupně.

V letošním roce jsou obě planety od sebe již dál, přesto je však v těchto dnech můžeme na obloze nad jihozápadním obzorem pozorovat. A protože Jupiter oběhne Slunce jednou za 12 roků a Saturn na to potřebuje téměř 30 let, dojde k další konjunkci těchto obrů až za 19 let, tedy na přelomu října a listopadu roku 2040. Komu se nechce na další připomínku hvězdy betlémské tak dlouho čekat, nechť vyrazí do Planetária Praha na nový pořad již nyní. A v případě jasného počasí se rovněž může vydat na pražské hvězdárny – Štefánikovu hvězdárnu nebo Hvězdárnu Ďáblice, ale také na řadu hvězdáren po České republice a vychutnat si pozorování obou planet dalekohledem na vlastní oči.

Kontakty:

Mgr. Jan Veselý – odborný pracovník, Planetum, vesely@planetum.cz, 603 308 474

Pavel Suchan – tiskový tajemník, Česká astronomická společnost, suchan@astro.cz, 737 322 815

Tiskové prohlášení ke stažení ve formátu DOC a PDF.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Planetum