< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna v Jindřichově Hradci slaví 55 let. V sobotu to připomene bohatým programem!
Jana Jirků Vytisknout článek

Hvězdárna v Jindřichově Hradci slaví 55 let. V sobotu to připomene bohatým programem!

Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci oslaví v sobotu 18. června 55 roků.
Autor: Eva Neureiterová

Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci zve širokou veřejnost na bohatý program k významnému půlkulatému výročí. V sobotu 18. června 2016 uplyne 55 roků od jejího založení. Program, který začne od 14 hodin, nabídne přednášky hned tří vzácných a významných hostů – Petra Horálka, Martina Jelínka a Jiřího Grygara – a bude přes další perličky plynule pokračovat k pozorování noční oblohy. Těšíme se na vás!

Už přes půl století…

V sobotu 18. června letošního roku to bude na den přesně 55 let od doby, kdy se poprvé otevřely pro veřejnost dveře okresní Hvězdárny v Jindřichově Hradci (1961). Tehdy ještě nenesla jméno významného astronoma Františka Nušla, kolem ní nebyly vzrostlé smrky, ani domky, město bylo ještě daleko a v jejím bezprostředním okolí byste našli pouze pole a později zahrádkářskou kolonii. Dokonce i první lampa, takový ten plechový trychtýř s obyčejnou žárovkou, co osvětlovala jen pár metrů pod sebou, byla od budovy hvězdárny hezkých pár desítek metrů daleko.

Dnes je tomu jinak. Hned vedle hvězdárny, bohu dík na severní straně, je sídliště, na jižní straně naštěstí jen nízké domky a světel je v okolí stejně jako všude, prostě bolest dnešní doby. Přesto ale se světlem nejsme na tom až tak špatně. Vidíme dobře Mléčnou dráhu i méně jasné objekty, jako je třeba Krabí mlhovina v Býku nebo galaxie ve Lvu. A to vše s radostí ukazujeme dětem zájmových kroužků a široké veřejnosti.

Bohatý program dne oslav!

Pozvánka na oslavu 55. výročí Hvězdárny Františka Nušla v Jindřichově Hradci. Autor: Hvězdárna Jindřichův Hradec.
Pozvánka na oslavu 55. výročí Hvězdárny Františka Nušla v Jindřichově Hradci.
Autor: Hvězdárna Jindřichův Hradec.
U příležitosti 55. narozenin Hvězdárny jsme tedy pro veřejnost připravili od 14. hodiny odpolední až do hluboké noci bohatý program. Bude-li pěkně v odpoledních hodinách, uvidíme Slunce. Od 16:00 začne triáda přednášek. Jako první představí své úžasné zážitky a fotografie ze severního i jižního nebe Bc. Petr Horálek, astronom, fotograf a cestovatel, s přednáškou „Lovy skvostů temné oblohy“. Následovat bude Mgr. Martin Jelínek, astronom a lovec gama záblesků za pomoci robotických dalekohledů, který nám právě o tomto povypráví v přednášce „Jak ulovit gama záblesk“. Blok přednášek uzavře RNDr. Jiří Grygar, CSc., astronom a popularizátor astronomie, s přednáškou „Knihy a hvězdy“.

Na večer připraveno pozorování planet

18. června večer sice bude sice rušit Měsíc ve vysoké fázi. Přesto ale, vydaří-li se počasí, budeme moci pozorovat hned tři planety: Jupiter, Saturn a Mars. Zejména Saturn se svými výraznými prstenci rozhodně potěší oko každého návštěvníka. Máte se tedy na co těšit. Samozřejmě nejen v rámci oslav, ale i nadále v létě pak tyto planety a spousta dalších objektů slibují možnost mnoha krásných zážitků z pozorování oblohy. Srdečně Vás zveme k návštěvě!

Kontakt a další informace

Mgr. Jana Jirků
Vedoucí Hvězdárny F. Nušla v Jindřichově Hradci
Email: jana.jirku@hvezdarnajh.cz nebo info@hvezdarnajh.cz
Mobil: 725: 763 207
Web: www.hvezdarnajh.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna v Jindřichově Hradci - webové stránky



O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Další články autora (4)

Štítky: Oslava, Výročí, Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci, František Nušl

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »